Článek
„Ve středu 28. ledna 2026 byly v nočních hodinách zaznamenány vstupy objektů do polského vzdušného prostoru, které přilétaly ze směru od Běloruska,“ píše se vojenským jazykem ve čtvrtečním oznámení operačního velení polských ozbrojených sil.
W środę, 28 stycznia 2026 r., w godzinach nocnych odnotowano wlot do polskiej przestrzeni powietrznej obiektów nadlatujących z kierunku Białorusi. Lot wszystkich obiektów był nieprzerwanie monitorowany przez wojskowe systemy radiolokacyjne Sił Zbrojnych RP.
— Dowództwo Operacyjne RSZ (@DowOperSZ) January 29, 2026
W celu zapewnienia… pic.twitter.com/Kw58IyBHOV
Podle analýzy způsobu letu, rychlosti a směru šlo podle polské armády nejpravděpodobněji o balony. Nebezpečí prý nehrozilo. Podle informací rádia RMF FM šlo o několik desítek pašeráckých balonů.
„Musíme zdůraznit, že incidenty tohoto typu zapadají do spektra hybridních aktivit, s nimiž se Polsko na své východní hranici potýká,“ dodává k věci armádní komuniké.
Polsko má s narušením svého vzdušného prostoru už bohaté zkušenosti. Zatím nejzávažnějším incidentem byl nálet asi dvacítky ruských vojenských dronů loni v září. Některé se dostaly hluboko do polského vnitrozemí.
Nový systém SAN
Varšava teď plánuje vybudovat účinnou obranu. Deník Rzeczpospolita ve čtvrtek informoval, že se schyluje k podpisu smlouvy na národní systém protidronové obrany SAN (z polského System Antydronowy).
Systém má být součástí projektu Štít Východ, který zatím spočívá hlavně v budování opevňovacích systémů na polských hranicích s Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí a potřebné obranné infrastruktury.
Nový systém protidronové obrany má stát 15 miliard zlotých, v přepočtu 86,7 miliardy korun. První dodávky mají začít ještě letos a systém má být kompletní do konce roku 2027.
O závěrečné fázi jednání mluvil nedávno premiér Donald Tusk. Podpis smlouvy se očekává na přelomu ledna a února. Zakázka zahrnuje 18 baterií protidronového systému.
Systém je navržený tak, aby drony nejdřív zachytil pomocí radarů, následně je zkusil vyřadit rušením a v krajním případě je sestřelil běžnými zbraněmi, od kanonů a kulometů až po levné rakety krátkého dosahu.
Armáda tak nemá proti dronům plýtvat drahými raketami, což se kritizovalo i loni v září. Jedna z raket vystřelených z bojového letounu F-35 tehdy navíc selhala a dopadla na rodinný dům na východě Polska. Nikomu se nic nestalo.
Zakázku za miliardy povede státní zbrojařský holding Polska Grupa Zbrojeniowa, který projekt zastřeší politicky i technicky. Klíčové technologie ale dodají soukromé a zahraniční firmy: polská APS v oblasti radarů a elektronického boje, norský Kongsberg se zbraňovými systémy a dánský Weibel s pokročilými radary.
Dvouleté zpoždění
Navzdory urgentní situaci nabral vývoj polské protidronové obrany zpoždění. Koncepce existuje už dva roky, ovšem projekt se dosud odkládal kvůli financím.
Zlom nastal až po incidentu z loňského září. Rady a poučení Polsko hledalo i na Ukrajině, která náletům ruských dronů čelí dlouhodobě. Letos v zimě Rusové cílí útoky na energetickou infrastrukturu, což má v mrazivém počasí kvůli výpadkům vytápění dopady na civilní obyvatelstvo.
Polský SAN má doplnit širší systém polské protivzdušné obrany spolu s programy Wisła, Narew a Pilica+. Celkové výdaje Polska na obranu vzdušného prostoru mají v horizontu deseti let dosáhnout až 250 miliard zlotých, v přepočtu 1,45 bilionu korun.
Deník Rzeczpospolita dodává, že aktuální kontrakt se mohl později zařadit mezi projekty financované z unijního úvěrového mechanismu SAFE, z něhož chce Polsko čerpat až 200 miliard zlotých. To může v následujících měsících vést k dalšímu zrychlení zbrojních nákupů.
