Do roka můžete mít digitálního AI kolegu. Jen musí dostat jasná pravidla

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Umělá inteligence mění svět. Mimo rizika přináší ale také řadu možností. Podle country manažera Microsoft CZ&SK Michala Stachníka je proto důležité nezůstat pozadu a neustále se vzdělávat.

„Microsoft v listopadu vydal velmi zajímavý report, kde měří, jak která země využívá umělou inteligenci. Česká republika se blíží nějakým 26 %. Je to málo, je to moc? Možná vás překvapí, že Spojené státy to mají také někde na úrovni 26 %,“ vysvětluje Stachník s tím, že jiné země jsou ovšem mnohem dále.

„Když se ale podíváme na šampiony žebříčku, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo Singapur, a z Evropy Irsko nebo Norsko, tak tam je procento využití umělé inteligence aktivní populací vysoce přes 40 %,“ dodává.

Záleží tedy na tom, jakou optikou se na postavení Česka v oblasti AI díváme. Jsme na tom podobně jako Američané, ale stále bychom mohli být lepší. Česko podle něj ovšem má celou řadu výhod – dlouhodobě vzdělanou populaci, silnou softwarovou tradici nebo také poměrně velkou otevřenost k novým technologiím, což je přesně to, na čem moderní AI ekonomika stojí.

Zásadním bodem, který podle něj země žene dopředu, je schopnost obyvatel využívat technologie umělé inteligence ve své praxi i každodenní činnosti. Microsoft proto přišel s projektem AI National Skilling Plan, v rámci kterého chce ve využívání umělé inteligence proškolit 350 tisíc lidí.

„Zvedlo to obří vlnu a zájem z nějakého širšího ekosystému. Začaly se ozývat nejenom školící organizace, neziskové organizace, ale i soukromé firmy, které přicházejí, že by se chtěly nějakým způsobem vlastně do toho národního screeningového plánu zapojit,“ vysvětluje Stachník.

Stachník upozorňuje, že jedním z pilířů úspěšné implementace umělé inteligence je její propojení s lidskou činností. Podle dat Work Trend Index nestíhá 80 % zaměstnanců svou práci a cítí se vyčerpaní. Na druhou stranu 53 % lídrů požaduje ještě vyšší produktivitu. Takovou kapacitní mezeru můžou podle Stachníka zaplnit právě AI a AI agenti.

Proto vznikají takzvané Frontier Companies, tedy firmy nové generace, které jsou postavené na spolupráci člověka a agenta, což jim umožňuje změnit způsob práce a dosahovat vyšší produktivity a inovací. Lidé nastavují směr a AI agenti poté vykonávají úkoly a řídí procesy. Zůstává ovšem faktor lidské kontroly.

AI agenti se podle Stachníka stávají jakýmisi digitálními kolegy, kteří nejprve pomáhají s rutinními úkoly, pak přebírají specializované činnosti, například tvorbu plánu uvedení produktu na trh, a nakonec řídí celé obchodní procesy pod dohledem lidí. A právě uplynulý rok 2025 byl pro 82 % lídrů tím klíčovým rokem pro přehodnocení strategií. Jen o dvě procenta méně jich očekává, že agenty AI do svých plánů integruje během příštího roku až roku a půl.

S rostoucím využíváním AI se ale podle Stachníka objevuje i zásadní problém. Firmy často zaměstnancům nenabízejí bezpečnou, schválenou firemní umělou inteligenci, a lidé si pak pomáhají vlastními nástroji, nad kterými společnosti nemají kontrolu.

Do neověřených nástrojů se podle něj často nahrávají i citlivé informace, což zvyšuje riziko úniku citlivých firemních informací a dat.

Řešením je podle něj zavedení firemní AI, podobně jako se firmy v minulosti naučily používat schválená cloudová úložiště. Pokud lidé dostanou oficiální a bezpečný nástroj, nebudou podle něj mít důvod sahat po neprověřených řešeních. „Dnes začíná být bezpečnost AI ve firmách tím největším tématem,“ upozorňuje.

Právě kombinace firemních nástrojů a jasně nastavených pravidel je podle experta cestou, jak zabránit nekontrolovanému používání umělé inteligence. Zároveň nabízí vstřícnější prostředí pro firmy. Potřeba jasných pravidel se podle Stachníka ale neřeší jen uvnitř firem, ale i na úrovni celého trhu.

Takový rámec se snaží nastavit Evropská unie. Stachník na ní oceňuje zejména to, že vytváří jednotná pravidla pro 450 milionů lidí. Firmy tak nemusí řešit 27 různých legislativ, což je podle něj obrovská úspora času i nákladů. Silný jednotný trh a jasná pravidla dělají evropskou regulaci tím, čím je – globálním standardem, který pomáhá vytvářet důvěru.

Regulace a standardy podle něj zvyšují důvěru, ta zvyšuje adopci a adopce následně posiluje ekonomiku. „A to je přesně to, co EU dělá – stanovuje pravidla, aby se AI dala používat bezpečně a firmy věděly, jak postupovat,“ vysvětluje Stachník a upozorňuje, že EU AI Act je vůbec prvním komplexním právním rámcem pro AI na světě.