Pět šéfů, kteří v roce 2025 změnili pravidla globálního byznysu

Miliardář Elon Musk naplno proměnil Twitter v politický megafon. Šéf Microsoftu Satya Nadella přetavil umělou inteligenci z experimentu do plnohodnotného byznysu. A šéf čínské Xiaomi Lej Ťün se od mobilů sebevědomě přesouval do byznysového světa na čtyřech kolech.

Hybatelů světového dění mezi miliardáři je pochopitelně mnohem víc, my jsme však vybrali pět osobností, které v roce 2025 pomáhaly určovat řád globálního byznysu. Jedno mají společné – jejich rozhodnutí mají dopad daleko za hranicemi firem, které řídí.

Elon Musk v roce 2025 potvrdil, že z bývalého Twitteru (sítě X) udělal nástroj vlivu, i za cenu ztráty peněz z reklamy.

Po převzetí Twitteru Musk zásadně omezil zásahy moderátorů u politického a názorového obsahu. Platforma méně maže, toleruje víc kontroverzí. Umožnil návrat Donalda Trumpa a dalších „nepohodlných“ aktérů, vyřazených například kvůli dezinformacím. Ze sítě X se stalo místo, kde politici oznamují postoje dřív než na tiskové konferenci.

Byznysový dopad? Zatímco starý Twitter tlumil konflikty kvůli inzerentům (firmám), síť X je umožňuje. X přestalo být místem pro marketing, je místem pro agendu. Reklamy ovšem běžely vedle obsahu, který značkám vadil. Vedlo to k odlivu peněz z reklamy velkých hráčů (Apple, Disney, IBM…) a k soudním přím, které stále probíhají (Colgate-Palmolive, Mars, Nestlé, Lego, Shell…).

Tato kapitola s Twitterem není o úspěchu byznysu, ale o změně pravidel hry. Ukazuje, že majitel dokáže obětovat ekonomickou efektivitu jedné firmy, aby získal systémový vliv napříč trhy, politikou a médii.

Musk také rozpoutal cenovou válku v elektromobilech a udělal ze SpaceX klíčovou infrastrukturu pro státy. Na zlevňování elektroaut reagovala i zahraniční konkurence.

Šéf Microsoftu pohotově přenesl zásadní technologický zlom, který představuje umělá inteligence, do každodenní rutiny. Generativní AI integroval pomocí svého nástroje Copilot do Office, Windows a cloudu.

„Chytrý“ Word píše, shrnuje a přepisuje texty. Excel analyzuje tabulky, vysvětluje data a dělá výpočty a PowerPoint vytváří prezentace z poznámek. Outlook shrnuje e-maily a navrhuje odpovědi a Teams dělá zápisy z porad.

Copilot není běžnou součástí standardního balíčku Microsoft 365. Za tento volitelný doplněk si firmy připlácejí. V roce 2025 si několik velkých technologických firem nasadilo přes 200 tisíc licencí a ve vzduchu podle listu Business Insider visí velký kontrakt, který by přinesl až milion licencí.

AI v podání Microsoftu tak není jen experiment, ale způsob, jak technologii, která hýbe světem, proměnit v placený byznys. Microsoft podle některých analytiků monetizuje AI dřív než konkurence.

V roce 2025 se ukázalo, že největší brzdou rozvoje AI není nápad ani data, ale výpočetní výkon. Firmy, státy i cloudové platformy čekaly měsíce na dodávky čipů. Nvidia se tím definitivně proměnila z technologické firmy ve strategickou infrastrukturu.

Amazon, Microsoft, Google, Meta i další globální hráči masivně investují do AI a jejich plány stojí na čipech Nvidie.

Zatímco dříve byly grafické procesory spojované hlavně s hraním her, dnes bez nich nefungují datová centra, cloudové služby ani vývoj generativní AI. Nvidia dodává nejen samotné čipy, ale i software a platformy, které určují, jak se AI vyvíjí a nasazuje. Pro mnoho firem tak není jen dodavatelem, ale nevyhnutelným partnerem.

Ohromná poptávka tlačí ceny čipů i dlouhodobé kontrakty nahoru. Čipy přeplácejí největší cloudoví hráči i státy. Svět si uvědomil, že výkonné AI čipy jsou otázkou bezpečnosti, konkurenceschopnosti i suverenity a bez nich nelze trénovat vlastní jazykové modely.

Alternativy vznikají pomalu a zatím tuto závislost nejsou schopné prolomit.

Altman patří k nejvlivnějším postavám současné technologické scény, a to i proto, že pravidelně jedná s politiky a zároveň otevřeně podporuje státní regulaci umělé inteligence. Stát v tom podle něj zaostává za technologickým vývojem.

Do reálného provozu dostal AI ve velkém měřítku dřív než kdokoliv jiný. Řešení OpenAI patří mezi nejrozšířenější na světě, prorostla do zákaznických center, chatbotů, marketingu, analytiky, programování i interních firemních systémů.

Po byznysu se v roce 2025 dostal ChatGPT do každodenního života společnosti. Školy po celém světě řeší, zda jej zakazovat, nebo naopak zapojit do výuky. Modely už se používají i ke shrnování zdravotní dokumentace nebo přípravě lékařských zpráv. Advokátní kanceláře i právní oddělení firem používají nástroje postavené na technologiích OpenAI ke zpracování tisíců stran textu, které by jinak zabraly týdny práce. Úřady experimentují s AI při komunikaci s občany.

K tomu však přicházejí kontroverze. Soudy o autorská práva, sílí debata o odpovědnosti za AI chyby. Na řadu přichází regulace. V roce 2025 implementovala Evropská unie „AI Act“, první ucelený zákon na světě. Také v USA se v tomto roce začaly objevovat vážnější pokusy o regulaci odvětví.

Z hlediska byznysu je pro OpenAI více než ChatGPT důležitější rozhraní API OpenAI, na kterém stojí tisíce dalších služeb. Firma také těží ze strategického partnerství s Microsoftem.

Vstupem Xiaomi do elektromobilů Lej Ťün ukázal, že čínské technologické firmy dokážou během pár let vstoupit do automobilového průmyslu, jednoho z nejtěžších odvětví, řízeného zcela jinými pravidly – od dodávek just-in-time po přísné regulace. Dal tím světu najevo, že čínské technologické firmy už nejsou jen výrobci levné elektroniky, ale plnohodnotnými globálními průmyslovými hráči.

Xiaomi dlouhé roky staví na propojení hardwaru, softwaru a služeb do jednoho ekosystému. V roce 2025 se vize naplno projevila u elektromobilů. Obrovský zájem o letošní model YU7, připomínající designem Porsche, ovšem s cenovkou dostupnou masám, dělá starosti mnohým automobilkám včetně Tesly.

V roce 2027 plánuje Xiaomi vstup do Evropy. Už zřizuje (např. v Mnichově) vývojová a designová centra jako součást přípravy na expanzi.

Divize EV Xiaomi v roce 2025 podle listu Business Insider vykázala zisk přibližně 98,5 milionu dolarů v jednom kvartálu a tržby čtyři miliardy dolarů. Pokud se čísla potvrdí, řadí se tím mezi ojedinělé hráče s tak rychlým dosažením profitability.

Úspěch vyvolává i otázky. Kritici upozorňují, že firma zatím prodává téměř výhradně na domácím čínském trhu, kde má výhodu v regulaci, dodavatelském řetězci i cenovém tlaku. Zahraniční expanze bude testem, zda je model dlouhodobě udržitelný i mimo Čínu.