Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Miloš Ouřecký strávil v roce 2017 několik měsíců na horké válečné půdě východní Ukrajiny: jako dobrovolník, který odjel pomáhat ruských separatistům ovládnout oblast Donbasu.
Ouřecký je jedním z obžalovaných v kauze, kterou ve čtvrtek začíná projednávat soud. Obžaloba viní čtyři lidi z podpory terorismu - protože posílali protiukrajinským bojovníkům peníze. A šestapadesátiletého dělníka Ouřeckého přímo z terorismu, neboť se dal naverbovat do separatistické armády.
Jak zjistily Seznam Zprávy, Ouřecký se už dříve při výslechu na policii přiznal. „Chtěl bych se doznat k tomu, ke všem skutečnostem, které vedly k tomu, že jsem byl obviněn za teroristický útok a účast na teroristické skupině,“ vypověděl Ouřecký do protokolu, který měly Seznam Zprávy možnost pročíst. Ostatní obvinění vinu popírají.
Před policisty Ouřecký například přiznal, že se měl stát odstřelovačem - dokonce absolvoval skromný výcvik. Tvrdil ale, že na člověka nikdy nevystřelil. „Ne, nikdy k takové situaci nedošlo,“ prohlásil.
Místo do týlu šel do zákopů
Případ se týká spolku nazvaného Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Podle vyšetřovatelů to byla skupina, která shromažďovala peníze na podporu separatistů a snažila se vyslat na Ukrajinu své lidi. Ouřecký byl prvním takovým bojovníkem.
„Přičemž cílem této protistátní organizované ozbrojené zločinecké skupiny je narušit základní politickou strukturu Ukrajiny se záměrem protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci Ukrajiny, aby strpěla ovládnutí části svého státního území,“ uvedli policisté v obvinění. Dodali, že spolek chtěl vycvičit i lidi, kteří by se dali využít v rámci „ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“.
Ouřecký kriminalistům řekl, že chtěl na Donbasu pomáhat Rusům v týlu, ne v první bojové linii. „Zbraně mi v životě nic pořádně neříkaly,“ vypověděl. Na Ukrajinu ho v srpnu 2017 vypravil se 70 tisíci rubly předseda spolku Ivan Kratochvíl, další z obžalovaných.
V ukrajinském Doněcku se Ouřecký spojil s dalšími dvěma českými bojovníky - Pavlem Botkou, který dostal v nepřítomnosti v Česku za válečný terorismus 20 let vězení, a Jiřím Urbánkem, odsouzeným v roli uprchlého ke stejně tvrdému trestu. Ouřeckému ale nedůvěřovali - měli ho za agenta.
Ouřecký, jak vypověděl během vyšetřování, nejprve skutečně plnil provozní úkoly. V uniformě, kterou si musel koupit ze svého, například v noci dohlížel ve městě na zákaz vycházení. Nebo vozil vodu pro vojenskou kuchyni, případně jezdil pro proviant.
V prosinci 2017 ho ale velitelé přesunuli do jiné oblasti, kde 500 metrů od tehdejší fronty určili, že se stane sniperem. Ouřecký vypověděl, že tam už šlo o život. Například při přebíhání nekrytého úseku, který bylo nutné překonat, když se vojáci zásobovali v zákopech dřevem a vodou. „Tam vystrčit hlavu znamenalo ji nemít,“ popsal Ouřecký.
Uprchl přes Moskvu
Ouřecký se i proto rozhodl z Ukrajiny uprchnout, ačkoli - jak tvrdil policistům - ho čeští spolubojovníci začali vydírat, že se vrátit nesmí a musí dál sloužit. Protože jinak mu v Česku bude hrozit 20 let. Také ho prý chtěli mít stále na očích, protože byli přesvědčeni, že donáší českým bezpečnostním službám. Ouřecký také riskoval, že ho separatisté odsoudí jako zběha.
Ouřeckému se nakonec s pomocí syna, který přicestoval na Ukrajinu, podařilo odcestovat do Ruska. Se štěstím na hranicích přesvědčil celníky, že na Ukrajině byl za smyšlenou přítelkyní a přitom nedopatřením překročil povolený tříměsíční turistický pobyt. A přes Moskvu následně odletěl do Budapešti a pokračoval autem domů.
Celou skupinu - včetně Ouřeckého - začali policisté stíhat i na základě svědectví slovenského investigativního novináře Tomáše Forróa, který se s Ouřeckým na Ukrajině na podzim roku 2017 opakovaně setkal. Ouřecký měl na sobě uniformu, vyzbrojený byl puškou a vyprávěl, že prošel vojenským výcvikem. Novinář pak pod smyšlenou identitou pořídil rozhovory s dalšími členy skupiny, kteří mu řekli, že mají plán na vysílání Čechů do bojové oblasti na Donbasu.
