Hlavní obsah

Zvláštní zbarvení. Kyjev možná využívá stíhačky od nedávného spojence Moskvy

Foto: Orhan Akkanat/Anadolu Agency, Getty Images

Ázerbájdžánský MiG-29 na archivním snímku.

Zprávy o možném zapojení ázerbájdžánské techniky do bojů na straně Ukrajiny přicházejí v době, kdy se vztahy mezi Baku a Moskvou výrazně vyostřily.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajinské letectvo údajně využívá ázerbájdžánské stíhačky MiG-29, upozorňují o tom ukrajinská média nebo specializovaný vojenský server The War Zone.

Na sociálních sítích se totiž objevila fotografie tohoto typu letadla v ukrajinských barvách, nesoucího přitom nápadné maskovací zbarvení typické právě pro Ázerbájdžán. Letoun kombinuje odstíny modré, šedé a fialovošedé, což odpovídá schématu běžně používanému ázerbájdžánským letectvem, shrnuje The War Zone.

Ačkoli nelze zcela vyloučit možnost, že byla fotografie upravena, v tuto chvíli neexistují žádné důkazy, které by její autentičnost zpochybňovaly.

Podle dostupných informací mohl tento letoun přežít ruský nálet na Lvovský státní letecký opravárenský závod z března 2022, který tehdy vážně poškodil hangáry i další infrastrukturu. Právě tam probíhala údržba ukrajinských MiG-29 a dříve tam podstupovaly servis také stroje zahraničních zákazníků, včetně Ázerbájdžánu.

Potvrzuje to i fotografie, kterou v létě roku 2022 zveřejnil účet Caucasuswar na sociální síti X. Na obrázku jsou vidět tři ázerbájdžánské MiG-29 na opravách ve Lvově.

Foto: Orhan Akkanat/Anadolu Agency, Getty Images

Ázerbájdžánské stroje v roce 2015.

Časopis Forbes už dříve informoval, že Ukrajina po ruské invazi rozptýlila většinu důležitých letounů mimo hlavní základny, část z nich byla ukrytá podél silnic po celé zemi. I díky tomu mnoho letadel přežilo ruské údery.

Není zcela jasné, zda Ázerbájdžán letouny Ukrajině oficiálně daroval, prodal, nebo zda je Kyjev získal jiným způsobem. Stejně tak není potvrzeno, zda byly některé stroje později přelakovány do standardního ukrajinského zbarvení, aby Ukrajina zakryla jejich původ.

Ázerbájdžán letouny nezdědil ze sovětských zásob, přibližně 15 kusů pořídil právě od Ukrajiny. Letouny prošly generální opravou ve Lvově, přičemž podle dostupných zpráv došlo i k menším modernizačním úpravám. Dodávky začaly v roce 2007.

V letech 2015 až 2017 se ázerbájdžánské MiG zúčastnily společných cvičení s tureckým letectvem. Servis a údržba probíhaly na Ukrajině přinejmenším do roku 2017.

Napětí mezi Baku a Moskvou

Zprávy o možném zapojení ázerbájdžánských MiG-29 do bojů na straně Ukrajiny přicházejí v době, kdy se vztahy mezi Baku a Moskvou výrazně vyostřily. Země přitom dlouhá léta patřila k loajálním spojencům Ruska v rámci postsovětského prostoru.

Napětí se začalo projevovat poté, co se v prosinci 2024 zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Prezident Ilham Alijev tehdy uvedl, že stroj byl zasažen palbou ze země nad ruským územím, a obvinil některé ruské skupiny ze snahy ututlat okolnosti tragédie.

Další ránu vztahům zasadila smrt dvou ázerbájdžánských občanů v ruské policejní vazbě po masovém zatýkání Ázerbájdžánců v Jekatěrinburgu, souvisejícím s dosud neobjasněnou vraždou z roku 2001.

Reakce z Baku přišla záhy: vláda zrušila kulturní a diplomatické akce, a nakonec ázerbájdžánská policie zatkla zbývající zaměstnance ruské státní agentury Sputnik Ázerbájdžán. Její činnost úřady přerušily už několik týdnů předtím.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v té době vyjádřil Ázerbájdžánu v jeho sporu s Ruskem veřejnou podporu.

Po ruských leteckých úderech na ázerbájdžánské energetické objekty na Ukrajině v srpnu 2025 začalo Baku zvažovat zrušení embarga na vývoz zbraní do Kyjeva. Upozornilo na to tehdy Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.

V reakci na to ruská propaganda pohrozila Ázerbájdžánu vlastní „speciální vojenskou operací,“ napsal například web The Moscow Times.

Doporučované