Babiš jede do Bratislavy vzkřísit společné schůzky vlád i visegrádské čtyřky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovenská cesta Andreje Babiše má silný symbolický rozměr – nejen proto, že Slovensko bývá tradičně první zahraniční destinací českých premiérů, ale také kvůli výraznému ochlazení vzájemných vztahů v posledních letech.

V Bratislavě se premiér setká s předsedou vlády Robertem Ficem, prezidentem Peterem Pellegrinim i předsedou Národní rady Richardem Rašim. Šéf českého kabinetu chce návštěvou deklarovat snahu o „normalizaci“ vztahů, obnovu přerušených mezivládních konzultací a posílení regionální spolupráce, včetně visegrádské čtyřky.

Mezivládní konzultace mezi Českem a Slovenskem přerušila v březnu 2024 vláda Petra Fialy. Důvodem byly hluboké neshody v zahraniční politice, zejména přístup Bratislavy k válce na Ukrajině a kontakty slovenských představitelů s Ruskem. Pro Prahu byla pomyslnou poslední kapkou schůzka slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem.

Od té doby se vztahy pohybovaly v režimu takzvané udržovací diplomacie. Opatrné náznaky zlepšení přinesla jen dílčí jednání bývalého českého ministra zahraničí Jana Lipavského s Jurajem Blanárem nebo zvolení Petera Pellegriniho slovenským prezidentem. Ten svou první oficiální zahraniční návštěvu absolvoval v Praze.

Po volebním vítězství hnutí ANO a vzniku nové koaliční vlády s SPD a Motoristy bylo zřejmé, že vztahy se Slovenskem naberou na intenzitě. Už v prosinci zamířil do Bratislavy předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců, následně Slovensko navštívil i nový ministr zahraničí Petr Macinka. Dnešní Babišova cesta tak symbolicky uzavírá sérii rychlých kontaktů.

„Hlavním cílem je obnovit politický dialog na nejvyšší úrovni a otevřít cestu k návratu společných zasedání vlád,“ řekl Seznam Zprávám vládní zdroj.

A slovenská strana nebude mezivládní jednání blokovat. Naopak Babišovy kroky vítá. „Já si s panem Andrejem Babišem tykám, jsme přátelé. Věřím, že bude premiérem, který zanedlouho rozhodne o opětovném návratu společných jednání vlád,“ uvedl krátce po Babišově volebním vítězství prezident Pellegrini.

Po posílení vztahů s Českem volá i slovenská opozice. Bývalý ministr zahraničí a člen nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok ale upozorňuje, že zásadní zahraničněpolitické rozpory, které vedly k přerušení konzultací, přetrvávají.

Podle bývalého českého poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara mají mezivládní konzultace smysl, ovšem jen za určitých podmínek. „Společné zasedání vlád se sousedy, tedy i se Slovenskem, smysl má. Se Slovenskem máme mít standardní sousedské vztahy. Po Německu a Polsku je to náš nejdůležitější soused,“ uvedl Pojar pro Seznam Zprávy. Zároveň ale varuje před návratem k iluzím bezproblémové minulosti.

Podobně se vyjadřuje i předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer. „Společná fotka je pěkný výsledek, ale mě by zajímalo i to, na čem by se chtěli dohodnout. Některé otázky – například vízová politika Slovenska vůči Rusku – by mohly ohrozit naše bezpečnostní zájmy. Byl bych proto velmi obezřetný a počkal bych si na to, co by mělo být výsledkem,“ řekl redakci.

Fischer zároveň připomíná, že spolupráce se Slovenskem nebyla bezproblémová ani v minulosti. Uvádí například incident z léta 2025, kdy slovenská policie předčasně zveřejnila informace o společném zásahu v souvislosti s bombovými výhrůžkami školám, čímž podle něj ohrozila bezpečnost českých policistů.

Babišova návštěva má i širší regionální rozměr. Premiér opakovaně hovoří o potřebě oživení visegrádské čtyřky. Tento formát byl v posledních letech paralyzován rozdílnými postoji členských států k Rusku a válce na Ukrajině.

Podle Pojara není řešením na V4 zanevřít, ale ani jí přikládat větší význam, než má. „Není dobré V4 ani zatracovat, ani přeceňovat. Bavit se ve formátu V4 o praktických otázkách vzájemné spolupráce sousedních zemí smysl stále má. Posilování spolupráce V4 v politickém smyslu ale reálné není,“ uvedl.

Klíčovou roli podle něj hraje Polsko. „V4 má smysl pouze tehdy, pokud je její aktivní součástí Polsko. Upínat se na užší spolupráci ve formátu V3, tedy bez Polska, by nebylo v českém zájmu. Vzdálilo by nás to od bohatší a bezpečnější části Evropy,“ dodal.

Ještě kritičtější je v hodnocení stavu V4 senátor Fischer. „Polsko se stalo silným lídrem v oblasti obrany před ruskou hrozbou, zatímco Maďarsko létá do Moskvy leštit kliky v Kremlu a často se zdráhá pojmenovat, kdo je v této válce agresor,“ uvedl.

Připomněl také případ, kdy Maďarsko poskytlo azyl bývalému polskému náměstkovi ministra spravedlnosti Marcinu Romanowskému, na něhož byl v Polsku vydán evropský zatykač. „To byl hrubý faul – nejen vůči Polsku, ale vůči celé evropské justiční spolupráci.“

Právě vývoj slovenské zahraniční politiky může být pro Prahu varováním. Premiér Robert Fico i ministr zahraničí Juraj Blanár prosazují takzvanou politiku na všechny světové strany. Podle diplomatických zdrojů ale tento přístup vede spíše k mezinárodní izolaci.

Za více než dva roky Slovensko nenavštívil žádný premiér ze západní Evropy. Kroky Bratislavy vůči Rusku – od vízové politiky po rétoriku k válce na Ukrajině – vyvolaly nedůvěru mezi klíčovými partnery v EU i NATO.

„Babiš se svými ambicemi nechce být izolovaný. A tak se snaží kopat současně za oba týmy,“ uvedl diplomatický zdroj. Obezřetnost je patrná i z jeho nedávných kroků. Například na prosincovém summitu Evropské rady v Bruselu se sice spolu se Slovenskem a Maďarskem postavil proti ručení za společnou unijní půjčku Ukrajině, zároveň ale zdůrazňoval rozdíly v přístupu. „Nemáme stejnou pozici jako Slovensko a Maďarsko. Podporujeme Ukrajinu. Podpořili jsme závěry summitu. Jen s výjimkou, že nechceme ručit za úvěry. Slovensko a Maďarsko odmítly jakoukoliv podporu,“ řekl po jednání.

V podobném duchu vyznívá i Babišovo úterní oznámení, že Česko bude pokračovat v muniční iniciativě. Uvedl to v Paříži na jednání takzvané koalice ochotných. Česko podle něho muniční iniciativu rušit nebude, nicméně bude ji jen koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů.

Podle diplomatů dnešní Babišova slovenská cesta balancuje mezi snahou o pragmatické oživení sousedských vztahů a potřebou zachovat jasné ukotvení Česka v EU a NATO. Jaký signál z Bratislavy nakonec vzejde, ukážou až konkrétní výsledky jednání. „Dobré vztahy s Bratislavou jsou bezpochyby v českém zájmu. Stejně tak ale platí, že česká bezpečnost, prosperita a svoboda jsou pevně svázány se Západem – s EU, NATO a především s Německem a Polskem,“ shrnul pro redakci zahraniční diplomat.

Podle exšéfa české diplomacie Tomáše Petříčka, který zároveň patří mezi zahraničněpolitické poradce prezidenta Petra Pavla, má historická blízkost Česka a Slovenska stále význam, ale sama o sobě už možná nestačí. „Musíme umět otevřeně říkat, že některé kroky či výroky současné slovenské vlády jsou problematické, v rozporu s evropskými hodnotami a koneckonců i s bezpečnostními zájmy Česka,“ uzavřel.