Hrozby AI revoluce. Nebude elektřina, může dojít i voda, vysvětluje expertka

Bouřlivý rozvoj umělé inteligence provázejí miliardové investice technologických obrů. Objevují se ale také hlasy varující před tím, že se nafukuje bublina, jejíž prasknutí bude bolet. V jakém stavu je s blížícím se přelomem letopočtu AI (r)evoluce? V 5:59 téma rozebíráme s americkou technologickou novinářkou.

Je to závod, v němž se střetávají nejsilnější technologické firmy tohoto světa. A utrácejí miliardy dolarů, mimo jiné na budování datových center, které jsou obrovské nejen svou rozlohou, ale také svými energetickými nároky. Cíl: dosažení další mety na poli vývoje umělé inteligence (AI), o které se někdy mluví jako o tzv. obecné umělé inteligenci (AGI).

Právě končící rok 2025 přinesl v oblasti AI další zostření souboje mezi společnostmi jako OpenAI se svou službou ChatGPT nebo na druhé straně Gemini od Googlu či ještě dalšími. S rostoucími investicemi do vývoje umělé inteligence nicméně sílí také obavy z možné burzovní bubliny, jejíž prasknutí by mohlo otřást globálními trhy. Jak si tedy svět stojí ve snaze získat pokročilou AI?

„Utrácíme nebývalé množství peněz, abychom vytvořili něco, o čem ani s určitostí nevíme, jestli je vůbec dosažitelné,“ říká americká technologická novinářka Jennifer Strong, která je tvůrkyní podcastu SHIFT. V rozhovoru pro zpravodajský podcast 5:59 upozorňuje na dlouhou řadu nejistot, která současný velmi dynamický vývoj umělé inteligence obestírá. Například na to, že dokonce „zatím nevíme“, co přesně by ona AGI měla vůbec být.

Zároveň však Jennifer Strong připomíná, že stejně tak tu ještě nedávno nebyly třeba opětovně využitelné nosné rakety pro lety do vesmíru. Teď už jsou realitou. Podobně náhle - minimálně z pohledu běžného uživatele - nastoupily velké jazykové modely a s nimi spojené služby jako ChatGPT. A obdobně to do budoucna může být také s obecnou umělou inteligencí. „Může jít o bublinu? Možná ano. Ale také to může znamenat, že se někam posouváme,“ podotýká novinářka.

Mnohé z dnešní doby podle ní připomíná ranou fázi tzv. dotcom bubliny, tedy oné dnes už pověstné internetové horečky ze závěru minulého století (a která, mimochodem, v roce 2000 praskla). Tehdy v 90. letech byl například Amazon známý ještě především coby internetový prodejce knih. A dnes podobnou otázkou může být, kde skončí třeba právě OpenAI se svým obratem od původně neziskové společnosti ke komerční korporaci.

„Podniky by měly mít nějaký obchodní model. Mají vytvářet zisk, vydělávat peníze a sloužit nějakému účelu. A to všechno je teď v pohybu,“ zdůrazňuje Jennifer Strong, která s nadsázkou dodává, že mnohé z velkých AI firem teď „pálí peníze“ takovou rychlostí, že kdyby se jich zbavovaly reálným házením do ohně, trvalo by to snad i déle. „Kdy to skončí? A není tohle jen první vlna společností, které budou nahrazeny věcmi, co přijdou po nich - těmi různými DeepSeeky (čínská společnost a stejnojmenný velký jazykový model, pozn. red.) a dalšími? My to nevíme, protože se to ještě nestalo.“

Do značně zamlženého obrazu o dalším směřování AI (r)evoluce navíc zasahují velmi reálné problémy. Technologičtí giganti plánují nebo už staví obří datová centra, která budou sloužit pro trénování a provoz modelů umělé inteligence. V příštích letech mají tyto investice dosáhnout v souhrnu bilionů dolarů.

Tato AI datová centra však přinášejí značné nároky, nejen co se týče peněz.

„Například hrozí, že narazíme do energetického stropu, kdy nebude dostatek elektřiny. (…) Ale nejde jen o elektřinu - může nám dojít i voda, protože provoz těchto datových center vytváří neuvěřitelné množství tepla,“ uvádí americká technologická novinářka, podle které může jít v případě velkých AI datacenter o tak velké objemy vody potřebné na ochlazení, jaké spotřebuje třeba malé město.

Nicméně výrazně záleží na zvolené lokalitě. V této souvislosti Jennifer Strong poukazuje například na projekty ve finských Helsinkách, kde datová centra umístěná pod městem zároveň pomohou s jeho vytápěním. „Ale poté jsou tu jiné projekty ve Spojených státech, které jsou naopak úplně nesmyslné. Staví se v poušti, kde už tak bojujete s vedrem.“

Překotné události v oblasti umělé inteligence pak v neposlední řadě vyvolávají ještě jednu otázku - jestli Evropa nezaspala. V zápolení, ve kterém se skloňují zejména názvy amerických a čínských společností a jejich jazykových modelů a nástrojů, totiž na první pohled starý kontinent povážlivě absentuje.

Jenže podle Jennifer Strong Evropa rozhodně zůstává ve hře. Podotýká, že jde o „třísměrnou konverzaci“, kdy na jedné straně zjednodušeně platí, že Spojené státy mohou být považované za lídra v inovacích a místo, kde se soustředí obrovské množství kapitálu, zatímco Čína je svého druhu „mistr efektivity“, který zavádí to, co už existuje a v řadě ohledů je praktičtější a efektivnější z pohledu vynakládaných prostředků.

„Evropa ale zůstává v pozadí coby ten ‚dospělý v místnosti‘. Jako ten, kdo přijde a říká: Dobrá, ale čeho vlastně chceme dosáhnout z praktického, každodenního hlediska? Jak to funguje? Proč to vůbec děláme? A jaký je etický rozměr celé věci?“ líčí současnou pozici Evropy Jennifer Strong, která za příklad dává třeba právě projekt datacentra v Helsinkách, kde odpadní teplo zároveň pomáhá svému okolí. Zdánlivá drobnost podle ní vypovídá „o schopnosti dívat se dopředu“.

A poukazuje i na jiná specifika - třeba na fakt, že Evropská unie jako první na světě přijala v roce 2024 pravidla pro fungování AI. „Akt EU o umělé inteligenci dává tvar globálním standardům pro zodpovědný rozvoj AI. Nechci říct, že nikdo jiný nic nedělá. Ale nikdo jiný nedokončuje podobné záležitosti a nevytváří kompletní plány,“ říká americká novinářka s tím, že na rozdíl od USA Evropa bude mít infrastrukturu na poli regulace, ale možná ne všechnu rychlou inovaci: „Co to bude znamenat za pět nebo deset let? Myslím, že o tom můžeme mít pět nebo šest různých teorií.“

V podcastu 5:59 také uslyšíte, na jakou kartu v současnosti sázejí technologičtí giganti ve snaze dosáhnout obecné umělé inteligence. Anebo to, jestli může závod o AI dopadnout dominancí jediného hráče. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.