Článek
Britský list The Times publikoval novou bilanci obětí protivládních protestů v Íránu. Odvolává se na čerstvou zprávu íránských lékařů. Podle ní zemřelo 16 500 lidí a 330 tisíc jich bylo zraněno.Většina obětí je mladší 30 let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
„Tohle je genocida pod rouškou digitální temnoty,“ popsal situaci v zemi íránsko-německý doktor Amír Parásta. Oběťmi jsou většinou mladí lidé. Je mezi nimi 23letá studentka Robina Amínianová, která se chtěla stát módní návrhářkou, nebo tři mladí fotbalisté, včetně jednoho, kterému bylo pouhých 17 let.
Mezi mrtvými je podle The Times také 28letý student Jasín Mirzají. Když 8. ledna vyrazil ve městě Kermánšáh na svůj první protest v životě, prý už tušil, že může být i jeho posledním. „Jestli mě zabijí, řekněte všem, že jsem se stal mučedníkem na cestě za svobodou,“ vzpomíná na synovcova slova jeho strýc Mirzají. Mladík zemřel po střele do hlavy.
Demonstrace, zprvu ekonomicky motivované, vypukly koncem prosince v Teheránu a brzy se rozšířily do celé země a změnily se v protirežimní protesty. Někteří účastníci volali i po smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího či po návratu bývalého korunního prince a představitele íránské opozice Rezá Pahlavího, jehož otec byl svržen revolucí v roce 1979.
Chameneí také poprvé od začátku protestů v sobotu veřejně přiznal, že při protestech byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“.
Úplné odpojení internetu v posledních 12 dnech zanechalo desítky tisíc Íránců v nevědomosti a nejistotě, zda jsou jejich blízcí naživu, či mrtví, zatímco režim brutálně potlačoval protesty ozbrojenou a nepřiměřenou silou. Podle nevládní organizace NetBlocks zůstává připojení k internetu v zemi i nadále zcela minimální. V pondělí íránská vláda podle agentury DPA přislíbila, že se přístup k internetu znovu uvolní; situace se podle ní má „normalizovat“.
Lékařská zpráva do světa pronikla díky bezplatnému internetovému připojení prostřednictvím satelitní služby Starlink, kterou Íráncům nabízí společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Přesto její používání nese velké riziko. Satelitní vysílání je režimem zakázáno a Íránské revoluční gardy pravidelně pátrají po anténách Starlinku.
Přes dosavadní nekompromisní postup vůči demonstrantům v pondělí šéf policie Ahmad Rezá Radan lidem, kteří se sami přihlásí, slíbil „větší shovívavost“. „Mladí lidé, kteří se neúmyslně zapletli do nepokojů, jsou považováni za svedené osoby, nikoli za nepřátelské vojáky,“ uvedl.
Oční chirurg Parásta, který ošetřoval zraněné pacienty už za protestů po smrti Mahsá Amíníové v roce 2022, podotýká, že aktuální protivládní demonstrace nabývají nové úrovně brutality. „V roce 2022 používali gumové projektily a brokovnice, které lidem způsobovaly devastující poranění očí. Nyní nasazují vojenské zbraně. To, co vidíme, jsou střelná a šrapnelová zranění hlavy, krku a hrudníku,“ řekl podle The Times Parásta, který pomohl vytvořit síť lékařů po celém Íránu, díky které vznikla i nově zveřejněná zpráva.
Podle dostupných zpráv bezpečnostní složky tvořené Íránskými revolučními gardami a milicemi Basídž k potlačení protestů nasazují ostrou munici a těžké zbraně, včetně kalašnikovů a kulometů na pick-upech. Objevily se také zprávy o zapojení šíitských milic Hašd Šábí z Iráku.
Íránské úřady požadují za vydání těl lidí zabitých při nepokojích přemrštěné částky. Pár z Isfahánu se podle deníku The Times několik dní marně snažil v nemocnicích najít svou dceru. Nakonec musel bezpečnostním složkám zaplatit 700 milionů tomanů (zhruba 104 000 korun). Poté rodiče jeli pět hodin do jiného města, kde našli tělo své dcery pohozené v opuštěném hrobě.
Těla jsou tajně převážena a pohřbívána bez evidence i dohledání blízkých. O obětech pak neexistují žádné záznamy, případně je jejich vydání podmiňováno vysokým výkupným.
