Článek
„Nedovolím Izraeli anektovat Západní břeh (Jordánu), nestane se to,“ řekl americký prezident Donald Trump reportérům před vystoupením izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na Valném shromáždění OSN a jeho následnou návštěvou Bílého domu.
Příměří v Pásmu Gazy, kde už téměř dva roky zuří krvavá válka, je podle Trumpa „velmi blízko“.
Před anexí palestinského Západního břehu varovali krajně pravicovou izraelskou vládu i Britové a Němci, generální tajemník světové organizace António Guterres pak takový krok označil za „morálně, právně i politicky nepřijatelný“.
„Myslím, že americký prezident velmi dobře rozumí nebezpečí anexe Západního břehu,“ řekl šéf saúdskoarabské diplomacie princ Fajsal bin Farhán.
Abbásovi zakázali jet do New Yorku
Palestinský prezident Mahmúd Abbás, jemuž administrativa Donalda Trumpa neudělila na cestu do New Yorku víza, řekl, že je připraven pracovat s mocnostmi na mírovém plánu mezi Izraelci a Palestinci. „Hamás nebude hrát ve správě Gazy žádnou roli,“ řekl v projevu vysílaném na dálku.
Mapa Izraele a palestinských území.
Abbásem zmiňovaný mírový plán, který podporuje OSN i arabské státy, představil tento týden v OSN francouzský prezident Emmanuel Macron. Vedle něj je ve hře i 21bodový plán Trumpova vyjednavače Steva Witkoffa. Svůj vliv v Bílém domě podle informací deníku The Guardian uplatnil jak Trumpův zeť Jared Kushner, tak i bývalý britský premiér Tony Blair.
A právě druhý jmenovaný by se mohl stát šéfem Mezinárodní přechodné správy Gazy, tvrdí hned několik médií, například britský list Financial Times nebo stanice Sky News, s odkazem na své zdroje. Přechodná správa by měla mít konečné slovo při vládnutí, podobně to v minulosti fungovalo například v Kosovu.
Zmíněný The Guardian dokonce cituje izraelská média, podle nichž má Blair v tomto Trumpovu podporu. Je otázka, jestli by britského premiéra přijali také Palestinci. Blair má sice v regionu bohaté politické kontakty, protože po odchodu z čela vlády působil jako zvláštní vyslanec pro Blízký východ, ale jeho jméno je také spojené s americkou invazí do Iráku v roce 2003.
Bývalý britský premiér Tony Blair údajně usiluje o místo šéfa poválečné mezinárodní správy Pásma Gazy.
Oba mírové plány mají podle Guardianu leccos společného - ani jeden z nich například nepočítá s masovým vyhnáním Palestinců, o kterém často mluví ministři vlády Benjamina Netanjahua. Sny o „Gazanské riviéře“ pod správou USA, o níž mluvil Donald Trump, by tak mohly zůstat v rovině videí vytvořených umělou inteligencí.
S anexí Západního břehu svět nepočítá
Oba plány počítají s tím, že teroristické hnutí Hamás složí zbraně, o jeho zákazu se v nich nemluví. Prezident Abbás pak řekl, že budoucí palestinský stát by měl být demilitarizovaný.
Mírové plány také nepočítají s anexí Západního břehu Jordánu. S tím, že by k ní nemělo dojít, souhlasil údajně i Trump během své úterní schůzky s arabskými vůdci.
Západní státy uznaly nezávislost Palestiny
Výrazné gesto, které má podle jeho aktérů přiblížit mír. „Nastalo diplomatické tsunami vůči kabinetu Benjamina Netanjahua,“ říká expertka Irena Kalhousová o vlně uznávání samostatné Palestiny. Rozebíráme, co to pro Izrael znamená.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar naznačil, že by Izrael nemusel přikročit k anexi celého Západního břehu, ale pouze takzvané oblasti C - tedy té, nad níž má Izrael už dnes absolutní kontrolu. Oblast A naopak spravuje Palestinská samospráva a v oblasti B se o bezpečnost dělí Palestinci s izraelskou armádou (viz mapa nahoře v článku).
I to ale může Trump odmítnout, což by znamenalo obří zklamání pro izraelskou osadnickou lobby, ale také velmi nejistý osud Netanjahuovy vlády. Extremistické koaliční strany počítají s anexí i výstavbou židovských osad v etnicky vyčištěné Gaze - pokud se Netanjahu podřídí mírovým plánům, mohla by se mu koalice snadno rozpadnout.
Jak dlouhá bude přechodná vláda?
Plán podporovaný OSN také počítá s pouhým jedním rokem přechodné vlády v Gaze, poté by ji převzala Palestinská samospráva. Její roli ale opakovaně Izrael odmítl a Trumpova administrativa vyjádřila vztah k ní výše zmíněným odmítnutím víz pro Abbáse a další její členy. Američané prosazují delší přechodné období, které dává větší možnosti pro izraelská veta.
Jistá není ani role Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), s nímž počítá mezinárodní mírový plán jako garantem při rekonstrukci Gazy. Izrael ale organizaci obviňuje z toho, že se nechala infiltrovat teroristy z Hamásu, a USA ji přestaly finančně podporovat.
Izraelský premiér Netanjahu sice opakovaně tvrdí, že Stát Palestina nevznikne, žádnou jinou vizi pro Gazu kromě nereálných návrhů o vyhnání Palestinců do jiných zemí ale nenabídl.
