ANO se rozhlíží u povolebních partnerů. Kdo může vést českou diplomacii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byť šéf hnutí ANO Andrej Babiš nadále plánuje jednobarevnou vládu, připouští, že by jeho kabinet podporovali koaliční partneři, kteří by ANO dodali některé vlastní experty na ministry. Vyloučen není ani post šéfa české diplomacie, na který se už ani při sestavování současné vlády v roce 2021 nestály fronty.

Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka je sice pro hnutí zahraniční politika jednou z priorit, není ale nutné, že musí Černínský palác, kde Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) sídlí, řídit přímo člen ANO. „Bude záležet na tom, jak dopadne sestavování případné vlády. Tedy pokud bychom tento resort měli my, nebo případně nějaký koaliční partner,“ připustil pro Seznam Zprávy. Dodal ale, že by hnutí resort přesto rádo vedlo.

„Na druhou stranu je třeba říct, že pro zahraniční politiku je hodně důležitý předseda vlády. Do určité míry si myslím, že když je ministr zahraničí slabý, premiér to dokáže odsuplovat,“ uvedl místopředseda hnutí.

Případní premiéři z ANO, ať už Andrej Babiš, nebo Karel Havlíček, se v zahraniční politice cítí silní v kramflecích. Havlíček propojuje diplomacii a byznys, Babiš se zase drží evropské linky a je aktivní v politické skupině Patrioti pro Evropu.

Výrazná zahraničněpolitická esa ANO nemá, proto se vedení rozhlíží i mimo hnutí. Na řadu tak může přijít alternativa svěřit diplomacii nestraníkovi. Ideálně pro ANO takovému, který má na hnutí nějaké vazby.

Nejčastějším jménem, které se v diplomatických kuloárech skloňuje, je Jakub Kulhánek. Současný český velvyslanec při OSN je totiž pro Andreje Babiše „čitelný“, za jeho předešlé vlády působil ještě coby sociální demokrat jako náměstek ministra vnitra, v roce 2021 byl dokonce několik měsíců ministrem zahraničních věcí.

„Kulhánek by mohl Babišovi vyhovovat v několika ohledech. Je loajální, má kontakty na Západě a zejména v USA, mezi diplomaty nemá špatné jméno, rezort zná, takže nehrozí, že se bude dlouho rozkoukávat. A hlavně: nezazáří natolik, aby Andreje Babiše zastínil. Zná svoje místo,“ řekl redakci diplomatický zdroj. Sám Kulhánek možný návrat do čela diplomacie nekomentuje.

Bez šancí není podle diplomatů ani kariérní diplomat Miloslav Stašek, který za Babišovy vlády působil jako tajemník MZV a nyní dokončuje svou ambasadorskou misi v USA. V kuloárech zaznívá i jméno současného velvyslance na Slovensku Rudolfa Jindráka, podle zdrojů redakce se ale nejvíce sází právě na Kulhánka.

„Varianta Kulhánek“ nicméně není stoprocentní. Pokud povolební matematika přinutí hnutí ANO dělat personální ústupky svým potenciálním partnerům, Černínský palác může připadnout politikům či expertům z jiných stran.

V takovém případě by stálo ANO před dilematem. V některých zahraničněpolitických bodech se totiž s potenciálními partnery, kterými jsou SPD, Stačilo! či Motoristé sobě, ostře rozcházejí.

Zahraniční politika hnutí ANO pod Andrejem Babišem je především pragmatická. ANO podporuje členství Česka v EU i NATO, ale zároveň klade důraz na suverenitu a národní zájmy. V Bruselu ANO nepatří mezi federativní nadšence - spíš než hlubší integraci chce silnější hlas pro národní státy. EU vnímá jako ekonomický prostor, nikoliv jako politický projekt.

Na rozdíl od tvrdších euroskeptiků ANO nevystupuje proti Unii jako takové. Kritizuje její „byrokracii“, „zelenou ideologii“ a migrační politiku, ale v praxi volí spíše umírněný postup.

Babiš se v zahraniční politice profiluje jako „ochránce národa“, ale zároveň si udržuje kontakty s klíčovými evropskými lídry. Ukrajinu ANO podporuje, i když ne tak nadšeně jako vládní koalice - volá po „pomoci, ale s mírou“ a často kritizuje „válečnickou rétoriku“ vlády Petra Fialy.

Hnutí Stačilo! se naopak profiluje jako tvrdě protiunijní uskupení. EU vnímá jako nástroj omezující suverenitu členských států a snaží se prosadit návrat kompetencí z Bruselu zpět do Prahy. V některých projevech zaznívá i přání opustit Unii, ve svém programu trvá na referendu o setrvání v EU a NATO, což ANO odmítá.

Rozdílný pohled má ANO a Stačilo! i na smlouvu DCA (Defense Cooperation Agreement) mezi Českem a USA. Jedná se o dohodu z roku 2023 o obranné spolupráci, která upravuje právní rámec pro případnou přítomnost amerických ozbrojených sil na českém území. Cílem dohody je usnadnit spolupráci obou zemí v rámci NATO, a to především při cvičeních, tranzitu vojenské techniky nebo v krizových situacích. Smlouva neumožňuje automatické či trvalé rozmístění amerických vojenských základen v Česku.

Stačilo! je silně proti této smlouvě a žádá její vypovězení, dokument označuje za ztrátu národní suverenity. ANO je sice ke smlouvě kritické, ale ne vyhrocené. Rozhodně nevolá po jejím vypovězení.

Pokud by si ANO „půjčilo“ na post ministra zahraničí experty ze Stačilo!, v úvahu by mohl připadnout Petr Drulák. „Je naším patronem. Náš zahraniční program je z jeho pera,“ řekl redakci předseda Stačilo! Daniel Sterzik. Ačkoli za hnutí do voleb nekandiduje a není ani jeho členem, jeho případné exekutivní angažmá za Stačilo! Sterzik nevylučuje. „Tato otázka ale bude nastolená až po volbách, až voliči rozdají karty a budeme s tím podle potřeby pracovat,“ uvedl.

V diplomatických kruzích není Drulák neznámou figurou, jeho případný návrat na MZV, kde působil v letech 2014 až 2015 jako první náměstek ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, budí spíše rozpaky. Někdejší velvyslanec ve Francii nyní stojí v čele spolku Svatopluk, který se netají tím, že plánuje změnu režimu, staví se proti EU a NATO, v souvislosti s válkou na Ukrajině odmítá mluvit o ruské agresi.

Podle diplomatů je každopádně málo pravděpodobné, že by ho ANO akceptovalo do role ministra. Babiš se v minulosti zdráhal nominovat ho na post velvyslance ve Francii, Drulákovo schválení nakonec prošlo až napodruhé. Ačkoli ho potom Babiš pochválil za to, že v Paříži dotáhl předání českého občanství spisovateli Milanu Kunderovi, neváhal ho pár měsíců poté z funkce odvolat. Do francouzské metropole raději po dohodě s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem vyslal Babiš svého přítele a mediálního manažera Michaela Fleischmanna.

Když minulý týden SOCDEM oznámila záměr kandidovat do Sněmovny společně se Stačilo!, do hry o Černínský palác se vrátilo jméno místopředsedy sociálních demokratů Lubomíra Zaorálka, který by se stal dalším expertem na zahraniční politiku, kterého by mohlo levicové uskupení Babišovi nabídnout.

Někdejší ministr zahraničí je ve svých názorech umírněnější než jeho někdejší „žák“ Drulák. Nepožaduje vystoupení z EU ani z NATO, čímž by šel hnutí ANO „na ruku“, přesto podle diplomatického zdroje nejsou jeho šance vysoké. „Lidsky k sobě úplně nepasují. Zaorálek v roce 2021 odmítnul vytrhnout Babišovi trn z paty, když nepřijal jím nabízený post ministra zahraničí po odvolání Tomáše Petříčka. Diktoval si tehdy podmínky, chtěl pro rezort větší pravomoci. A to Babiš nezapomněl,“ uvedl zdroj z diplomacie.

Jen stěží si lze představit, že by po volbách Babiš, byť označil Zaorálka za skvělého rétora, zvažoval posílení pravomocí MZV. V nedávném rozhovoru pro Deník totiž jasně uvedl, že „pozice ministra zahraničních věcí není až tak důležitá“. „Když je dobrý a silný premiér, tak je to on, kdo dělá zahraniční politiku,“ poznamenal.

Mezi další možné partnery ANO by mohly říjnové volby vynést hnutí SPD Tomia Okamury. To je dlouhodobě jedním z nejostřejších kritiků EU i NATO. V evropské agendě SPD volá po vystoupení z Unie, návratu kontroly hranic a zavedení přímé demokracie jako protiváhy „bruselského diktátu“. Na rozdíl od Stačilo! ale hnutí klade větší důraz na migrační politiku - migrace je v jeho narativu klíčovým symbolem selhání EU. V případě NATO SPD lavíruje a momentálně odchod z něj neprosazuje.

O post ministra zahraničí by SPD stálo, ovšem prosazuje koaliční vládu. Varianta, že by vyslalo do případného Babišova kabinetu „jen“ své experty, hnutí zatím nevyhovuje. V souvislosti s obsazením postu ministra zahraničí z řad SPD se mluví o Tomio Okamurovi, Jaroslavu Foldynovi či Radimu Fialovi. Členem sněmovního zahraničního výboru, který se mezinárodní politikou také zabývá, je i Jiří Kobza, ten ale v minulých dnech z SPD odešel a zahájil námluvy se Stačilo!.

Ve frontě o povolební partnerství s ANO stojí i Motoristé sobě, kteří mají o obsazení křesla šéfa české diplomacie poměrně jasno. Rádi by ho svěřili europoslanci Filipu Turkovi. Mimo hru ale nestojí ani expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil, který letos opustil ODS, za níž léta seděl rovněž v Evropském parlamentu.

S ANO se Motoristé programově v mnohém shodnou. K EU například přistupují podobně jako ANO - nechtějí vystupovat, ale kritizují „ekologický fanatismus“ Green Dealu. Bruselské normy v oblasti dopravy a emisí označují za „likvidační“ a „nepřiměřené“. Ačkoli by programově víceméně pasovali, není jisté, že se Motoristé vůbec dostanou do Sněmovny.

Poslední volební model agentury Ipsos jim předpověděl jen 4,5 procenta, pětiprocentní hranici by tak nepřekročili. Naopak SPD by nyní volilo 10,5 procenta voličů, do Sněmovny by se dostalo i Stačilo! s 5,7 procenta. ANO si s 35,1 procenta drží pozici lídra.