Článek
Inflace už dva roky neohrožuje českou ekonomiku. Také v roce 2025 cenová hladina oproti roku 2024 povyroste „jen“ o 2,5 procenta. Přesto jsou sektory, které se tomuto průměru vymykají a kde centrální bankéři budou muset zůstat více ve střehu.
Guvernér ČNB Aleš Michl v listopadu uvedl, že sílí poptávka domácností a nahoru jdou ceny služeb. Za inflační riziko označil také ceny nemovitostí. V tom panuje mezi ekonomy shoda.
Pod pojmem služby se podle tabulek Českého statistického úřadu skrývá obchod, doprava, komunikace, finance, pojišťovnictví, zdravotnictví, vzdělávání, kultura, rekreační činnosti, administrativní podpora, nemovitosti nebo profesní, vědecké a technické činnosti.
V listopadu ceny služeb rostly o 4,6 procenta. A jak ukazuje následující výběr z Českého statistického úřadu, některé služby zdražují ještě rychleji. Za návštěvu bazénu zaplatí návštěvník 120 korun místo 113 korun. Kousek pizzy zdražil z 45 korun na 48 korun.
„Obávám se, že inflace ve službách zůstane citelně zvýšená po celý rok 2026 a za úspěch bych považoval, kdyby se držela mezi 3 a 4 procenty,“ říká hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil.
Zásadní dopad na zdražování služeb mají požadavky zaměstnanců na zvyšování mezd, ale podle Hradila také chuť spotřebitelů utrácet, což dovoluje službám zvedat ceny. Mzdy budou zřejmě přifukovat inflaci i v roce 2026, a to i kvůli relativně objemným úsporám, které domácnosti nahromadily v minulých letech.
„Česká ekonomika se nachází v konjunktuře a lze tedy počítat s rostoucími spotřebními výdaji a také robustním růstem mezd,“ předjímá Hradil.
Inflaci v roce 2025 ale táhl také růst cen potravin. Zdražovala vejce, hovězí maso, mléko, mléčné výrobky, káva nebo sladkosti. ČNB v letošním roce nicméně čeká snižování nákladových tlaků v potravinářství. Ceny potravin vloni rostly v průměru o 3,4 procenta, ale v roce 2026 by se měla inflace „usadit“ na 1,7 procenta.
Ostatně potravináři a obchodníci už ve druhé půli loňského roku nepřeceňovali směrem nahoru tak rychle jako na začátku. Tempo růstu cen potravin a nápojů se od června snížilo z 5 procent na 2 procenta.
Jedním z přetrvávajících rizik jsou také přemrštěné ceny nemovitostí. Například v Praze vzrostl metr čtvereční průměrného bytu z lednových 145 tisíc na listopadových 157 tisíc. V Brně ze 121 tisíc na 132 tisíc a v Ostravě z 65 tisíc na 72 tisíc.
Pozitivní však je, že klesají ceny energií. Dodavatelé přicházejí s výhodnějšími nabídkami elektřiny a plynu a částka na složenkách pro domácnosti a firmy by se mohla opět o něco snížit, pokud vláda Andreje Babiše promítne do reality své sliby na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie.
„V tuto chvíli bychom chtěli snížit regulovanou složku zhruba o 40 procent,“ předeslal Karel Havlíček (ANO), nominovaný na ministra průmyslu a obchodu.
Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka se však schopnost cen energií snižovat inflaci vyčerpává a kromě rizik v podobě cen nemovitostí a růstu mezd vidí pro nadcházející rok nejistou situaci také kolem veřejných financí.
Vláda Andreje Babiše slibuje zvýšení životní úrovně lidí, navyšování penzí anebo zvyšování dávek v rámci rodinné politiky. Není vyloučeno, že se některé z nápadů promítnou už v roce 2026. Tím pádem bude mezi lidmi více peněz, což by mohlo podpořit růst cen.
Vládní sliby mohou inflaci zvýšit
Pokud bude vláda tíhnout k uvolněnější rozpočtové politice v řádu dodatečných desítek miliard korun, podle ekonoma Víta Hradila to může znamenat dodatečný pro-inflační impulz v řádu nízkých desetin procentního bodu.
K poklesu cen pohonných hmot pomůže silnější koruna vůči dolaru (za které se surovina nakupuje) a nižší ceny ropy. Benzin a nafta vloni zlevnily o více než 7 procent.
Ekonomika Česka je tradičně silně navázána na Německo, kam míří přibližně třicet procent tuzemského exportu. Německá ekonomika stagnuje, to by však tuzemskou inflaci mělo spíš brzdit. S kolísající poptávkou německých průmyslníků po českém zboží totiž budou tuzemští dodavatelé mít tendenci spíš zlevňovat anebo držet ceny.
„Pokud bude německá ekonomická slabost pokračovat i nadále, bude právě dezinflační efekt jedinou výhodou, která z toho Česku vyplyne,“ popsal Hradil.
