Orbán ve Ficově pasti. „Zradil jste slovenské Maďary,“ vyčítá mu rival

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letos na podzim to bude 78 let od jeho smrti. Přesto někdejší československý prezident Edvard Beneš dál ovlivňuje středoevropskou politiku. Navíc dost paradoxně.

Jeho dekrety o nuceném poválečném vysídlení Němců a Maďarů z Československa a zabavení jejich majetku teď ve svůj prospěch nevyužívají jen politici v Česku (SPD Tomia Okamury chce blokovat sjezd sudetských Němců v Brně), ale i na Slovensku a v Maďarsku.

Zatímco Robert Fico umně využil téma Benešových dekretů proti opozici, v Maďarsku daly dekrety munici lídrovi opozice Péteru Magyarovi proti Viktoru Orbánovi.

Ale popořadě.

Téma Benešových dekretů otevřelo na Slovensku opoziční Progresivní Slovensko, které loni v listopadu vyzvalo úřady, aby už v nových případech neusilovaly o konfiskaci majetku na základě desítky let mrtvého právního předpisu.

Opozice kritizuje, že slovenský pozemkový fond dál zabavuje zemědělský majetek na základě dekretu z roku 1945.

Vládnoucí koalice Směru, Hlasu a Slovenské národní strany (SNS) reagovala předvídatelně: Téma rychle otočila a z opozice udělala popírače poválečného uspořádání. A do zákona nově vepsala, že za zpochybňování prezidentských dekretů bude nově hrozit půl roku vězení.

Věc kromě opozice kritizovali i zástupci zhruba půlmilionové maďarské menšiny na Slovensku. Politici a aktivisté rozjeli proti novele petici, kterou podpořil i předseda Maďarské aliance László Gubík.

Pro Maďary jsou Benešovy dekrety symbolem kolektivní viny a historické nespravedlnosti. Na historických křivdách přitom Viktor Orbán staví svou politickou mytologii.

V pracovně má mapu Uherska z doby před Trianonskou smlouvou a obrys neexistující země, jejíž součástí byly i Slovensko, Rumunsko, Zakarpatí a Chorvatsko, měl i na fanouškovské šále při fotbalovém utkání.

Benešovy dekrety v minulosti tvrdě kritizoval například výrazný politik Fideszu a dlouholetý orbánovský předseda parlamentu László Kövér. „Státy, v jejichž právním systému dodnes přežívá a je uplatňován princip kolektivní viny (to jsou právě Benešovy dekrety, pozn. red.), neměly být vůbec přijaty do Evropské unie,“ prohlásil v roce 2015.

České i slovenské ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolaly na kobereček maďarského velvyslance. Ozvali se i tehdejší premiéři Bohuslav Sobotka a Robert Fico, podle nichž se Kövér dopustil „nepřijatelného zpochybňování poválečného uspořádání“.

A tady se projevuje zmíněný paradox. I když Fico (instrumentálně) téma dekretů využil, maďarský premiér a lídr nacionalistického Fideszu Viktor Orbán mlčí.

Do sporu s Ficem, svým aktuálním politickým spojencem na evropské scéně, se nepouští. A toho se chytil Orbánův vyzyvatel Péter Magyar, jenž má letos na jaře šanci uspět v parlamentních volbách a dlouholetého premiéra odstavit od moci.

Věc má ještě jednu rovinu: Mlčení Fideszu k tématu Benešových dekretů odhalilo další trhlinu ve vztazích Fideszu a stran maďarské menšiny.

Už dříve došlo ke konfliktu mezi Demokratickým svazem Maďarů v Rumunsku a Fideszem kvůli Orbánově podpoře rumunského nacionalisty a proruského politika George Simiona v prezidentských volbách.

Maďarské diaspory v zahraničí přitom pro Fidesz znamenají přirozenou voličskou základnu, o niž Orbánova strana dlouhodobě pečuje.

Díky slovenské kauze okolo dekretů teď chce diasporu oslovit Péter Magyar se svou stranou Tisza. Uspořádal demonstraci před slovenskou ambasádou v Budapešti a prohlásil, že kvůli tomu nemá slovenský velvyslanec v Maďarsku co pohledávat.

Magyar také napsal Ficovi otevřený dopis, ve kterém nechává místo pro Orbánův podpis. Předsedu slovenské vlády v něm nabádá, aby přestal se „zamlčováním historie“.

„Vážený pane premiére, obracíme se na Vás jménem hrdého národa Maďarska v souvislosti s novelou zákona přijatou Národní radou Slovenské republiky,“ píše v úvodu.

„Právní normy přijaté po druhé světové válce vedly k masovým deportacím, nuceným pracím, konfiskacím majetku a vyhnání československých Maďarů,“ stojí dál v dopise Ficovi.

Nový slovenský zákon podle Magyara omezuje lidská práva, vyvolává strach, rozděluje společnost a dále zatěžuje slovensko-maďarské vztahy.

„Nemohou vznikat provokativní zákony, které podkopávají základy právního státu a demokracie a které představují otevřenou hrozbu pro Maďary žijící na Slovensku,“ pokračuje Péter Magyar a apeluje na zachování svobody projevu.

Fica v závěru vyzývá, aby inicioval zrušení dotčené novely.

Zmíněnou novelizaci, která expresně prošla slovenským parlamentem, těsně před Vánoci podepsal prezident Peter Pellegrini.

Zákon je kontroverzní z vícero důvodů. Umožňuje totiž zpochybnit výpovědi některých obviněných, kteří spolupracují s policií a svědčí proti spolupachatelům.

Podle opozice jde o zákon na pomoc mafii, včetně Ficovy pravé ruky a místopředsedy parlamentu a strany Směr Tibora Gašpara. Někdejší policejní prezident je obžalován mimo jiné kvůli řízení zločinecké skupiny.

Schvalování novely provázely v prosinci v Bratislavě potyčky v parlamentu.

Maďarského premiéra se na kriminalizaci zpochybňování poválečných československých dekretů ptali novináři na výroční tiskové konferenci. Orbán odvětil, že se v Budapešti snaží slovenský zákon pochopit a že Maďaři žijící na Slovensku se mohou spolehnout na maďarskou vládu, která odmítne jakoukoli formu kolektivní viny.

Lídr Fideszu také avizoval, že až „bude mít jasný pohled na věc“, promluví s Ficem. Podle slovenského Denníku N je tak zřejmé, že pro Orbána je teď důležitější zachovat si Fica jako spojence „proti Bruselu“ a směrem k Moskvě než věc s dekrety a Maďary na Slovensku řešit.

Otázkou zůstává, jestli a jak se nakonec nové slovenské právo bude vymáhat a jestli pak věc ve vztazích nezapůsobí jako rozbuška.

Pozná se to nejspíš už brzy na konkrétních případech. Slovenský politik Maďarské aliance Örs Orosz, právník János Fiala-Butora a aktivista Attila Stubendek totiž na sebe podali trestní oznámení, aby upozornili na možné dopady nové úpravy v praxi.