Proč se šéf ČEZ zlobí a proč jdou Francouzi kvůli Dukovanům až na hranu

Z výběrového řízení na největší zakázku v moderní historii Česka se po stížnostech neúspěšné francouzské firmy EDF stala politická záležitost. Tahanice mezi Francouzi, vítězem zakázky KHNP a zadavatelem tendru ČEZ, respektive její společností Elektrárna Dukovany II, se řeší mezi ministry a ve špičkách Evropské unie.

EDF od chvíle, kdy byla jako preferovaný dodavatel jaderných bloků vybrána KHNP, rozjela proti vítězi tendru i ČEZ boj na všech frontách a snaží se dokázat, že postup zadávání zakázky nebyl správný a že jihokorejský dodavatel není pro Česko dobrou volbou.

Poté, co v pondělí do médií unikl dopis francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného adresovaný 2. května ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN), dostala věc politický rozměr. Eurokomisař v dopise žádal o odložení podpisu smlouvy, protože Korejci údajně čerpali zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh EU.

„Francouzi udělají vše pro to, aby taková elektrárna nevznikla. Což je pro národní bezpečnost ČR dramatická zpráva,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Ministr životního prostředí Petr Hladík dokonce prohlásil, že načasování dopisu není náhodné, stejně jako fakt, že ho zaslal právě francouzský místopředseda.

Čeští politici okamžitě uvedli, že dopis nevyjadřoval stanovisko Evropské komise a není tedy závazný, což později potvrdil i mluvčí Evropské komise. Ten zároveň prohlásil, že místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné jeho napsáním jen dělal svou práci, kterou je ochrana vnitřního trhu EU.

Nešlo tedy o stanovisko Evropské komise, ale pouze iniciativu francouzské strany. Politika však do projektů takových rozměrů a strategického významu, jako je příprava stavby jaderných zdrojů za celkem 400 miliard korun, vstupuje běžně. Firmy, které jaderné elektrárny staví, totiž často alespoň částečně vlastní stát, a páky, jak pomoci byznysu, jsou tedy i politické. To platí i pro Česko. Stát si drží podíl nejen v samotném ČEZ, ale i ve společnosti Elektrárna Dukovany II má stát 80procentní podíl, zbytek si ponechal ČEZ.

„Výběr zadavatele jaderné elektrárny je všude ve světě politikum. První politikum bylo, když se vybíral okruh přizvaných, protože naší povinností nebylo přizvat všechny,“ uvedl bývalý generální ředitel ČEZ a někdejší zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Povinností zadavatele zakázky není přizvat do tendru všechny společnosti, které umí reaktory stavět.

„Je to pořád o byznysu. To, že pro ten byznys používá státem vlastněná společnost, jako je EDF, stát a svoje zástupce, není u takových tendrů neobvyklé. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli je to v rámci byznysu etické nebo neetické, ale řekl bych, že využívají všech prostředků, které jsou možné,“ říká bývalý člen představenstva ČEZ zodpovědný za výrobu a majitel společnosti Orgrez Group Vladimír Hlavinka.

EDF byla i po své prohře v tendru vytrvalá a pro jeho zpochybnění využila všechny možné kroky. Nejprve zkoušela postup zadavatele napadnout u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kde ani po odvolání neuspěla.

Na postup úřadu, který podle Francouzů tendr dostatečně neprověřil, si EDF okamžitě stěžovala u Krajského soudu v Brně. Zároveň se obrátila na Evropskou komisi a chce, aby prošetřila možné subvence, které mohla KHNP získat od jihokorejské vlády.

Soudní tahanice jsou problémem především pro ČEZ, který je zadavatelem zakázky a za projekt zodpovídá. Ačkoli má energetická skupina smlouvu s KHNP připravenou, podepsat ji nemůže kvůli předběžnému opatření soudu, který do svého konečného verdiktu podpis finální smlouvy zakázal. Čekání může podpis i projekt posunout o několik měsíců až let a hlavně ho prodražit.

Předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II Petr Závodský uvedl, že s odkladem podpisu se posouvá i harmonogram celého projektu a jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037.

Počínání EDF však rozzlobilo generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše. Není u něj obvyklé, aby se veřejně vyjadřoval tak ostře, jak to v posledních dnech dělá na adresu EDF. „Ten kontrakt, co nám EDF nabídla, bych v životě nepodepsal,“ řekl minulou středu Beneš novinářům.

„Francouzi udělají všechno, aby taková elektrárna nevznikla. Nejde jim o to vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla, a to je dramatická zpráva pro Českou republiku,“ uvedl Beneš v pondělí v reakci na francouzský dopis.

Benešovy výroky překvapují i lidi, kteří ho profesně znají. „Silné vyjádření Daniela Beneše je založeno na tom, co ví on a lidé, kteří se účastnili vyhodnocování nabídek. Jak ho znám jako pragmatického člověka, tak by to rozhodně neřekl do větru,“ říká Hlavinka.

Podle Míla se však Francouzi svými kroky nesnaží dosáhnout ničeho konkrétního. „Manažeři, kteří za nabídky odpovídali, neuspěli, a třeba i z objektivních důvodů, ale to se těžko vysvětluje. Nový generální ředitel EDF si je vědom toho, že EDF bude mít dost starostí, aby splnila zadané úkoly, které má ve Francii,“ konstatuje Míl.

Podle serveru Politico stojí vize francouzského prezidenta pro EDF na dostavbě domácích jaderných zdrojů, které by mohly vyrábět levnou energii francouzským spotřebitelům. Bývalý šéf EDF naopak prosazoval expanzi EDF do zahraničí. „Prezident Macron jednoznačně deklaroval, že prioritou nejsou dodávky ve světě, ale jaderný program ve Francii. To, že se manažeři, respektive EDF, brání, je logické, protože pokud neprokážou, že za to může někdo jiný, tak ve funkci dříve či později skončí,“ myslí si Míl.

Přestože byla EDF v českém tendru favorizována a sama se za favorita považovala, ČEZ a vláda nakonec vybraly Korejce, protože jejich nabídka byla podle slov vedení ČEZ i vládních představitelů lepší než francouzská. Obě nabídky, jak francouzská a korejská, jsou však stále neveřejné a v režimu utajení, i když ČEZ vyzval EDF, aby svou nabídku zveřejnila.

„Francouzská nabídka není realizovatelná a podmínky smlouvy, respektive dodávky, tak jak byly navrženy, nejsou akceptovatelné. To vedle unijních pravidel také vylučuje uzavření mezivládní dohody s Francií na dodávku nového jaderného zdroje. Z toho vyplývá, že Česká republika by byla v případě úplného zrušení tendru nucena začít jednat o mezivládní dohodě s Koreou. S tím podle mě nemůže Brusel ani Francie nic moc udělat,“ uvedl Míl.

Hlavinka si myslí, že EDF se snaží hlavně o záchranu svého vlivu v Evropě. V posledních letech získala projekty na stavbu britských elektráren Hinkley Point C a Sizewell.

Pro KHNP jsou zase Dukovany klíčové jako referenční stavba v Evropě, díky níž by se jí otevřely cesty i do dalších zemí.

„Dle mého názoru to EDF nedělá úplně správně. Dokázal bych si představit v okamžiku, kdy se přemýšlelo o novém projektu na Dukovany, že přijde EDF s francouzskou vládou a řekne: Pojďte udělat společný evropský projekt, budete tam mít takovou a takovou účast, pojďte to vymýšlet společně, my vás pustíme do našeho jaderného francouzského programu. To se nestalo. Účastnili se soutěže, teď se ji jakýmikoli prostředky snaží zvrátit ve svůj prospěch,“ myslí si Hlavinka.

Soudní tahanice spolu s žádostmi o prověření KHNP u Evropské komise však nemusí být pro EDF dobrou vizitkou do budoucna. „Je to velmi nestandardní, podle mě to Francouzům skutečně neprospěje,“ říká Míl. „V tuto chvíli, a asi i v několika dalších letech, nevidí nikdo další důvod k tomu, aby je k něčemu přizvával. Myslím, že si vlastním postupem svoji pozici velmi oslabili,“ dodává.

Polský premiér Donald Tusk a francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí podepsali dohodu, která by mohla pomoci EDF při dodávkách nových reaktorů. Je tedy otázkou, jestli EDF bude mít takové kapacity, aby byla zvána i do dalších tendrů.

„To bude, protože mají zajímavý produkt. Další věc je, že pokud se používají tyto víceméně politické nástroje ve standardním byznysu, nikdy to není příjemné a všichni si na to dávají pozor. Nicméně jedná se o strategickou investici a v těchto investicích propojení byznysu s politikou prostě je a státy se snaží prosadit,“ uvedl Hlavinka.