Článek
Zavřít hranici s Běloruskem, či ne? Tato otázka nyní rezonuje v litevském parlamentu, protože nedávné incidenty znovu posílily nejistotu ohledně obrany.
Za poslední měsíc vnikly do vzdušného prostoru země desítky balonů z Běloruska a úřady kvůli nim několikrát musely zastavit provoz na letišti ve Vilniusu.
Minsk se hájí tím, že jde pouze o nástroje, které slouží k pašování cigaret, litevská vláda ale má o záměru blízkého ruského spojence jiné mínění.
„Pašování je v tomto případě jen podtextem nebo prostředkem hybridního útoku proti Litvě. Máme mnoho důkazů, přímých i nepřímých, že se jedná o úmyslnou akci zaměřenou na destabilizaci situace v Litvě,“ komentoval situaci prezident Gitanas Nausėda.
Litevští politici se domnívají, že režim diktátora Alexandra Lukašenka nad počínáním pašeráků v pohraničí schválně přivírá oči. Navíc se prý podobné aktivity odehrávají i v sousedním Lotyšsku.
„Celý tento útok nabyl širšího geografického rozměru a naši sousedé v Lotyšsku podle našich informací také zaznamenali na svých radarech přes 30 signálů,“ řekl veřejnoprávní televizi LRT Vilmantas Vitkauskas, vedoucí litevského Národního centra pro řešení krizí.
Ruská hrozba v Pobaltí
Kufry na Sibiř nebo bunkry Lesního bratrstva. Vzpomínky na sovětskou okupaci jsou pro lidi v Pobaltí součástí historie, ale i současných obav.
Běloruské vpády na litevské území odsoudila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která si předvolala běloruského zástupce v Bruselu. Podle ní se situace na hranicích „zhoršuje“ s rostoucím počtem vniknutí balonů.
Minsk naopak obviňuje sousední zemi z toho, že nasadila drony, které mají špehovat a shazovat na běloruské území „extremistické“ tištěné materiály. Vilnius osočení odmítl jako nepravdivé.
Pobaltské státy jsou na podobné útoky v „šedé zóně“ zvyklé, za poslední více než rok zde úřady potvrdily několik incidentů, které měly ruskou stopu.
Zapojení Lukašenkova režimu je nicméně novou věcí. A pro Litvu, která sdílí s Běloruskem téměř 700 kilometrů dlouhou hranici, potenciálně velmi palčivým problémem. To se ostatně ukázalo už před čtyřmi lety, kdy Minsk na litevskou hranici (ačkoliv napětí bylo zřejmé zejména v Polsku) organizovaně posílal migranty.
Snímek z bělorusko-litevské hranice.
Bolest hlavy pro evropské státy
Státy, které podporují napadenou Ukrajinu, čelí v posledních letech vlně sabotáží, které úřady připisují Rusku (viz infobox). Experti se shodují, že jde o koordinované akce s cílem vyvolat chaos.
Incidenty vyvolávají nejistotu a obavy, co se týče bezpečnosti, budí rovněž znepokojení u evropských lídrů, kteří se potýkají se stále se měnícím postojem Donalda Trumpa ohledně amerického závazku k evropské bezpečnosti.
Vladimiru Putinovi pak narušení evropského vzdušného prostoru slouží k prověření obrany NATO a testování připravenosti Aliance.
„To, že tyto operace stále pokračují, včetně velmi viditelných, ukazuje, že Rusko se cítí dostatečně sebejisté. Naše odstrašení je příliš slabé. Navíc ani nedokážeme efektivně reagovat na opakované incidenty s drony – to je jasná zranitelnost,“ popsal pro Seznam Zprávy Bart Schuurman, který se na univerzitě v Leidenu zabývá terorismem a politickým násilím.
Ruské sabotáže
Incidenty, které jsou s vyšší i nižší jistotou připisovány Rusku, mají velmi různé podoby. V posledních měsících například ruské drony narušily polský vzdušný prostor, trosky bezpilotního letounu stejného původu se našly i v Lotyšsku.
Stejně tak v minulosti došlo ke žhářským útokům nebo sabotážím na železnicích.
Například polské ministerstvo zahraničí obvinilo Moskvu z organizace sabotáže na železniční trati mezi Varšavou a Lublinem. Ta mimo jiné slouží k přepravě zbraní na Ukrajinu.
Evropští představitelé upozorňují také na neustávající kybernetické útoky.
To by se ale se zapojením Běloruska mohlo změnit. Pobaltské státy dlouhodobě v Evropské unii prosazují tvrdší přístup vůči Rusku i jeho věrnému spojenci.
Litevský prezident dokonce varoval před protiopatřeními, včetně omezení běloruské železniční dopravy a jednotných sankcí v celé EU, jež odrážejí sankce uvalené na Moskvu.
Stejně tak šéfka Evropské komise uvedla, že se připravují „další opatření v rámci našeho sankčního režimu“.
Spolupráce Minsku a Moskvy
Zatímco sabotáže způsobují napětí v Pobaltí i střední Evropě, zůstává otázkou, jakou roli v nich hraje přímo Bělorusko. Minsk dlouhodobě koordinuje své vojenské akce s Moskvou, ostatně i z jeho území vpadla 24. února 2022 ruská vojska na Ukrajinu.
Rovněž současné aktivity jsou podle Schuurmana součástí koordinovaných snah. „Bělorusko hraje zjevně roli – od vypouštění balonů do vzdušného prostoru NATO přes posílání migrantů přes hranice až po poskytování ‚jednorázových agentů‘. V mnohém Bělorusko v těchto operacích spolupracuje s Moskvou,“ podotkl.
Pro Minsk je to zajímavý moment vzhledem k tomu, že se Bělorusové v posledních měsících snažili spíše o oteplení vztahů se západními zeměmi – se zvláštním důrazem na Spojené státy.
Alexandr Lukašenko uspořádal řadu schůzek s představiteli Washingtonu, což vedlo k propuštění politických vězňů a zmírnění amerických sankcí proti běloruské národní letecké společnosti Belavia.
K průlomu došlo poté, co Lukašenko v polovině srpna telefonicky hovořil s Trumpem, čímž posunul dialog se Spojenými státy na novou úroveň.
Po telefonátu diktátor před kamerami Trumpovi fakticky nabídl „velkou dohodu“: Aby Spojené státy přijaly všechny vězně, které potřebují, zatímco v jiném rozhovoru vyjmenoval sektory ekonomiky, u nichž by rád viděl zrušení sankcí.
Americká administrativa ovšem nyní vyjádřila nespokojenost s nedávnými narušeními litevského vzdušného prostoru. „Dal jsem jasně najevo, že jsme s Litvou solidární uprostřed nedávných vpádů balonů. Bělorusko by mělo zabránit dalším podobným incidentům,“ komentoval to zvláštní vyslanec USA John Coale, který se přímo podílel na letošních jednáních s Lukašenkovým režimem.
Pomoc v ruských plánech
Vztahy Minsku s Evropou se mezitím zhoršují. Obzvláště napjaté jsou s Polskem, a to od poloviny září, kdy začala aktivní fáze rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2025.
Před zahájením manévrů Lukašenko ve snaze zdůraznit své mírové úmysly oznámil, že vojenská cvičení budou přesunuta dále od hranic s NATO, než bylo původně plánováno.
Samotný fakt, že se Moskva a Minsk rozhodly procvičit „plánování použití“ jaderných zbraní, však sousední země vnímaly jako agresivní krok. Podobně se nyní dívají na eskalaci sabotážních aktivit.
Prohlédněte si snímky ze společného vojenského cvičení Ruska a Běloruska:
Rostoucí napětí na litevsko-běloruské hranici by tak mělo sloužit jako další potvrzení toho, že Lukašenko je i nadále plně odhodlán účastnit se ruské konfrontace se Západem, napsala analytička Hanna Liubakovová působící v think-tanku Atlantic Council.
„Narušování vzdušného prostoru EU běloruskými balony je součástí kampaně vedené Kremlem, jejímž cílem je prověřit odhodlání Západu, napnout solidaritu NATO a zastrašit Evropu. Dokud bude Lukašenko i nadále hrát podpůrnou roli v Putinově hybridní válce proti Západu, měl by být považován za protivníka,“ dodala.
