Po „pohlazení ega“ vyslal Rubio evropskému jádru opačný vzkaz

V sále nejdřív panovalo ticho, pak byla cítit úleva a až po chvilce následoval potlesk vestoje, kterým publikum ocenilo projev amerického ministra zahraničních věcí Marca Rubia.

Poté, co to v transatlantických vztazích – mimo jiné kvůli snaze Donalda Trumpa „získat“ Grónsko – výrazně zaskřípalo, šéf americké diplomacie v sobotu v Mnichově chlácholil publikum akcentem na společnou historii Ameriky a Evropy.

Zmínil jako evropské dědictví Mozarta, Beethovena, Danteho, Shakespeara, ale i Michelangela, da Vinciho nebo Beatles a Rolling Stones. Zmínil i to, že němečtí přistěhovalci zlepšili v Americe kvalitu piva.

Pohlazení „evropského ega“ zarámoval trumpovskými idejemi o tom, že Západ doplatil na globalizaci, klimatickou politiku a „svět bez hranic“ a že masová migrace ohrožuje soudržnost společnosti i samotné přežití západní civilizace.

Vztahy s Grónskem ani Dánskem neřešil, téma Ukrajiny zaznělo až jako ilustrace jeho teze, že bez amerického vedení se Západ k příměří neposune.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová trvala na tom, že ji Rubiův projev „velmi uklidnil“. Označila ho za „dobrého přítele“ a „silného spojence“. Server Politico to vykládá jako důkaz toho, jak špatné jsou dnes transatlantické vztahy.

Evropě se zřejmě ulevilo i kvůli loňskému konfrontačnímu projevu viceprezidenta J. D. Vance, který v EU vyvolal pobouření.

Bruselský server k Rubiovu projevu ovšem dodal, že nadšení po 24 hodinách „začalo působit poněkud rozpačitě“. „Evropští lídři začali vstřebávat skutečný obsah projevu, v němž Rubio zopakoval několik kritických tezí hnutí MAGA o globalizaci a migraci,“ podotkl server.

Jako určitý vzkaz Evropě se dají číst i Rubiovy evropské zastávky následující po Mnichově. V neděli byl americký ministr v Bratislavě a v pondělí dorazil do Budapešti. Oba státy přitom platí v Unii za „blokátory“, jejich vlády udržují kontakty s Kremlem a zároveň čelí kritice unijních institucí za korupci a poškozování právního státu.

Připomeňme, že premiéři Slovenska i Maďarska – Robert Fico a Viktor Orbán – byli loni v Moskvě za Vladimirem Putinem. Ještě mnohem frekventovanějším hostem je u Putina maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó, s nímž Rubio jednal v pondělí ráno v Budapešti.

Ke schůzce Szijjártó napsal, že v maďarsko-amerických vztazích panuje „nový zlatý věk“. Návštěvu si pochvaloval i Orbán. „Tento týden začíná dobře,“ odstartoval tiskovou konferenci.

Rubio do maďarské metropole dorazil během vyostřené volební kampaně, ve které Orbán čelí nejvážnějšímu konkurentovi za 16 let své vlády. Řada průzkumů necelé dva měsíce před otevřením volebních místností favorizuje opoziční stranu Tisza Pétera Magyara.

Zatímco prezident Trump nedávno před hlasováním adresně podpořil Orbána, Rubio byl opatrnější. Vyzdvihl osobní vztah Orbána s Trumpem, který jim umožňuje spolupráci. Právě díky tomu prý Maďarsko získalo od Trumpa výjimku z amerických sankcí na ruskou ropu a plyn.

Premiér Orbán po své návštěvě Bílého domu loni v listopadu prezentoval výjimku jako časově neomezenou, Rubio přitom prohlásil, že platí na jeden rok.

Z amerického pohledu je tu ještě jeden důležitý jmenovatel: jaderná energetika. V Budapešti se v pondělí podepsala mezivládní dohoda o civilní jaderné spolupráci. Má otevřít prostor pro širší spolupráci včetně malých modulárních reaktorů (SMR) nebo nakládání s vyhořelým palivem.

Maďarsko zároveň už dříve uzavřelo kontrakt se společností Westinghouse, který má od roku 2028 umožnit dodávky amerického paliva pro starší ruské bloky typu VVER-440 v elektrárně Paks. Budapešť však současně pokračuje i ve výstavbě nových bloků Paks II s ruským Rosatomem.

Už nedělní Rubiova cesta do Bratislavy se točila kolem jádra. Premiér Fico s ministrem Rubiem na tiskové konferenci potvrdili, že Slovensko chce s USA v rámci nadnárodního konsorcia postavit do roku 2040 novou jadernou elektrárnu. Konkrétní dohody se společností Westinghouse chce Bratislava podepsat už příští rok.

V energetice Fico mluvil o tom, že Slovensko je kvůli plynu a ropě v regionu „v nezáviděníhodné pozici“ a prý hledá alternativy.

Druhým velkým tématem byla obrana. Slovensko chce od USA dokoupit další čtyři stíhačky F-16, aby mělo celkem 18 strojů. Rubio připustil, že se v této otázce objevily překážky, které se obě strany snaží vyřešit. Zároveň zdůraznil, že USA se nechystají vystoupit z NATO a že čím silnější jsou spojenci, tím silnější jsou i Spojené státy.

Připomeňme, že v období před volbami v roce 2023 měl Ficův Směr ostře protiamerickou rétoriku. Tehdejší prezidentku Zuzanu Čaputovou označoval za „americkou agentku“ a vládní poslance, kteří v roce 2022 hlasovali pro obrannou dohodu s USA, za zrádce. S Rubiem teď Fico obrannou dohodu ani její změny neřešil.

Na tiskové konferenci slovenský premiér zopakoval konspirační tvrzení, že Evropané zmařili dohodu s Ruskem krátce po začátku invaze. Moskva však tehdy odmítala návrhy příměří a trvala na nepřijatelných územních požadavcích.

Rubio tak záhy po Mnichově jednal s lídry, kteří v EU dlouhodobě hrají na národní suverenitu a pragmatické vztahy s Ruskem a zároveň si chtějí udržet výjimky v energetice.