Článek
Tokio vyšetřuje špionážní případ, v němž měl Rus obalamutit Japonce a vylákat z něj citlivá průmyslová tajemství. Místní média popsala případ jako osvědčenou špionážní taktiku.
Na svoji oběť narazil údajně náhodou před dvěma lety, kdy se ho na ulici ptal na cestu. Předstíral, že je Ukrajinec - a za ochotu dotyčného pozval na drink. V průběhu dvou let přerostla jedna malá laskavost ve vyměňování tajných informací a citlivých obchodních tajemství.
Zhruba třicetiletí muži se setkávali opakovaně a měli si předávat informace výměnou za pozvání na jídlo nebo za peníze. Japonský zaměstnanec firmy vyrábějící obráběcí stroje v regionu Kantó časem vyzradil i podrobnosti o nových výrobních technologiích. Celkově si přišel přibližně na 700 tisíc jenů, tedy v přepočtu přes 92 tisíc korun.
„Přiblížit se k cíli na ulici je staromódní taktika, kterou však Rusové zřejmě používají pravidelně,“ řekl pro South China Morning Post James Brown, odborník na ruskou špionáž v Japonsku. „V Japonsku to asi funguje lépe než jinde, protože místní lidé jsou velmi zdvořilí,“ uvedl.
Špionům se daří od Japonců získávat informace prostřednictvím finančních pobídek často spojených s nátlakem, jakmile cíl přijme dary nebo peníze. „Malý dárek“ by se mohl snadno stát pákou k získání informací, řekl Brown a dodal: „Někdo se zeptá na cestu, projeví vděčnost, pozve na drink a tím to začíná.“
Vyšetřovací zdroje nezveřejnily, zda se pracovník společnosti k obviněním přiznal. Údajně jim během dobrovolného výslechu řekl, že během schůzek začal mít podezření, že by Rus mohl být průmyslovým špionem, ale že s ním nemohl přerušit styky.
Případ policie předala 20. ledna státnímu zástupci jako podezření z porušení japonských zákonů a nekalé soutěže. Vyšlo tak najevo, jak snadné je vyprovokovat zaprodání průmyslových tajemství, a to i v době, kdy se Tokio snaží zpřísnit zákony proti špionáži.
„Ráj pro ruské špiony“
Podle expertů je navíc nezvyklé, že v tomto případě do médií neunikla totožnost dvojice, ani firma, pro kterou Japonec pracoval. Japonsko pamatuje obdobný, šest let starý případ, který byl však silně medializován. Tehdy se ruský agent snažil získat firemní tajemství od zaměstnance SoftBank.
Ticho kolem posledního případu tak podle Browna naznačuje, že úřady umožnily agentovi vrátit se do Ruska, aby si „zachovaly tvář“ a nenarušily energetické vazby mezi Tokiem a Moskvou.
Konzervativní noviny Sankei po této zkušenosti označily Japonsko za „ráj pro ruské a jiné špiony“ a vyzvaly k okamžité právní reformě. O tu se vláda premiérky Sanae Takaičiové snaží - loni v prosinci představila návrh zpřísněné legislativy o špionáži a utajování informací.
To je na jednu stranu pro národní bezpečnost Japonska potřebné, podle analytiků však dvojsečné - soudí, že jakákoliv zásadní revize by mohla vést k potlačení svobody projevu a médií. Obavy plynou zejména ze 40 let starého návrhu zákona proti špionáži, který zahrnoval trest smrti.
„Ačkoli mohou existovat legitimní důvody pro vytvoření zákonů o špionáži, v jakémkoli navrhovaném zákoně musí být výslovně chráněni ti, kteří shromažďují informace ve veřejném zájmu – včetně oznamovatelů, novinářů, akademiků, aktivistů a nezávislých pozorovatelů,“ uvedl Teppei Kasai z tokijské pobočky Human Rights Watch.
Japonsko má za sebou historii úniků vojenských a národních bezpečnostních tajemství, což zemi v očích mezinárodních partnerů částečně diskvalifikuje.
V roce 2006 byl zatčen poddůstojník Námořních sil sebeobrany mimo jiné za nelegální kopírování tajných dokumentů o japonském bojovém systému Aegis.
Došlo také k incidentům, kdy se severokorejští agenti pokusili získat japonské technologie poté, co jim mezinárodní sankce omezily přístup. Peking, Moskva a Pchjongjang mají na kontě miliony (ne vždy neúspěšných) pokusů o nabourání do databází klíčových japonských obranných dodavatelů.
„Vzhledem k bezpečnostní situaci v severovýchodní Asii chce Japonsko budovat silnější partnerství prostřednictvím společného vývoje zbraňových systémů s dalšími zeměmi, které jsou hlavním dodavatelem obranného vybavení a zpravodajských informací,“ řekl specialista na vojenské otázky Garren Mulloy z Univerziy Daito Bunka.
Japonsko by se rádo připojilo i k zpravodajské alianci „Pět očí“ složené z USA, Británie, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie, ale k tomu zatím nedošlo kvůli obavám stávajících členů ohledně „mezery v informační bezpečnosti“ Japonska, uvedl Mulloy.
