Pryč od Moskvy. Na Magyarův obrat má dohlížet Orbánová

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dosud si vystačil hlavně s kritikou korupce, klientelismu a autoritářství. Dva a půl měsíce před volbami chce ale maďarský opozičník Péter Magyar konkurovat orbánismu i jinak: začal představovat svůj užší „ministerský“ tým.

Magyar tím reaguje na hlavní výtku Fideszu, že nemá lidi, kteří by uměli stát řídit. Premiér Viktor Orbán se nechal slyšet, že je „překvapený tím, odkud bere strana s 26 členy odvahu, aby se po několika poznávacích cestách po zemi ucházela o řízení státu“.

Sám Orbán kandidátku Fideszu letos obměnil a přirovnal ji k „reformované církvi“. Ze 106 kandidátů je 42 jmen nových. Osvědčená jména, jako například ministr zahraničí Péter Szijjártó, v Orbánově týmu zůstávají. Szijjártó se zapsal zejména častými cestami do Ruska a Běloruska a čilými vztahy s Kremlem navzdory ruské invazi na Ukrajinu.

Právě Szijjártóa chce Magyar v případě volební výhry své Tiszy nahradit jmenovkyní premiéra: Anitou Orbánovou. Jde o shodu jmen, nejde o Orbánovu příbuznou.

Do ministra Szijjártóa už se Orbánová opřela kvůli předvolání ukrajinského velvyslance. Fidesz totiž tvrdí, že Kyjev se snaží ovlivnit maďarské volby ve prospěch opozice. Předcházela tomu ostrá slovní výměna mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Viktorem Orbánem.

Podle Anity Orbánové měl být Szijjártó takhle aktivní vůči Moskvě. „Proč si ale maďarský ministr zahraničí ‚zapomněl‘ předvolat ruského velvyslance, když ruský raketový útok zasáhl Mukačevo,“ napsala s odkazem na srpnový zásah západoukrajinského města, ve kterém žije maďarská menšina.

Ruska se týká i další výrok Orbánové v její nové kandidátské roli. Pokud Tisza povládne, Rusko podle ní zůstane pro maďarskou diplomacii „důležitým aktérem“.

„Maďarsko ale musí sedět u jednacího stolu za sebe, ve vlastním národním zájmu, ne na ruské straně stolu,“ dodala politička.

Zároveň se vyslovila pro to, aby skončila stylizace Maďarska do „mostu“ mezi Západem a Východem a aby se země ukotvila na Západě. „Zakotvíme pevně v západním spojeneckém systému,“ prohlásila.

Naznačuje tím i to, že by Maďarsko přestalo házet Ukrajině klacky pod nohy při evropské integraci. Orbánová se navíc už v roce 2008 vyslovila pro členství Ukrajiny v NATO. Že by ale Budapešť v případě změny vlády začala Kyjevu pomáhat i vojensky, je nepravděpodobné.

Mezi prvními tématy by Orbánová řešila i obnovení maďarsko-polských vztahů, které jsou na bodu mrazu. Budapešť totiž udělila bezprecedentní azyl dvěma stíhaným polským opozičním politikům. Podle polské prokuratury tunelovali veřejné peníze, ovšem Viktor Orbán mluví o potřebě chránit je před represemi.

Anita Orbánová teď mluví o nápravě „tisíciletého polsko-maďarského přátelství“ a nápravě škod, která je potřeba pro fungování Visegrádské skupiny.

„Hledané polské občany nebudeme v Maďarsku přijímat ani ukrývat,“ uvedla k případu dvou azylantů. Jedním z nich je exministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro ze strany Právo a spravedlnost.

Řešit chce Orbánová i spornou otázku se Slovenskem. Tématem maďarské kampaně se totiž stal slovenský zákaz zpochybňování „poválečného uspořádání“, čili kritiky Benešových dekretů. Věc silně akcentuje Péter Magyar.

Politička Tiszy se vyjádřila i k Evropské unii. Maďarsko v ní prý vystupuje pouze jako blokátor. „Nepoužíváme veto v národním zájmu, ale v zájmu oligarchů nebo třetích stran. S tím skončíme. Maďarsko přestane být problémovým hráčem, který všechno blokuje, a vrátí se mezi země, které Evropu spoluutvářejí,“ uvedla v nedávném rozhovoru.

Izolace Maďarska, které má v EU za nejbližšího spojence Slovensko Roberta Fica a je odstřižené od unijních peněz, má po volbách skončit.

Orbánová o sobě při vstupu do Magyarova hnutí mluvila jako o „opravdové venkovské holce“. Za sebou má přitom mezinárodní kariéru. Začínala ve finančním sektoru a po studiích v USA se dlouhodobě věnovala zahraniční a bezpečnostní politice.

Pět let strávila na maďarském ministerstvu zahraničních věcí jako velvyslankyně pro energetickou bezpečnost a snižování závislosti na Rusku. Bylo to v době, kdy se k moci vrátil Viktor Orbán. Z úřadu odešla po nástupu ministra Pétera Szijjártóa a jeho proruského a konfrontačního kurzu.

Politicky vyšla Orbánová z euroatlantického, „západního“ křídla Fideszu kolem exministra zahraničí Jánose Martonyiho, které dnes prakticky neexistuje.

Do maďarské politiky vstupuje z vysoké funkce v telekomunikační firmě Vodafone Group. Pozastavila také své členství v organizaci Globsec, kde podle svých slov působila jako zástupkyně maďarské středopravice.

Politici Fideszu ji kvůli Globsecu kritizují jako globalistku a člověka ze „sorosovské“ organizace. Narážejí tak na amerického filantropa maďarského původu George Sorose, který je častým terčem vládní strany.

Televize RTL ovšem upozornila, že ještě v roce 2020 podporovala maďarská vláda Orbánovou do funkce zástupkyně generálního tajemníka NATO pro nové bezpečnostní výzvy.

Ještě před Orbánovou představil Magyar svého nového ekonomického experta. V případě volebního úspěchu by se měl stát ministrem hospodářství István Kapitány. Jde o signál byznysu a nerozhodnutým voličům, protože jde o velké jméno.

„Tady je první velká posila letošního roku. Seznamte se s jedním z největších frajerů, nejlépe připravených a nejuznávanějších Maďarů, Istvánem Kapitánym,“ oznámil Magyar.

Kapitány byl ve své době nejvýše postaveným maďarským manažerem na světě, byl totiž viceprezidentem petrochemického giganta Shell. Řídil více než 45 tisíc čerpacích stanic ve více než osmdesáti zemích.

Do společnosti Shell nastoupil už v roce 1987. V jednom z prvních budapešťských center v západním stylu totiž pracoval jako zástupce vedoucího elektro prodejny Keravill a v této pozici tehdy dokázal uklidnit nespokojeného zákazníka, shodou náhod obchodního ředitele maďarské pobočky Shellu. Kapitány díky tomu dostal nabídku práce ve firmě.

V nedávném rozhovoru pro týdeník Magyar Hang Kapitány slíbil, že v případě, že Tisza volby vyhraje, přestane se vládnout pomocí dekretů a vláda přestane na domácí scéně zvýhodňovat svůj úzký kruh a potlačovat konkurenci.

Za klíčové označil brzké přijetí eura. Předcházet mu má „široká společenská a odborná debata“.

Maďarská média o něm píšou jako o charismatickém a sebevědomém extrovertovi, který si je vědomý své úspěšné kariéry. Má jít o přímého a zároveň vstřícného manažera, u kterého však v Maďarsku může být na překážku anglosaský styl, jenž si osvojil.

Objevují se i názory, že dlouhá zahraniční kariéra odtrhla Kapitányho od maďarské reality a že makroekonomii, kterou by jako ministr musel řešit, nikdy systematicky nedělal.

Orbánův Fidesz na Kapitányho vstup do politiky reagoval útokem. Orbánovská média ho líčí jako symbol bezcitného globálního kapitalismu.

Před třemi lety přitom Kapitány obdržel maďarský řád za zásluhy, který uděluje prezident na návrh vlády, tedy s „razítkem“ od premiéra Orbána. Tehdy ho chválil i ministr zahraničí Szijjártó, vyzdvihl jeho přínos maďarské energetice a pomáhání vlasti z pozice v globálním koncernu.