Komentář: Investovat i na rekordních hodnotách? Data říkají, že ano

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Aktuální maxima amerického indexu S&P 500 jsou pro mnohé investory signálem k opatrnosti. Svým způsobem vzniká psychologická past – lidé raději neinvestují, než aby riskovali špatné načasování. Čekání na pokles ale může být často dražší než pokles samotný. Nejde o to trefit dno nebo vrchol, ale být konzistentní.

Při pohledu na krátkodobé výkyvy se může zdát, že 10–20% korekce je zásadní problém. Pokud jsou lidé zvyklí uvažovat v měsících, ne v letech, pak takový pokles působí jako chyba. Dlouhodobě však tyto korekce nejsou rozhodující.

Navíc i v prostředí rekordních hodnot mohou trhy krátkodobě pokračovat v růstu díky pozitivnímu sentimentu a tržnímu momentu. Investoři často reagují na příznivé zprávy a výsledky firem, což může posouvat ceny výše i po dosažení rekordních hodnot. Přestože krátkodobý růst může pokračovat, mnoho investorů se nechává ovlivnit obavami z načasování trhu.

Psychologicky je běžný pocit, že když je trh na maximu, musí zákonitě spadnout. Je to instinkt podobný tomu, když se v životě bojíme, že je až „příliš dobře“ a nemůže to vydržet věčně. Druzí se bojí, že na vlnu naskočí pozdě a budou těmi, kdo „nakoupili draze a prodělali“. Někdy se ozývají vzpomínky na rok 2000, rok 2008 s finanční krizí nebo covidový propad v roce 2020. Ale je opravdu nutné zůstávat stranou?

Maxima nejsou varováním, že je pozdě – spíš připomínkou, že trhy dlouhodobě rostou. Díky hospodářskému růstu, inovacím a technologickému pokroku trhy rostou dlouhodobě i po dosažení rekordních úrovní. Ostatně ani „špatné načasování“ nemusí být fatální. Například investor, který nakoupil akcie v roce 2000 při dosažení rekordních hodnot tzv. „internetové bubliny“, musel čekat několik let – ale za dvě dekády dosáhl více než dvojnásobného zhodnocení.

Historická maxima často odrážejí silné ekonomické a finanční ukazatele – růst zisků firem a jejich schopnost inovovat. Pokud korporátní zisky zůstávají robustní, trhy mají prostor růst i v období nejvyšších úrovní.

I když index roste, příležitosti zůstávají. Významná je i rotace mezi jednotlivými akciemi a sektory. Zatímco index je na maximu, některé tituly nebo obory mohou být stále podhodnocené nebo výkonnostně zaostávat za ostatními. Tituly či sektory, které nejsou plně reflektovány v celkových indexech, mohou být z pohledu investora velmi zajímavé.

Pokračující technologické inovace, například v oblasti umělé inteligence, obnovitelných zdrojů energie nebo biotechnologií, vytvářejí nové příležitosti pro růst. Tyto trendy mohou podporovat akciové trhy i v prostředí vysokých valuací.

Zatímco investoři hledají nové příležitosti, je dobré si uvědomit, že největší riziko často spočívá v nečinnosti.

Snížené úrokové sazby dále zvyšují atraktivitu akcií. Vnímají to i čeští střadatelé hledající vyšší výnosy, které jim běžné účty nebo dluhopisy až na výjimky nezajistí. V některých případech navíc nepokryjí ani inflaci.

Největší ztrátou je neriskovat vůbec – Češi drží v bankách a hotovosti téměř polovinu svých finančních aktiv – v objemu přes 4 biliony korun. Inflace přitom v posledních letech ukrojila z hodnoty úspor stovky miliard. To je paradox: lidé se bojí investovat „na špičce“, a přitom tím nejjistějším ztrátovým obchodem je ponechat peníze na účtu s úrokem pod inflací.

V praxi lze postupovat obezřetně: například pravidelnými investicemi v rámci strategie průměrného nákupu (DCA) lze rozložit riziko špatného načasování. Důležité je sladit investiční rozhodnutí se svým rizikovým profilem a dlouhodobými cíli. Disciplína je pro úspěch nakonec důležitější než krátkodobé pohyby trhu. Důležitou roli hraje také často zmiňovaná diverzifikace, která pomůže minimalizovat volatilitu.

I při vyšších cenách mohou akcie nabízet atraktivní výnosy vzhledem k riziku ve srovnání s dluhopisy nebo hotovostí. Historické maximum tedy není stopka investování, ale signál síly trhu. Čekání na „lepší chvíli“ se často nevyplácí. Lepší je začít investovat s rozmyslem a trpělivostí.