Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
To místo v Bohumíně, kousek od hranic s Polskem, má symbolický název – Přístav. Řeka Odra se tu až kýčovitě kroutí a láká k zastávce. Právě tady jsem u dřevěného posezení na břehu potkala dva cyklisty, Alenu a jejího otce Petra. Využili jeden z posledních slunečných dnů v září a vyrazili do Přístavu, který je magnetem i pro místní.
Paní Alena přijela spolu s dětmi navštívit rodiče v Bohumíně a vyprávěla, že z města odešla téměř před dvaceti lety. Je to klasický příběh: potkala manžela, odstěhovala se s ním k Praze a v hlavním městě si našla dobře placenou práci. Nadšeně mluvila o tom, jak se Bohumín proměnil, jaké možnosti nabízí okolí a jak je z toho překvapená. Vrátit natrvalo se ale nehodlá.
Vylidňování regionů
O odchodu lidí z Moravskoslezského kraje se mluví dlouhodobě. Za posledních deset let klesl počet obyvatel regionu o více než 33 tisíc. Nejčastěji odcházejí rodáci v produktivním věku do čtyřiceti let, a to do větších měst, do Brna nebo do Prahy. S sebou berou nejen peníze, které by utratili u místních obchodníků, ale především své know-how - znalosti, nápady, schopnosti.
Nejčastější důvod? V regionu jim chybí dobře zaplacená práce, zajímavé pracovní pozice nebo studijní obory. Větší města nabízejí víc kulturního vyžití, investorů, potenciálních zákazníků.
Česká volba
Ptáme se inspirativních osobností, co by se mělo změnit v oboru, který je jim blízký. Jakým výzvám čelí česká společnost? Co by měla prioritně udělat nová vláda? Kde by mělo Česko stát za pět let? Jaká by měla být pozice Česka ve světě a v Evropě? Případně co bychom měli předat našim dětem? V názorové sérii Česká volba, která běží až do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, píší desítky akademiků, vědců, investorů, expertů, publicistů a dalších osobností.
Moravskoslezský kraj přichází hlavně o lidi, jako je paní Alena - aktivní, vzdělané a s rozhledem. Tito lidé se sem nestěhují a navrátilců je zatím málo. A výhled není pozitivní. Podle projekce českých statistiků by měl počet obyvatel Moravskoslezského kraje do roku 2080 klesnout o více než třetinu, na zhruba 790 tisíc lidí.
Region se zároveň dodnes vypořádává s pozůstatky minulosti, ať už jde o sociální problémy, nízkou životní úroveň obyvatel nebo těžbou zjizvenou krajinu. A to se řeší hůř, když chybí lidé se znalostmi, nápady a schopnostmi.
Přesune se část státních úřadů mimo Prahu?
S fenoménem vylidňování regionů a narovnáním nerovností mezi nimi si dosud žádná česká vláda neporadila. Bude to priorita té nové? Z volebních programů stran a hnutí, které letos kandidují do Poslanecké sněmovny, to vypadá, že ne.
Specificky o regionech mluví jen jedno hnutí, které by se mohlo dostat do Sněmovny - Starostové a nezávislí. Dává to smysl, část členů STAN jsou aktivní starostky a starostové obcí po celém Česku a s nerovnostmi se setkávají každodenně.
Navrhují mimo jiné přesun některých státních úřadů do měst či krajů mimo Prahu. Hnutí si od toho slibuje řešení na vylidňování regionů, vznik kvalifikovaných pracovních míst i větší zájem centrální správy o okraje republiky. Může to být jedna z cest, otázkou ale je, do jaké míry bude STAN po volbách schopný něco takového prosadit.
Dosluhující vládní koalice Spolu naopak plánuje zrušit Ministerstvo pro místní rozvoj. To přitom letos společně s obcemi a kraji zveřejnilo celou strategii k rozvoji regionů – nazývá ji Regiony příležitostí. Jde především o kraje, které potřebují větší míru pomoci. Kromě Moravskoslezského je to i Ústecký, Karlovarský a další menší oblasti po celé zemi. Většina návrhů je zatím v režimu „zvažujeme“, ale i tak jde o celkem zajímavý krok.
Ostatní strany a hnutí žádnou ucelenou koncepci rozvoje regionů nenabízejí. Proč, to není úplně jasné. Samy o tom nemluví a v kampani se jich na to nikdo příliš neptá.
Kulturní šok
Paní Alena, zmíněná na začátku tohoto textu, uvedla jeden zajímavý důvod toho, proč se nechce vrátit do rodného regionu. Je to „kulturní šok“, který prý prožívá pokaždé, když přijede do Bohumína, a kterého chce ušetřit svoje děti.
Nesetkávám se s tímto názorem poprvé. Často stačí vyjet na otočku do Prahy a člověk si po návratu do Ostravy všimne, že se tu lidé méně usmívají a na ulici slyší víc sprostých slov.
Jenže pokud to tak skutečně je, jak to změnit? Tahle klíčová otázka mě napadla až poté, co paní Alena i s otcem odjeli na kolech směr Kališovo jezero a už jsem ji nestihla položit.
Teď, když o tom přemýšlím, mě nenapadá jiná odpověď, než že tou změnou můžete být vy všichni, kteří jste odešli. Pokud se vrátíte.
