„Naprosto neakceptovatelné.“ Petr Pavel obvinil ministra Macinku z vydírání

Ministr Petr Macinka (Motoristé) doručil prezidentovi prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře zprávy, které prezident považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Hlava státu to řekla na mimořádné tiskové konferenci s tím, že chce Macinka ovlivnit jeho postoj ohledně Filipa Turka.

„Považuji slova ministra zahraničních věcí v textových zprávách za pokus o vydírání. To pokládám za nepřípustné a v našich demokratických podmínkách za naprosto neakceptovatelné,“ řekl Pavel.

Pavel podá kvůli Macinkovým zprávám podnět bezpečnostním složkám a podstoupí je právníkům k posouzení, zda se nejedná o trestný čin vydírání.

Macinka ve zprávách, které psal mluvčímu Hradu Vítu Kolářovi, stále trvá na jmenování Filipa Turka ministrem. „Stojím před nevratným rozhodnutím, jak dál s panem prezidentem. Myslím, že by to měl vědět. Může získat klid, když já budu mít Turka na MŽP. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace,“ píše ministr Macinka.

Ve zprávě také volí formulace jako „moc držím panu prezidentovi palce, aby se rozhodl správně“.

„Nejde o zájem České republiky a jejích občanů, ale o vlastní ambice udělat z kontroverzní postavy ministra,“ řekl ke zprávám prezident. Macinka prý zmínil, že má pro svůj postup podporu premiéra a SPD.

„Pokud skutečně má ve svém postupu podporu premiéra, pak jsou vyjádření Petra Macinky nejen ilustrací přístupu nové vlády ke sdílení moci v našem ústavním pořádku, ale také důkazem, že se zásadní otázky naší zahraniční a bezpečnostní politiky staly rukojmím osobních animozit a zájmů,“ dodal prezident s tím, že si ale podporou není jist.

Pokud Babiš o této konverzaci neví, jde podle hlavy státu o „ilustraci svévolného a naprosto nezodpovědného postupu strany Motoristé sobě“.

Pavel zároveň podtrhnul, že zastrašování na něj neplatí. Prezident také dodal, že tento styl komunikace za něj bylo nutné zveřejnit. „Zároveň považuji za důležité, aby občané viděli, jak zvolení zástupci a jakým způsobem zastupují jejich zájmy. Takové jednání zároveň může poškozovat obraz a důvěryhodnost České republiky v zahraničí,“ dodal.

Konverzace mezi ministrem zahraničí a Petrem Kolářem začala v pondělí jako reakce na zrušenou schůzku na Hradě. Macinka napsal, že se on i premiér chtěli dostavit. První zprávu ministr zaslal v devět večer, na odpověď Koláře, že prezident zřejmě neotočí, pak reagoval po půlnoci.

Napětí mezi prezidentem Pavlem a vládou Andreje Babiše se dlouhodobě stupňuje. V pondělí se na Hradě měla uskutečnit schůzka nejvyšších ústavních činitelů. Setkání ale nakonec kancelář prezidenta zrušila. Uvedla, že bude hledat náhradní termín, neboť i přes posun o hodinu někteří z účastníků nebyli schopni dodržet čas.

„Žádný nový termín schůzky zatím není. Otázka je, jestli vůbec další bude. Musíme si to vyhodnotit a říct, jak dál postupovat,“ doplnil později pro Novinky mluvčí prezidenta Vít Kolář.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se na brífinku po jednání vlády prezidentovi omluvil, že nedodržel termín setkání ústavních činitelů. Kabinet podle něj měl nejnáročnější zasedání.

Zdroj z prezidentova okolí ale kritizoval to, že se premiér Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) z plánované schůzky, kterou nejprve posunuli, neomluvili předem. Původně bylo setkání Pavla s premiérem Babišem, předsedou Sněmovny Tomiem Okamurou (SPD), šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a ministrem zahraničí Macinkou naplánováno na 15. hodinu. Hrad jej poté o hodinu posunul, v tu dobu stále zároveň jednala vláda.

„Nejdřív žádali o hodinové odložení na 16. hodinu, tomu jsme rozuměli a vyšli jim vstříc. Ale pak nastala 16. hodina, a stejně tady nebyly dvě klíčové figury. Nedostavil se premiér a ministr zahraničí. Chápu, že měli vládu, ale omluvit se ze schůzky považuji za standard při jakékoli situaci, ne jen při schůzce s prezidentem,“ popsal zdroj.

Premiér Andrej Babiš prohlásil, že nejprve požádali o posunutí schůzky o hodinu. V době schůzky ale podle premiéra vláda projednávala body, které podléhají utajení, a tudíž u sebe ani členové vlády neměli telefony. „Takže jsme nebyli na příjmu. Jakmile jsme skončili s projednáváním režimového bodu, tak jsme volali, že jsme na cestě, ale bohužel už bylo pozdě a Hrad to zrušil,“ vysvětlil Babiš.

Jednání se podle prezidentova vyjádření z minulého týdne mělo týkat aktuálních zahraničněpolitických témat, návštěv zahraničních státníků v České republice i koordinace cest politiků. Debata se měla vést i o akcích na půdě Evropské unie a Severoatlantické aliance. Před letním summitem NATO v Turecku má podle hlavy státu Česko řadu konkrétních úkolů.

V pondělí odpoledne zároveň ministr zahraničí Macinka oznámil, že vláda zastavila rotaci desítek velvyslanců, kteří měli na mise vyrazit v tomto roce. Jejich jmenování již loni podepsal tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) a prezident Petr Pavel.

„Domníváme se, že to bylo schváleno v rozporu se zavedenou praxí předávání moci, tedy bez jakéhokoli předávání s tehdejší opozicí. Tento postup byl nejen nestandardní, ale trochu i arogantní. Ale hlavně v rozporu se zájmy České republiky,“ uvedl po jednání vlády šéf resortu zahraničí.

Na desítkách míst po světě by totiž podle šéfa diplomacie působili lidé vyslaní s jiným mandátem, s jinými prioritami a s jinou agendou, než má nová vláda.

Podle diplomatických zdrojů tím kabinet vysílá jasný signál prezidentovi o tom, kdo ve státě drží zahraničněpolitické otěže.

S prezidentem, který dle regulí velvyslance kontrasignuje, svůj krok kabinet vůbec nekonzultoval. „Je to bezprecedentní krok. V historii moderního českého státu se to nestalo,“ reagoval na vládní rozhodnutí hradní mluvčí Vít Kolář.

Podle něj je potřeba se na to podívat právní cestou, jestli je vůbec takový krok možný. „Jmenování velvyslanců je proces, který je ústavní a je ukončený prezidentem republiky,“ doplnil.

Každopádně Macinka má jasno: Všichni vedoucí zastupitelských úřadů a stálých misí budou vybráni znovu, dle jeho slov transparentně a hlavně v souladu s prioritami nové vlády.

Týká se to zastupitelského úřadu v Addis Abebě (Etiopie), Baku (Ázerbájdžán), Dauhá (Katar), Dillí (Indie), Limě (Peru), Lisabonu (Portugalsko), Podgorici (Černá Hora), Římě (Itálie), Santiagu de Chile (Chile), Skopji (Severní Makedonie), Washingtonu (USA) a Hanoji (Vietnam) a stálých misí v Paříži, Ženevě a New Yorku.