Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Země Evropské unie v pátek schválily osmnáctý balíček sankcí proti Rusku poté, co ho přestalo blokovat Slovensko. Evropská unie sníží cenu, za níž se může dodávat ruská ropa. Bude patnáct procent pod průměrnou tržní cenou, což nyní vychází na zhruba 47,6 dolaru za jeden barel.
Kromě toho se zavádí nové restrikce na ruské banky a nefunkční podmořské plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2.
Kromě cenového stropu sankce míří rovněž proti 105 plavidlům takzvané ruské stínové flotily, která přepravují ruské ropné produkty, a pomáhají tak Moskvě obcházet exportní omezení. Opatření se dotknou rovněž paliv vyráběných z ruské ropy. Na sankční seznam se tak dostala rafinérie v Indii, kterou spoluvlastní ruská státní ropná společnost Rosněfť.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila opatření za „jeden z nejsilnějších sankčních balíčků proti Rusku“. Stejně se vyjádřil i český premiér Petr Fiala.
S tím souhlasí i energetický expert Vratislav Ludvík. „Může je to zabolet nejvíc. Je to horší, než když ruské banky odpojily od finančního systému SWIFT. Jde o přímé peníze a obchody,“ upozorňuje Ludvík. Tradeři s ropou však o dopadech sankcí na Rusko pochybují, uvedla agentura Reuters.
Cílem sankcí je snížit příjmy Ruska z prodeje energií, které pocházejí zejména z exportu ruské ropy do Číny a Indie. Kromě sankcí ze strany Bruselu jde proti Rusku vývoj na trhu s ropou. Cena barelu ropy Brent klesla za poslední rok o patnáct procent na zhruba sedmdesát dolarů. Její cenu by mohla ještě srazit celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, která by podle obchodníků s ropou mohla ochladit světovou ekonomiku a dál srazit poptávku po ropě.
Těžařské země sdružené v OPEC+ navíc od srpna zvýší těžbu ropy o 548 tisíc barelů denně, což je více, než se čekalo. „Číňané a Indové nebudou platit horentní sumy, když je přebytek ropy na trhu. Rusové nemohou čekat žádnou vysokou cenu,“ dodává Ludvík.
V oblasti energií se sankce dotknou i zmíněných plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Mají vést k tomu, že z nich Rusko nebude mít zisk ani v budoucnu. „Z hlediska Evropy nedochází v této chvíli k žádné změně. Ani jeden plynovod nyní Evropu nezásobuje,“ uvádí Ludvík.
Právě plyn se však stal důvodem, proč Slovensko blokovalo sankční balíček. Bratislava žádala garance k jiné iniciativě Evropské unie, která chce postupně ukončit dovoz ruského plynu do Unie. Komise však nakonec poskytla Slovensku požadované záruky.
A co stálo za tlakem slovenského premiéra Roberta Fica? „Slovensko bylo poslední zemí, která zjevně inkasovala tranzitní poplatky za přepravu plynu podle smluv, které platí,“ popisuje Ludvík s tím, že poplatky se platí i přesto, že plynovodní sítí Eustream žádný plyn neproudí. V případě zákazu dovozu ruského plynu by podle něj Slovensko přišlo o spoustu peněz na daních.
Kromě energií však zasáhnou restrikce rovněž ruský finanční sektor. Zavádí se zákaz na finanční transakce s ruskými bankami již vyřazenými z mezinárodního finančního systému SWIFT, který umožňuje mezinárodní platby. Balíček nově odstřihne od SWIFT dalších dvaadvacet ruských bankovních domů.
Česku se pak do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný mechanismus, který dává celním správám členských zemí možnost zastavit vývoz zboží, když bude hrozit, že by mohlo být přes třetí země dopraveno do Ruska a použito ve válce proti Ukrajině.
Sankce ocenil Kyjev. „Je to potřebné rozhodnutí, a je potřebné právě teď jako reakce na to, že Rusko začalo podnikat ještě brutálněji své útoky na naše města a vesnice,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Německý kancléř Friedrich Merz dal najevo přesvědčení, že opatření oslabí možnosti Ruska dál financovat válku proti Ukrajině.
Moskva naopak považuje nové unijní sankce za nelegální. Tyto kroky mají podle Kremlu negativní následky pro země, které je podporují.
