Článek
Tučňáci se podle nového výzkumu každý rok vrací dříve do svých hnízdišť, kde kladou vejce a vychovávají mláďata. Za jejich dřívějším rozmnožováním stojí zrychlený nárůst teploty. Na objev vědců upozornil server El País.
Dřívější hnízdění vědci pozorovali v desítkách kolonií a u tří různých druhů. V průměru se tučňáci vrací do svých hnízdišť o dva týdny dříve, v některých případech téměř i o měsíc. Toto pozorování je důležité proto, že se jedná o výraznou změnu v jejich základním vzorci chování, tedy výchově další generace. Své objevy autoři výzkumu zveřejnili v polovině ledna v časopise Journal of Animal Ecology.
Vědci spojují potřebu dřívějšího hnízdění tučňáků s táním ledu. Ptáci totiž snášejí vejce na souši, kde není sníh a tamní půda je suchá a teplá. Zároveň mají tendenci se vracet na místa, kde se posledně rozmnožovali. Tučňáci žijí ve velkých skupinách čítajících několik desítek až tisíce jedinců, to jim umožňuje se chránit před predátory.
„Jakmile je uvidíme v hnízdě a přestanou se hýbat, je to den, kdy můžeme říci, že (rozmnožovací) sezona začala. Ve skutečnosti pozorujeme, že s tím, jak se tento den usazování posouvá dříve, posouvají se dříve i všechny ostatní milníky jejich životního cyklu: kladení vajec, líhnutí, výchova mláďat…,“ vysvětluje hlavní autor studie Ignacio Juárez.
K výzkumu vědci používali téměř 80 fotopastí s vestavěnými teploměry, ty tam výzkumný tým v čele s Juárezem instaloval už od roku 2011. Síť pokrývá prakticky celé geografické rozšíření tří různých druhů tučňáků: kroužkových, uzdičkových a oslích. Každý snímek je doplněn teplotou v době pořízení. „Bude existovat mnoho podobných studií, ale toto je první nasazení tohoto způsobu za posledních 15 let,“ zdůrazňuje Juárez.
Přizpůsobení, nebo přemožení klimatem?
Díky zaznamenání aktuálních teplot na fotkách mohli vědci spojit předčasný přílet ptáků s globálním oteplováním. Teploty během návratu tučňáků do hnízdišť přitom dosahují nárůstu 0,41 °C za rok. Předchozí studie popsaly, že se otepluje více na pólech. V koloniích, kde tučňáci žijí, jsou teploty čtyřikrát vyšší než ve zbytku Antarktidy. Co zatím vědci nevědí, je to, zda se tučňáci přizpůsobují klimatickým změnám, nebo zda jsou jimi přemoženi.
„Vzhledem k tomu, že tučňáci jsou považováni za indikátor klimatických změn, mají výsledky této studie dopad na druhy po celém světě,“ zdůrazňuje spoluautorka výzkumu Fiona Jonesová. Dřívější začátek rozmnožování ptáků vědci považují za jeden z nejextrémnějších jevů zaznamenaných u živých organismů, ať už jde o zvířata, nebo rostliny. Jonesová doplnila, že by měla následovat další pozorování, aby vědci pochopili, zda změna v období rozmnožování tučňáků ovlivňuje jejich reprodukční úspěšnost.
