Hlavní obsah

Maturantka má vrozenou poruchu a doplatila na ni. Ministerstvo nepomohlo

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Všichni žáci jsou hodnoceni při maturitních testech stejně. Ministerstvo školství tak odmítlo jako nedůvodnou žádost o přezkoumání výsledku kvůli tomu, že žákyně se specifickou poruchou učení vynechala v odpovědi jedno písmeno.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Veronika má diagnostikovanou dyslexii a dysortografii. To znamená, že má problémy s pravopisem a gramatikou. Ať se snaží, jak se snaží, sem tam například vynechá slabiku nebo písmeno ve slově nebo je prohodí.

Ačkoliv se o tom ví po celou dobu jejího studia na střední škole a má nastavená i podpůrná opatření, u maturity jí to nepomohlo. Dostala sice o 25 procent víc času na složení testu z angličtiny, malá chyba, kterou udělala mimoděk, ale stála za tím, že test neabsolvovala.

Konkrétně v úloze 13 se jí stalo, že místo zcela správné odpovědi „journalist“, vynechala jedno písmeno a napsala „jurnalist“. Šlo o otázku z poslechové části, kde měli maturanti napsat, jaká byla Joshova první práce po dokončení univerzity.

Veronika tedy očividně věděla, že správnou odpovědí je „journalist“, česky novinář, kvůli své uznané specifické poruše učení ale nedokázala odpověď naprosto správně přepsat. Právě tyto body jí chyběly k úspěšnému složení maturity.

„Opravdu jsem byla naštvaná. Vždyť přesně tohle máme napsané v papírech od poradny,“ říká její matka Jindřiška.

Požádaly proto o přezkum výsledků didaktického testu z angličtiny Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jejich žádost ale úřad označil za nedůvodnou.

„V otevřených úlohách (3. část) se nehodnotí gramatická správnost a pravopis, pokud chyby nebrání porozumění výrazu. Odpovědi jsou posuzovány i vzhledem k ověřovaným dovednostem a ověřované úrovni obtížnosti, v zápisu odpovědi se tedy netolerují chyby pod požadovanou úrovní obtížnosti. Slovo journalist je podle SERR (Společný evropský referenční rámec, pozn. red.) úrovně A2,“ vysvětluje v odůvodnění pro maturantku ministerstvo, že žáci musí slovo zvládnout zapsat bezchybně, protože maturita míří co do obtížnosti ještě o jednu úroveň výše.

Seznam Zprávy už popisovaly dříve stížnosti maturantů, kteří neuspěli třeba jen kvůli špatně přepsanému výrazu, ačkoliv odpověď žák očividně znal.

V tomto případě je ale situace přece jen ještě trochu zamotanější. Jde totiž o chybu, která přímo souvisí se specifickou poruchou učení, již má žák potvrzenou. Jenže zrovna u didaktického testu se postupuje jinak než třeba u slohu nebo ústní zkoušky maturity.

„Při hodnocení písemné práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizích jazyků se zohledňují symptomy uvedené v doporučení vystaveném ve školském poradenském zařízení – pro písemnou práci jsou symptomy uvedené v části B doporučení, pro ústní zkoušku v části C doporučení,“ vysvětluje mluvčí Cermatu Jakub Nachtigal.

„Při hodnocení didaktického testu ve společné části maturitní zkoušky nelze použít části B, C a D doporučení, tyto části jsou určeny pouze pro profilové zkoušky. Z toho vyplývá, že princip hodnocení otevřených úloh je u všech maturujících žáků shodný,“ dodává Nachtigal.

Byla by to výhoda, říká ministerstvo

Může znít zvláštně, že navzdory specifické poruše učení jsou maturanti hodnoceni naprosto stejným způsobem jako běžní žáci.

„U žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky nejde o úlevy, ale o podpůrná opatření. Například tedy mají čas navíc, aby mohli uplatnit kompenzační mechanismy nebo naučené strategie práce s testem,“ vysvětluje předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová.

Kromě navýšení časového limitu zkoušky až na dvojnásobek mohou žáci využít třeba kompenzační pomůcky jako osobní počítač nebo lupu, skládat test v samostatné učebně nebo zapisovat odpovědi přímo do testového sešitu. Záleží, jakou konkrétní podporu má žák uvedenou v dokumentech odevzdávaných spolu s přihláškou k maturitní zkoušce.

„Úpravy podmínek pro zkoušky jsou navrhovány tak, aby byl v maximální možné míře kompenzován žákův hendikep, nicméně žák nesmí získat neoprávněnou výhodu oproti jiným,“ dodává za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jeho mluvčí Veronika Lucká Loosová.

Obecně to znamená, že ke všem žákům se při hodnocení jejich maturitních testů přistupuje stejně. Konkrétně k Veronice tak, že musí maturitní test skládat znovu.

Seznam Zprávy se ptaly ministerstva, jestli neuvažuje o změně hodnocení maturitních testů žáků se specifickou poruchou učení. Ministerstvo ale uvedlo, že už uzpůsobené podmínky tito maturanti mají.

Doporučované