Českou ekonomiku čeká další dobrý rok

I v příštím roce se české ekonomice bude dařit celkem slušně. Hospodářství dál slušně poroste, inflace se sníží oproti letošku a nezaměstnanost se zvýší jen nepatrně. Po rychlém zvyšování mezd z minulých let se však jejich růst v roce 2026 zpomalí. Zároveň experti očekávají, že mírně posílí koruna vůči euru.

Domácnosti a firmy se však musí připravit na to, že úvěry nebudou mít moc prostoru pro zlevnění, protože Česká národní banka (ČNB) ponechá svou klíčovou sazbu beze změny.

Ekonomický růst by měl zůstat silný, přestože největší obchodní partner českých firem – Německo – zažívá těžkosti. „Růst české ekonomiky oproti letošnímu roku mírně zpomalí a reálný hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,2 procenta,“ odhaduje analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Většina oslovených ekonomů očekává, že tuzemské hospodářství letos poroste o 2,5 procenta a v příštím roce pak odhadují rovněž mírné zpomalení růstu ekonomiky.

Konkrétně Československá obchodní banka (ČSOB) počítá s dvouprocentním růstem HDP. „Bude to důsledek dozvuků amerických cel v evropském průmyslu, o něco výraznějšího růstu dovozů a lehce pomalejšího růstu mezd,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Stejný odhad má i OECD.

„Českou ekonomiku čeká s velkou pravděpodobností dobrý rok,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil a pokračuje: „Zda bude přímo skvělý, záleží do značné míry na vývoji v Německu.“ Německý trh je totiž klíčový pro tuzemské exportéry.

Německé hospodářství ale zažívá v současnosti těžké časy a příští rok to nebude jinak. Poradci německého kancléře Friedricha Merze nedávno snížili svou prognózu růstu na příští rok pod jedno procento. „Největším rizikem pro českou ekonomiku je slabší než očekávané oživení zahraniční poptávky, a to především v Německu,“ upozorňuje hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Faktorů, které budou ovlivňovat výkon tuzemské ekonomiky, je však víc od vývoje války na Ukrajině a americké obchodní politiky přes Green Deal až po kroky nové vlády premiéra Andreje Babiše.

„Stejně jako letos bude i v roce příštím pro českou ekonomiku naprosto rozhodující geopolitický a ekonomický vývoj ve světě,“ uvádí hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko. Ekonomický růst pak podle Peterky podpoří vyšší výdaje vlády, která „v programovém prohlášení představila řadu velkých a drahých priorit“.

Vládní výdaje ale neovlivní jen výkon českého hospodářství, ale rovněž i inflaci. Stát totiž bude v příštím roce platit místo odběratelů poplatky za podporované zdroje energie, což státní rozpočet přijde na dalších zhruba 17 miliard. Celkové náklady státu na poplatky se tak vyšplhají na více než 41 miliard korun. „Průměrná inflace by mohla v příštím roce poklesnout až na 2,1 procenta i díky opatřením nové vlády v oblasti energií,“ doplňuje Kron.

Ceny zboží a služeb tak porostou jen pár desetinek nad cíl České národní banky, který je ve výši dvou procent. Ani další zpomalení růstu cen se však podle ekonomů nepromítne do snižování klíčové sazby ČNB. „Vzhledem k pokračujícím proinflačním tlakům zůstane repo sazba podle naší prognózy i po celý příští rok na nynější úrovni 3,5 procenta,“ uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Centrální banka se obává například stále silného růstu cen v oblasti služeb. Inflačním tlakem budou také zvýšené výdaje státu, který si bude muset půjčovat více peněz na trzích, což bude tlačit úrokové sazby nahoru. V příštím roce tak nebude moc důvodů, proč zlevňovat úvěry pro firmy a spotřebitele. Pokud se odhady ohledně sazby ČNB naplní, tak se nezlevní ani hypoteční úvěry.

Cenový růst naopak pomůže udržet na uzdě pomalejší růst mezd. Pro letošní rok počítá většina ekonomů s jejich růstem o sedm procent, v příštím roce ale odhadují jejich navýšení o méně než šest procent.

I tento odhad ale může být ještě optimistický, alespoň co se týká soukromého sektoru. Z průzkumu mezi firmami Comp&Ben Asociace realizovaného společností BD Advisory a doplněného o data společností Mercer a Trexima vyplývá, že většina firem plánuje v roce 2026 navýšit mzdy o čtyři procenta.

„Období postinflačního skokového růstu mezd je definitivně za námi. Firmy udržují mírný růst mezd nad inflací, tempo je ale podstatně střízlivější,“ říká Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace, která sdružuje klíčové tuzemské zaměstnavatele a zabývá se analýzou mezd a systémy odměňování.

Zvyšování mezd ostatně nebude nahrávat ani mírné zvýšení nezaměstnanosti. Podle Skořepy by se však míra nezaměstnanosti měla udržet pod úrovní pěti procent. Pomůže to podle něj tomu, že se z českého trhu práce vytratí „nezdravé napětí“.

I napřesrok pak bude pokračovat koruna ve svém posilování vůči euru i dolaru. „Kurz koruny proti dolaru bude klesat do pásma 20 až 20,5 koruny za jeden dolar. U eura se budeme pohybovat v pásmu 24,2 až 24,6 koruny za jedno euro,“ odhaduje Peterka.

Na začátku letošního roku stálo jedno euro 25,16 koruny, když nyní je to 24,3 koruny. Za jeden dolar se pak na mezibankovním trhu zkraje roku platilo okolo 24,5 koruny, nyní je to 20,8 koruny. Posílení české měny sice nepotěší exportéry, ale udělá naopak radost cestovatelům a dovozcům. „Pro konec příštího roku očekáváme kurz v okolí 23,8 koruny za euro,“ doplňuje hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. Ve prospěch koruny hraje podle něj jestřábí ČNB, příznivý vývoj tuzemské ekonomiky a pokračující oslabování dolaru.