Korespondenční volba zklamala očekávání

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do korespondenční volby, jejíž prosazení si ve Sněmovně vyžádalo hodiny debatních střetů mezi koalicí a opozicí, vkládaly právě vládní partaje velké naděje. Byly to totiž ony, které v minulosti získávaly od krajanů většinu hlasů. Zjednodušená volba, prosazená přes odpor opozičních politiků, dává krajanům šanci, po níž dávno volali. Čísla ale ukazují spíše na jejich nezájem.

Podle údajů Ministerstva zahraničních věcí (MZV) v cizině dlouhodobě pobývá přes 600 tisíc Čechů, reálná voličská účast pro říjnové volby se odhadovala kolem 80 tisíc osob. Těsně před uzavřením registrací ale optimismus uvadal. „Ve zvláštních seznamech voličů máme zapsáno 20 486 osob,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí české diplomacie Mariana Wernerová s tím, že tato cifra byla naměřena k 18.8., tedy necelý týden před koncem zápisů.

Ačkoli s blížící se stopkou přibývá nových registrací rychlejším tempem, k osmdesátitisícovému odhadu se výsledek zajisté nepřiblíží. Navíc zjistit přesný počet těch, kteří chtějí využít výhradně jen korespondenční volbu, není v tuto chvíli možné. Ve zvláštním seznamu voličů jsou podle mluvčí i ti, kteří nakonec dojedou volit přímo na zastupitelský úřad.

Co stojí za nezájmem v cizině žijících voličů? Nejpravděpodobnějším vysvětlením by mohla být procedura vedoucí k odeslání hlasu. Některé voliče totiž může odradit poměrně zdlouhavá registrace.

Na první pohled to nevypadá složitě. Kdo chce hlasovat ze zahraničí, musí se nejdřív zapsat do zvláštního seznamu voličů. To lze udělat osobně na ambasádě nebo konzulátu, poštou s úředně ověřeným podpisem, nebo elektronicky přes Portál občana – tam je ale nutná bankovní identita nebo jiný nástroj elektronického ověření. Poslední šance k zápisu je právě tuto neděli 24. srpna ve čtyři odpoledne.

Pak je potřeba podat samotnou žádost o hlasování poštou, tedy zažádat o výdej písemností ke korespondenční volbě. I to jde buď elektronicky, písemně, nebo osobně. Zde je čas do 29. srpna. Zastupitelský úřad pak voličům pošle obálky a identifikační lístek. Hlasovací lístky si ale musí krajané stáhnout sami z internetu – další krok navíc, který se může stát bariérou.

Na papíře to tedy nevypadá jako nepřekonatelný problém, ale v praxi jde o několik kroků, které vyžadují aktivní zájem, orientaci v elektronických službách a hlavně disciplínu hlídat si termíny. „Zvažovala jsem volbu poštou, ale nakonec mě odradila celá ta procedura žádání. Radši pojedu volit po staru, tedy na ambasádu,“ prozradila redakci šedesátiletá Marie, která žije dlouhodobě nedaleko Washingtonu. „Alespoň si udělám výlet do města,“ dodala.

To třicetiletá Petra, která pracuje v Bruselu, si potřebnou administrativu už vyřídila a na korespondenční volbu je připravená. „Nebylo to náročné, ale je pravda, že pro některé seniory to nemusí být úplně hračka,“ přiznala.

Že zápis do zvláštního volebního seznamu není úplně jednoduchý, připustil ostatně i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ve svém nedávném vyjádření pro server Publico.

Dalšími důvody nízkého zájmu jsou neznalost, nezájem o českou politiku a tedy nedostatečná informovanost. Většina stran sice spustila v zahraničí předvolební kampaň a i samotné ministerstvo zahraničí o korespondenční volbě prostřednictvím všech svých kanálů informovalo, u většiny krajanů to ale patrně nerezonovalo.

Podle mluvčí Černínského paláce Mariany Wernerové se nejvíce krajanů zaregistrovalo v USA, Bruselu a Londýně, tedy v místech s početnější a propojenější českou diasporou.

Pro zajímavost - v Izraeli, kde žijí přibližně tři tisíce českých občanů, jsou čísla velmi nízká. „Ve zvláštním seznamu voličů je jich nyní zapsáno 92, ke korespondenční volbě se jich zaregistrovalo pět,“ uvedla pro Seznam Zprávy velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.

S pomalým rozjezdem korespondenční volby není nicméně Česko výjimkou. Obdobný scénář zažilo například sousední Slovensko, které tuto možnost volení svých zákonodárců zavedlo už před dvěma dekádami. Počet voličů, kteří ji využili, stoupal velmi pozvolně.

V premiérovém roce 2006 dosahoval počet korespondenčních hlasů ze zahraničí stěží tří a půl tisíc, za deset let se jejich počet více než zešestinásobil. V parlamentních volbách v roce 2023 to ještě víc poskočilo a korespondenčně volilo na šedesát tisíc Slováků, největší počet hlasů přišel logicky od Slováků z Česka, následovali Slováci z Británie a Německa. Podle odhadů žije v zahraničí přibližně 300 tisíc slovenských občanů, kteří mají právo volit.

Nárůst v posledních volbách přisuzují Slováci tomu, že se více šířily informace o možnosti volby, zároveň se v rámci kampaně Srdcom doma podařilo zainteresovat organizace na Slovensku i krajanské organizace v zahraničí. „Podpořily nás významné osobnosti, také řada slovenských herců žijících v zahraničí a umělci,“ řekl Samuel Zubo z iniciativy Srdcom doma.

Na známé tváře každopádně vsadilo i Česko. Černínský palác nasadil už v únoru do kampaně ikony ze světa sportu, modelingu i umění. Korespondenční novinku vychvalovala na sociálních sítích například architektka Eva Jiřičná, podnikatelka Alena Šeredová, kajakář Vavřinec Hradílek, modelka Taťána Kuchařová a další.

Byť šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš kampaň kritizoval za to, že za státní peníze si dělá vládní koalice svoji kampaň, v krajanských hlasech vycítilo jeho hnutí také svoji šanci. A na komunikaci s krajany si dokonce vyčlenilo personální sílu – pověření dostal místopředseda ANO Radek Vondráček.

Domněnka, že v zahraničí žijí jen voliči vládních stran, je podle něho mylná. „Stejně jako v Čechách platí, že nás volí více v menších městech než v metropolích a větších centrech. Tedy v tomto ohledu nám může korespondenční volba prospět,“ řekl redakci.

Hnutí podle něj sází na „zahraniční“ hlasy zdravotních sester, řidičů, elektrikářů, pracovníků v sociálních službách, kuchařů či matek na rodičovské.

Předvídat, které politické uskupení má u krajanů větší šance, podle sociologa Jana Herzmanna nyní nelze. „Je to vlastně svým způsobem sociální experiment. Opravdu nevíme nic o politické orientaci těch lidí, kteří obvykle nevolili a teď volit chtějí,“ sdělil Seznam Zprávám.

Velké cifry nicméně ze zahraničí neočekává. Navíc o hlasy z ciziny se podělí čtyři velké kraje, tudíž na formování poslaneckých mandátů nebudou mít takový vliv, jako kdyby to bylo soustředěno do jednoho kraje.

Do Moravskoslezského kraje poputují hlasy ze západní Evropy v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Ze zbytku Evropy včetně Německa, Turecka a Ruska půjdou krajanské hlasy do kraje Jihomoravského.

Do Středočeského kraje se započítají hlasy voličů z Jižní i Severní Ameriky. Na Prahu pak zbydou hlasy z Asie, Austrálie a Afriky.

Kritici korespondenční volby poukazují na to, že nový systém bude náchylný k manipulacím a zneužití. „Obavy z manipulace jsou naprosto zbytečné. V zemích, kde se volí poštou desítky let, neexistují žádné důkazy o systémových podvodech. Korespondenční volba rozhodně není náchylnější ke zneužití než běžné hlasování v místě bydliště,“ vzkázal bezpečnostní analytik Roman Máca.

Mýty o korespondenční volbě se snaží vyvrátit i přímo MZV, které na webu vysvětluje princip tajnosti voleb, odmítá kupčení s hlasy a jiné podvody a přináší i zkušenosti ze zahraničí.