Odhalili falešné bankéře, policii to nezajímalo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tomáš a Martina zažili podobný pokus o manipulaci po telefonu. Tomáš loni na podzim, Martina před pár dny.

„Volala mi paní a je důležité říct, že působila věrohodně. Jsem ostražitý člověk. Ona měla správnou dikci, neměla žádný přízvuk, nebylo to strojené,“ popisuje Martina, že paní měla „odměřený tón“, na jaký jsou lidé u bankéřů zvyklí.

Ženský hlas v telefonu znal celé jméno i datum narození Martiny a začal vyprávět o tom, že si někdo v Plzni na pobočce banky s občanským průkazem Martiny přišel sjednat úvěr.

„Udělala jsem chybu, že jsem v reakci odhalila svoji banku,“ přiznává Martina, zároveň ale požadovala, aby se jí volající identifikovala a pro ověření uvedla poslední dvě čísla z jejího občanského průkazu.

„Což odmítla udělat a řekla, že to předává na kriminálku. Tím tento hovor skončil,“ popisuje Martina a tvrdí, že v tu chvíli už měla tušení, že se za chvilku ozve další neznámé číslo.

„Za pět minut mi volal člověk, že volá z mé banky. První, co dělám, je, že chci ověřovací kód z aplikace, takže jsem chtěla ověření. A na to volající zavěsil,“ dodává Martina.

I Tomášovi se nejdříve ozvala žena. „Že jsem na pobočce v Chomutově byl žádat o úvěr 500 tisíc korun. A že potřebuje dořešit detaily. Tak jsem říkal, že jsem nikde žádat o úvěr nebyl,“ vzpomíná na hovor z loňského podzimu a i on přiznává, že také během hovoru zmínil svoji skutečnou banku.

„Pak se mi ozval seriózně znějící pán, že je z mé banky a že vidí požadavek na zneužití údajů. A že aby si mě ověřil, tak ať mu řeknu nějaké údaje. Řekl jsem mu, že to nebudu řešit po telefonu a zajedu na pobočku. On ještě říkal, že tam zavolá a že o mně budou vědět. A skončil telefon,“ líčí Tomáš.

V obou případech šlo o útočníky, což si jak Tomáš, tak Martina ověřili v následné komunikaci s bankami.

„Myslím, že ve mně chtěli vyvolat pocit, že jsou moje peníze v ohrožení, chtěli, abych převedla peníze,“ tvrdí Martina. Tomáš je o tom také přesvědčen.

Policie i banky přitom potvrzují, že jak Martina, tak Tomáš se zachovali duchapřítomně a správně tušili, že šlo o pokus o útok na jejich bankovní účty.

„Většina útoků má podobný scénář. Útočníci se snaží pod různými záminkami přimět majitele bankovního účtu, aby jim předal co nejvíce identifikačních informací, včetně přístupových údajů k účtu,“ vysvětluje František Bouc z tiskového centra České spořitelny. Mimo jiné přednáší o finanční gramotnosti na školách.

„Nejúčinnější obranou je nezačínat tyto komunikace a okamžitě kontaktovat svoji banku, nebo si ověřit bankéře prostřednictvím internetového bankovnictví. Jinými slovy, nebát se jakýkoliv telefonát, i kdyby volající vykresloval jakoukoliv naléhavou situaci, ukončit a zavolat sám do banky,“ konstatuje František Bouc.

Mluvčí policejního prezidia David Schön popisuje, že podvody falešných bankéřů jsou velmi časté a policisté je řeší téměř každý den.

„Pokud se již člověk stane obětí podvodu, tak je potřeba bezodkladně kontaktovat banku a snažit se zabránit dokončení převodu, případně odeslání peněz do krypto světa a kontaktovat policii. Buď na nejbližší policejní služebně, nebo na linku 158. Stále však platí to, že člověk nemá nikdy nikomu poskytovat citlivé informace, přístupové kódy či hesla ani jiným způsobem manipulovat se svým majetkem,“ popisuje doporučený postup David Schön.

Martina ani Tomáš se ale nespokojili s tím, že potenciální útočníky odrazili. Rozhodli se možný útok nahlásit i na policii. A v praxi byli reakcí zaskočení.

„Na úvod to vlastně ani nechtěli sepsat. Trvala jsem na tom, že to sepíšeme. Byli milí, ale říkali, že v rámci kapacit s tím nemohou nic udělat. Říkali, že chodí lidé, co jsou poškození, a já aspoň nejsem poškozená. Vlastně mi řekli, že jediné, co mohu udělat, je varovat ostatní známé,“ popisuje svoji zkušenost Martina.

Tomáš pak tvrdí, že ho policisté chtěli odradit od toho, aby možný útok ohlásil. „Z banky jsem šel rovnou na policii. Bylo to čerstvé, měl jsem ta telefonní čísla. Víceméně jsem skončil na recepci, kde se mi paní vysmála, že když mi nevznikla škoda, tak to neřeší,“ tvrdí Tomáš s tím, že si představoval, že se třeba zkusí zjistit, odkud útočníci volali.

Na recepci mu prý ale měli vysvětlit, že útočnicí čísla hned zahodí, že je marné to vyšetřovat.

„Pak jsem ta čísla ještě vyhledával na internetu a zjistil jsem, že volali dalším lidem ještě v době, kdy jsem byl u policie. Takže byli ještě aktivní,“ říká Tomáš s odkazem na zkušenosti dalších lidí, kteří si o číslech psali.

Seznam Zprávy se proto doptaly na policejním prezidiu i na to, jestli se nahlašování doporučuje jen osobám, které byly podvodníky okradeny.

„Poškozeným se může stát i člověk, který nepřijde o peníze, ale je mu například způsobena psychická újma, neboť na něj volající používal praktiky nátlaku, snahu vyvolat strach či úzkost,“ zmiňuje mluvčí Schön. V praxi se ale spíše policisté setkávají s tím, že nahlašují podvodníky jen okradení lidé.

Seznam Zprávy problém konzultovaly rovněž se zástupci bank, s Českou bankovní asociaci i s policejním vyšetřovatelem.

Žádná oficiální databáze, kde by klienti, banky a policisté mohli nahlašovat a předávat potenciálně riziková mobilní čísla, neexistuje.

Vyšetřovatel popisuje, že by teoretická databáze mohla pomoci dohledat další poškozené. Současně ovšem dodává, že by byla v praxi snadno zneužitelná, nahlašovala by se i čísla, která nepatří útočníkům.

Přesto existuje úřad, který informace o telefonních číslech, z nichž jsou vedené potenciální útoky, shromažďuje. Jde o Český telekomunikační úřad.

„Stížnostmi na takzvaný spoofing se zabýváme a při prokázání přestupku můžeme udělit pokuty. Proto lze podnět podat na adresu podatelna@ctu.cz. Pokud se jedná o podvodnou SMS, lze ji přeposlat na speciální linku  7726, kde se oznámení budou věnovat mobilní operátoři,“ odkazuje mluvčí na konkrétní komunikační kanály, kde lze čísla útočníků nahlašovat.

Podle mluvčí například v minulém roce, díky novým regulačním podmínkám zaměřeným na zamezování podvodných hovorů v pevných sítích, byly měsíčně zablokovány miliony volání.