Článek
Velké změny v cenících elektřiny a plynu v roce 2026 zřejmě nehrozí. Jestli něco v tomto roce s konečnou cenou elektřiny zahýbe, bude to podpora obnovitelných zdrojů energie (POZE) a vypínání výrobních zdrojů.
Výrazné zlevnění elektřiny obchodníci neočekávají. Ceny energií příliš nekolísaly ani v roce 2025, stejný vývoj očekávají i letos. „Spíše budou stabilní, bez velkých výkyvů. Stále však platí, že podle vývoje cen na velkoobchodním trhu lze očekávat mírný pokles cen v dalších letech,“ popisuje ředitel dodavatele Yello Michal Kulig.
Křivka ukazující vývoj na velkoobchodním trhu se má jen lehce vychylovat na obě strany. „Prostor pro další pokles je výrazně menší. U elektřiny situaci navíc komplikuje rostoucí volatilita trhu a odchod dalších elektráren ze sítě,“ komentuje Milan Duba, výkonný ředitel MND Energie.
Belgie například v listopadu zavřela svou jadernou elektrárnu. V Česku se skupina Sev.en rozhodla, že na přelomu let 2026 a 2027 z ekonomických důvodů uzavře elektrárny Chvaletice a Počerady a teplárnu Kladno.
„To znamená snížení výroby elektřiny v ČR o přibližně 10–12 procent. Ani to by ale nemělo s cenou elektřiny příliš zahýbat. Část obchodníků bude na dodávku z těchto zdrojů i nadále spoléhat a předpokládat státní intervenci, část využije přeshraniční nákupy elektřiny,“ popisuje marketingový ředitel společnosti Centropol Jiří Matoušek.
Některé ceníky už v uplynulém roce narazily na možnosti dodavatelů. „Akční nabídky v roce 2025 mnohdy stěží pokrývaly náklady na pořízení komodity a obsluhu zákazníka a jsou spíše důkazem zdravého energetického trhu, kdy zákazníci profitují ze silného konkurenčního boje. Otázkou je dlouhodobá udržitelnost takového stavu, protože prostor pro další razantní a dlouhodobě udržitelné snížení cen aktuálně není,“ říká David Konvalina, ředitel obchodu společnosti Innogy.
Vše ale závisí na budoucím vývoji obchodních cen. Ceny energií s dodávkou v letech 2027 a 2028 se však pohybují na nižších úrovních, a tak zdražení nehrozí ani v následujícím období. Ceny na velkoobchodních trzích se v roce 2025 stabilizovaly mezi 90 a 100 eury za MWh. „Na rozdíl od předchozího období se tedy prostor pro výrazné zlevňování dodavatelů velmi zúžil. Od ledna ČEZ Prodej zlevní ceny pro 1,6 milionu domácností s produkty na dobu neurčitou. Pokud bude vývoj na trzích příznivý, bude ve zlevňování ČEZ Prodej pokračovat i nadále,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Nefixované ceny elektřiny od ledna snižuje také E.ON, a to 800 tisícům zákazníkům. Cena MWh klesne o 10 procent, tedy zhruba 400 Kč. „Dlouhodobě dokazujeme, že vždy přenášíme pokles cen na trhu na naše zákazníky a naše nákupní strategie jim zajišťuje trvale výhodné ceny a troufnu si říct, že jedny z nejvýhodnějších na trhu,“ upozorňuje Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie.
Na ceny energií bude dál mít vliv geopolitická situace a další běžné okolnosti jako počasí. Krátkodobě by tak mohla vzrůst cena elektřiny v reakci na chladnou zimu v kombinaci s bezvětřím, kdy nevyrábějí větrné elektrárny.
Cenu elektřiny budou ovlivňovat především náklady na emisní povolenku, která tvoří většinu ceny.
Drobné výkyvy cen na velkoobchodním trhu se sice nepropisují okamžitě do cen pro koncové zákazníky, přesto dodavatelé doporučují cenu zafixovat. „Zkrátka kdo nechce být překvapen, ten si ceny energií zafixuje,“ radí Konvalina. Cena fixací je totiž nižší než cena produktů na dobu neurčitou.
Zdraží povolenky v roce 2026 plyn?
V Evropě vznikla řada terminálů na zkapalněný zemní plyn a roste i jeho přeprava mezi kontinenty po moři. To přineslo snížení ceny na přelomu listopadu a prosince, další vývoj bude stát na průběhu zimy. „Teplé počasí by mohlo přinést pokles o jedno až dvě eura za MWh, chladná zima naopak nárůst o tři až sedm eur za MWh,“ uvádí Martin Pich, ředitel divize Trading MND.
Cena plynu má obecně potenciál mírně klesat. „Dopad takového poklesu cen do ceníků pro koncové zákazníky ale bude v řádu maximálně nižších stovek korun. Navíc se velkoobchodní cena plynu může snižovat jen do úrovně ziskovosti. A kromě těžby tuto hranici samozřejmě ovlivňují náklady na přepravu, zkapalnění a opětovné zplynění,“ míní Matoušek.
Cesta k výraznějšímu snížení cen elektřiny vede přes regulovanou složku. Regulovaná cena elektřiny však od ledna vzroste, byť pro domácnosti meziročně o jednotky procent. „Vzhledem k posilování energetických sítí, ale bude pokles ceny kompenzován růstem ceny distribuce. V roce 2026 dojde určitě k poklesu ceny elektřiny o 0,50 Kč za kWh, protože dojde k ukončení platby za OZE prostřednictvím ceny za elektřinu,“ dodává Kulig.
Matoušek předpokládá, že v roce 2026 nebude růst ani spotřeba elektřiny. Není v plánu zásadně rozšiřovat velké průmyslové podniky, ani budovat datová centra, která se spojují s růstem spotřeby.
„Na druhé straně se evropským ekonomikám daří stále mírně růst a v příštím roce budou státy své průmyslové podniky podporovat, jak jen to půjde. Cena elektřiny na velkoobchodních trzích se tak podle všeho v roce 2026 bude nacházet na velmi podobných hladinách jako v roce 2025,“ popisuje Matoušek.
V letošním roce padne rozhodnutí především o tom, jak a jestli se zvýší cena plynu pro domácnosti vlivem zavedení emisní povolenky z nového evropského systému ETS2. Energetici nové povolenky vnímají jako zásadní téma, které hýbe energetickým trhem.
„Důležité bude, aby stát a ERÚ zajistily jasný právní rámec, který umožní transparentně promítat náklady spojené s ETS2 do koncových cen a zároveň zohlední specifika jednotlivých zákaznických segmentů. Zásadní je, aby nebyly ohroženy stávající smluvní vztahy uzavřené v souladu s platnými podmínkami trhu,“ říká Duba.
S povolenkami by se mělo začít obchodovat až od roku 2027, případně 2028. S novou povolenkou se zvedne cena plynu, konkrétně na pět MWh plynu bude potřeba jedna povolenka. Zatím ale není známá cena povolenky, ani její budoucí vývoj.
Třeba Centropol zastává názor, že povolenka ETS2 je nová ekologická daň, která povede ke zvýšení nákladů domácností i firem, aniž by snížila emise CO₂ z vytápění a dopravy, což má být jejím cílem. „Odklad o jeden rok nestačí, systém je nutno zcela odmítnout. Považujeme za nepřijatelné, že nebyly provedeny dopadové studie, a uvítali bychom nezávislé analýzy vlivu ETS2 na ekonomiku, inflaci a domácnosti,“ říká Matoušek.
Vláda Andreje Babiše (ANO) však říká, že emisní povolenky ETS2 nezavede a hodlá o tom informovat Brusel. Nezavedení povolenek by však pro Česko znamenalo hrozbu finančních sankcí ze strany Evropské komise.
