Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čína hodlá do Japonska omezit vývoz takzvaného zboží dvojího užití, které může být využito v civilním sektoru i ve zbrojních systémech. Paleta takových produktů je pestrá a dohromady může tvořit dvě pětiny všeho, co Japonci z lidové republiky dováží, od technologií až po software.
Peking zároveň pohrozil, že by Japonsku mohl omezit přístup k vzácným nerostům, které jsou nezbytné nejen v bateriích do elektromobilů, ale třeba i v motorech stíhaček nebo v dronech.
Čínské úřady zároveň spustily vyšetřování toho, nakolik jsou japonské firmy férové při obchodování s chemikáliemi pro výrobu polovodičů. Toto odvětví je jedním z mála, ve kterých je Peking naopak závislý na Tokiu. A to kvůli dodávkám dichlorosilanu, využívaného v továrnách na pokročilé čipy.
Za vším stojí výroky japonské premiérky Sanae Takaičiové. Pravicová politička porušila tabu a v listopadu vzkázala, že Japonci jsou ochotní zasáhnout se zbraní v ruce, pokud by Čína napadla Tchaj-wan. Peking ani nezastírá, že právě za tahle slova spustil ekonomickou odvetu.
„Japonská lídryně nedávno učinila mylné výroky o Tchaj-wanu, ve kterých naznačila možnost vojenské intervence v Tchajwanském průlivu,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu při oznamování nových restrikcí. Slova Takaičiové označil za „zlovolná“ a „škodlivá“.
Pro Čínu mohou být výroky o použití zbraní o to citlivější kvůli historii. Během japonské agrese za druhé světové války přišlo o život asi 20 milionů Číňanů a pro komunistickou zemi jde o palčivé téma.
Omezení exportu zboží dvojího užití může na japonské hospodářství dopadnout tvrdě, i když zatím není jasné, zda se opravdu dotkne avizovaných 42 procent veškerého čínského dovozu do Japonska, jak to odhadla banka Nomura. Tokio nicméně Pekingu zaslalo formální protest a zástupci japonské vlády čínský krok hlasitě kritizují.
„Ta opatření míří čistě jen na naši zemi a naprosto se vymykají mezinárodní praxi,“ řekl novinářům šéf japonského úřadu vlády Minoru Kihara. Kabinet prý celou situaci vyhodnocuje a zvažuje další kroky.
Japonsko potřebuje hlavně suroviny
Pokud by Japonsko zastavilo vývoz chemických látek pro čipové továrny, některé z nich, včetně těch spojených se zbrojními programy, by se mohly zastavit. Bez japonských dodavatelů se totiž neobejdou. Podle agentury Bloomberg by ale zásah do strategického odvětví mohl Čínu popudit a vést k ještě tvrdší odvetě.
Bloomberg soudí, že Japonsko může s touto možností nahlas operovat, ale i s ohledem na vlastní zájmy k ní nakonec nesáhne. Namísto toho se pokusí víc utužit vztahy se Spojenými státy a věřit, že u nich najde zastání. Prezident Donald Trump ostatně v Číně vidí svého největšího rivala a v regionu potřebuje spojence.
A navíc i Japonsko závisí na dodávkách z Číny. Zboží dvojího užití sice zaujímá velkou část dovozu, ještě důležitější jsou ale dodávky kovů vzácných zemin. Ostrovní stát nemá příliš nerostného bohatství a jeho pokročilý průmysl je odkázaný na dodávky odjinud. V první řadě z Číny.
Japonsko už zásah do jejich přísunu jednou pocítilo. V roce 2010 Čína zvýšila nátlak na Tokio během územního sporu o jedno souostroví. Japonské firmy přišly na dva měsíce o přísun skoro všech kovů vzácných zemin, které v Číně kupovaly. Nakrátko to ochromilo třeba výrobu v automobilkách a Japonce to přimělo k diverzifikaci.
Stát od té doby ve velkém investuje do těžebních projektů různě po světě. Jen na rozvoj firmy Lynas Rare Earths přispěl řádově pěti miliardami korun. Závislost na Číně ale nadále zůstává vysoká. A Peking otevřeně naznačuje, že to kvůli premiérčiným výrokům o Tchaj-wanu může využít ve svůj prospěch.
Vedle hospodářské odvety – která se už delší dobu týká i výrazného omezení turismu – sází Čína také na zastrašovací taktiku. Japonsko už v prosinci oznámilo, že dvojici jeho stíhaček aktivně zaměřil nedaleko letící čínský letoun. A lidová republika minulý týden uspořádala obří vojenské cvičení v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za své vlastní území pod kontrolou separatistů.
Záhada ztraceného telefonu
Napjatým vztahům mezi oběma zeměmi nepomáhá ani kauza, kterou odhalil deník Asahi Shimbun. Zaměstnanec japonského jaderného úřadu prý v Číně ztratil mobilní telefon, ve kterém mohla být citlivá data. V první řadě kontakty na většinu klíčových lidí z jeho úřadu, který si kvůli povaze své práce zakládá na utajení.
Ke ztrátě přitom mělo dojít na místě, které je pod trvalým dohledem kamer i policistů. A to na bezpečnostní kontrole na šanghajském letišti. Japonský pracovník hned po zjištění ztráty kontaktoval úřady a snažil se přístroj dohledat – od listopadu ale marně čeká na výsledek.
To vše se stalo v době, kdy Japonsko výrazně investuje do jaderné energetiky, od které se po havárii ve Fukušimě na nějakou dobu odvrátilo.
Deník Japan Times připomíná, že onen úředník pracoval v mimořádně citlivé sekci. Jeho oddělení zodpovídá za zabezpečení jaderných elektráren – zabývá se jejich ochranou před terorismem anebo krádežemi.
Ztráta telefonu, ve kterém jsou citlivé údaje o ochraně areálů, je sama o sobě bezpečnostním rizikem. V případě, kdy se to stane v Číně – navíc v prostoru, kde jsou přítomní hlavně státní zaměstnanci – může být únik dat ještě pravděpodobnější.
Japonský jaderný úřad kvůli tomu narychlo zavádí změny. Někteří zaměstnanci s sebou musí neustále nosit speciálně upravené mobily pro případ nouze – agentura je ale nově odrazuje od toho, aby s nimi cestovali do zahraničí.
Úřad nevylučuje, že se kvůli ztracenému telefonu dostal k citlivým datům někdo nepovolaný. Alespoň zatím prý ale nejsou důkazy, že by údaje z telefonu třetí strana zneužila.
