Článek
Kristi Noemová velmi často využívá sociální sítě, aby zdůrazňovala tvrdost, s jakou americká vláda postupuje proti ilegálním migrantům. Zveřejňuje videa ze zásahů, fotografie imigrantů obviněných ze zločinů, ostře a bez váhání brání imigrační agenty proti jakýmkoli pokusům kritizovat jejich práci.
Už po zabití Američanky Renee Nicole Goodové agenty imigrační policie ICE v Minneapolis na začátku ledna ministryně vnitřní bezpečnosti rychle veřejně vylučovala možnost (a nebyla mezi politiky jediná), že by agenti v terénu pochybili. A už tehdy na její adresu zaznívala kritika i zevnitř Republikánské strany.
Když agenti ICE minulý víkend zabili dalšího Američana Alexe Prettiho, situace se opakovala. Noemová rychle veřejně prohlásila, že Pretti zasahující agenty napadl.
Výpovědi svědků i záběry z místa, které důkladně analyzoval například list The New York Times (NYT), ovšem její verzi zpochybňují.
Četné přehmaty imigračních agentů (násilné vytahování lidí z aut, potyčky v ulicích, zatýkání amerických občanů) teď podle zdrojů z Bílého domu, které citovalo několik amerických médií včetně listů Politico nebo The Washington Post, začínají i lidé ve vládě dávat za vinu právě Noemové.
Kdo je Kristi Noemová
Osvojila si ostrou rétoriku, změnila vzhled a zapadla tak do Trumpova vnitřního kruhu.
Ministryně je jednou z nejvýraznějších tváří Trumpova kabinetu, kterou se stala i díky své nesmlouvavosti v otázkách deportací a migrace. Pokud by z postu šéfky resortu vnitřní bezpečnosti odešla nebo by ji prezident odstavil, komentátoři by to vnímali jako přiznání chyby.
Trumpova zdrženlivost
Známky nesouladu se už projevují i veřejně. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová při pondělní tiskové konferenci distancovala prezidenta od výroků Noemové a dalších představitelů o Prettiho smrti. Donald Trump prý nechce vidět, jak „jsou Američané zraňováni, zabíjeni a ztrácejí životy v amerických ulicích“.
Sám Trump pak v pondělí večer s Noemovou téměř dvě hodiny jednal v Bílém domě o změně vládní imigrační strategie, napsal deník NYT s odkazem na dva zdroje obeznámené s obsahem jednání.
Prezident podle nich na schůzce nedal najevo, že by zvažoval výměnu Noemové. Podle mluvčí Leavittové v ni má „naprostou důvěru“.
Byla to ale právě ministryně, kdo pověřil vedením operace v Minneapolis velitele Pohraniční stráže Gregoryho Bovina, kterého teď Bílý dům z města stáhl. Odejít by měla i část agentů. Nově bude zásah osobně koordinovat Tom Homan, člen kabinetu zodpovědný za ochranu hranic.
Proti Noemové také směřuje kritika některých republikánských zákonodárců, přičemž nejde jen o tradiční vnitrostranickou opozici, která se ozvala třeba v době, kdy Trump zesiloval tlak na získání Grónska pod americkou kontrolu.
Senátor John Curtis označil reakci Noemové na smrt Alexe Prettiho za „předčasnou“, jeho kolega Bill Cassidy zašel dál, když řekl, že „věrohodnost ICE a ministerstva vnitřní bezpečnosti je v ohrožení“.
Noemovou navíc v březnu čeká slyšení před senátním výborem pro justici, o což se aktuálně zasadil 92letý doyen republikánských senátorů Chuck Grassley. Ten sice neplatí za politika, který by bez váhání chválil každý Trumpův krok, ale nemá blízko ani k odbojnému křídlu.
Ministryně zároveň patří mezi politiky, kteří vysvětlovali nutnost zásahu proti Alexi Prettimu tím, že muž byl na protestu proti imigračním agentům se zbraní. Pretti ji ale držel legálně a republikáni obvykle právo nosit zbraň vehementně hájí.
Nový postoj, který Noemová zaujala, kritizovaly i asociace vlastníků zbraní, včetně vlivné lobbistické organizace NRA. Upozornily, že podle amerických zákonů není možné nošení zbraně samo o sobě považovat za důvod k zásahu bezpečnostních složek vůči danému člověku.
Nejde jen o Noemovou
Řada republikánů se pak sice nepouští do otevřené kritiky konkrétních lidí, ale čím dál častěji - tu opatrně, tu hlasitěji - vyzývají Trumpovu vládu ke změně kurzu imigrační a deportační politiky.
Texaský guvernér Greg Abbott, blízký spojenec prezidenta, v jednom z rozhovorů vyzval Bílý dům, aby „rekalibroval“ ICE a zajistil, že se vrátí k původnímu cíli, tedy deportacím nelegálních migrantů. V podobném duchu se vyjádřil i vlivný senátor Ted Cruz.
Podle kongresmana Jamese Comera by měl Trump zvážit stažení agentů ICE z Minneapolis. A výhrady vyjádřili i další jeho kolegové, kteří patří k části strany loajální vůči prezidentovi.
Bílý dům už částečnou změnu přístupu naznačil, což ukazuje zmíněné jmenování Toma Homana do čela operace v Minneapolis, ale také podle všeho smířlivý Trumpův telefonát s demokratickým guvernérem Minnesoty Timem Walzem.
Prezident mluvil i se starostou Minneapolis Jacobem Freyem, rovněž demokratem. Podle něj Trump uznal, že „současná situace nemůže pokračovat“.
Panika před důležitými volbami?
Trumpův tým si je podle anonymních zdrojů z jeho blízkosti dobře vědom rizik, které chaos okolo zásahů ICE a dalších složek přináší pro republikánské vyhlídky do podzimních voleb.
Američané budou vybírat třetinu Senátu, celou Sněmovnu reprezentantů, 36 guvernérů a řadu státních a komunálních zastupitelů. Volby tak mohou do značné míry předznamenat, jakým směrem se bude ubírat druhá polovina Trumpova mandátu.
Jak podotýká server The Hill, republikáni až doteď vcelku jednotně za Trumpovou politikou stáli, protože právě důsledné deportace a zpřísnění ochrany hranic patřily mezi klíčové sliby, s nimiž strana zvítězila v roce 2024.
„Lidé chtějí stabilitu a chtějí důvěru - a tohle (dění v Minneapolis, pozn. red.) nevypadá jako stabilita a důvěra,“ řekl serveru zdroj obeznámený s úvahami uvnitř Trumpovy administrativy.
Bílý dům si podle něj také dobře uvědomuje veřejnou nevoli, jakou zásahy ICE a dalších složek vyvolávají. Když se k tomu přidá dlouhodobější nespokojenost Američanů s ekonomickou situací a rostoucími životními náklady, pro republikány to může představovat v kampani nebezpečný mix.
Že jsou Američané znepokojení chaosem okolo imigračních zátahů, už delší dobu ukazuje řada průzkumů mezi voliči. A výhrady nedávají najevo jen demokraté, ale i nezávislí voliči a část příznivců vládnoucí strany.
Republikánské obavy z dopadů na volby ilustruje rozhodnutí stranického uchazeče o nominaci na post guvernéra Minnesoty Chrise Madela. Dosavadní advokát v pondělí kandidaturu vzdal s tím, že se nemůže podílet na snaze strany „pomstít“ se jeho státu.
„Občané Spojených států, zvlášť ti barevní, žijí ve strachu. Občané Spojených států s sebou nosí doklady, aby dokázali své občanství - to je špatně,“ prohlásil Madel. Imigrační agenti podle něj kontrolovali i Hispánce a Asiaty, kteří pracují pro minnesotské bezpečnostní složky.
Ještě po zastřelení Renee Nicole Goodové se tento politik dostal do médií, když poskytl právní radu agentovi, který ji zabil. Za tímto rozhodnutím si stále stojí s tím, že právo na obhajobu považuje za svaté.
„Jsem především pragmatik. A realita je, že kvůli národním republikánům je téměř nemožné, aby republikán zvítězil v Minnesotě ve státních volbách,“ domnívá se Madel.
