Zemědělci se bojí zastropování. Největší farmy by přišly o třicet milionů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zemědělský koncern Agro - Měřín Gabriela Večeři, holding Úsovsko exministra zemědělství Jiřího Milka nebo společnost Salix Morava ze Skupiny JZTE, vlastněné investiční společností J&T miliardářů Jozefa Tkáče a Ivana Jakaboviče. Jen příklad těch největších z výčtu téměř dvou tisíc farem, které budou výrazně kráceny na zemědělských dotacích, pokud Evropská komise prosadí svůj návrh zastropování.

Návrh je součástí víceletého finančního rámce společné zemědělské politiky pro roky 2028-2034, který tento týden představila Evropská komise.

Vedle dalších opatření Komise navrhuje zastropovat přímé platby na částce 100 tisíc eur na farmu, tedy na přibližně 2,5 milionu korun. Nad tento strop by farmy nedostaly nic.

„Ročně dostává za přímé platby částku více než 2,5 milionu korun přibližně 1750 subjektů,“ odpověděl na dotaz redakce SZ Byznys Státní zemědělský intervenční fond, platební agentura, která evropské dotace rozděluje. Žadatelů o dotace evidoval zemědělský fond v roce 2024 přibližně 30 tisíc.

Mezi přímé platby patří platba na hektar, redistributivní platba, platby za ekologická opatření, platba pro mladé a začínající zemědělce nebo platby na takzvané citlivé komodity, jako je třeba chmel, ovoce a zelenina, cukrovka, dojnice či telata.

Dalšími platbami do zemědělství jsou investiční dotace, pomocí nichž zemědělci dosáhnou na peníze třeba na modernizaci podniků, technologie a diverzifikaci činnosti. Těch se však nejspíš zastropování nedotkne.

Seznam Zprávy získaly tabulku deseti největších příjemců přímých plateb za rok 2024. Jsou mezi nimi známé agroholdingy s jedním nebo pár majiteli i zemědělská družstva se stovkami drobných vlastníků.

Kdyby model zastropování platil už loni, nejvíce by na dotacích krvácel agroholding Gabriela Večeři Agro Měřín, který hospodaří na přibližně deseti tisících hektarech půdy a má rozsáhlou živočišnou výrobu. Do skupiny patří také mlékárna Lacrum Velké Meziříčí a masokombinát Toro Hlavečník.

Agro - Měřín v roce 2024 získal na přímých platbách 45 milionů korun a podle dat SZPI byl největším příjemcem těchto plateb, které tvoří zhruba dvě třetiny zemědělských dotací.

Na přibližně stejné ploše hospodaří akciová společnost Rostěnice. Dotační stopka by jí loni z příjmů vymazala přes třicet milionů korun.

Na seznamu největších příjemců je také státní podnik Vojenské lesy a statky, který má aktivity čistě v ekologickém zemědělství.

Kromě zastropování navrhuje Evropská komise degresi plateb do navržené výše stropu, tj. postupné snižování dotací. To by znamenalo další snižování příjmů. Pravidla degrese jsou dost tvrdá.

Vyplývá z nich, že celkový roční příjem plateb na plochu se sníží o 25 procent, pokud platba přesáhne 20 tisíc eur. Od 50 tisíc eur klesne příjem o 50 procent a od 75 tisíc eur se platba na plochu (nyní pod názvem BISS) sníží o 75 procent.

„Tato změna by se nejcitelněji dotkla právě českých zemědělců, protože naše farmy hospodaří v průměru na větších rozlohách, než je tomu v jiných zemích,“ uvádí Zemědělský svaz. Podle něj návrh EK farmáře srazí na kolena. Svaz vyzývá, aby politici neprodleně začali tato rizika řešit, vypracovala se nezávislá studie k dopadům změn a ustavily se pracovní skupiny složené z expertů, které se tím budou zabývat.

„Kromě toho, že návrh nabíhá k soutěži národních rozpočtů, bezprecedentně likviduje systém podpory zemědělství, jak ho Evropa zná z předchozích let. Pokud si Komise přeje totální rozvrat ekonomiky regionů, zdražení potravin a přenesení environmentální zátěže produkce potravin mimo EU, nemohla to udělat lépe,“ komentuje návrh šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství, která v principu se zastropováním souhlasí a dlouhodobě prosazuje jeho zavedení, uvedl, že zastropování je navrženo moc přísně.