Článek
Extrémní zimní teploty představují pro ukrajinské operátory dronů a vojáky na frontě vážný technický problém, píší server Business Insider nebo agentura AFP.
Průměrné teploty v únoru klesly až k minus 19 stupňům Celsia a v Charkově, kde působí dronová rota Kraken, padaly noční teploty až k minus 21 stupňům.
Pro operátory dronů to znamená, že i běžně dostupné průzkumné a útočné FPV stroje (umožňující pohled z první osoby) selhávají. Baterie se rychle vybíjejí, kamery a kabely zamrzají a na konstrukci se tvoří námraza či drobné ledové krystaly, které mění aerodynamiku stroje.
Levné součástky z Číny
„Je to trochu jako ruská ruleta. Bude fungovat, nebo spadne na pole?“ popsal pro Business Insider poručík Serhij Andrijev ze 3. armádního sboru.
Problémy přináší i fakt, že mnoho dronů vzniká z levných, sériově vyráběných komponentů objednávaných přes internet, většinou z Číny. Tyto díly nejsou konstruovány pro extrémní podmínky, a proto je obtížné předvídat jejich chování.
Selhat mohou také antény, vysílače nebo tenká optická vlákna, která zajišťují spojení odolné ruskému rušení. „Útočný dron je jen jedním článkem širšího technologického řetězce, na jehož spolehlivosti závisí úspěch celé operace,“ upozornil Andrijev.
V extrémních mrazech se zhoršuje i funkce záchytných dronů. Jde o vzdušné souboje dron proti dronu, jejichž cílem je zneškodnit přilétající útok.
Pilot s volacím znakem Ali popsal, jak při letu dronu pro obranu proti přilétajícím útokům náhle zamrzla kamera, což zmařilo celou misi. „Baterie se vybíjejí rychleji, kamery a kabely zamrzají, všechno se potahuje ledem,“ uvedl v reportáži pro AFP.
Improvizovaná řešení
Ukrajinští konstruktéři i vojáci hledají improvizovaná řešení. Denys Štilerman, hlavní konstruktér společnosti Fire Point, která vyrábí drony dlouhého doletu, například Flamingo, přiznal, že pomáhá i obyčejné sádlo.
„Prostě je potřeme sádlem a vzlétnou. Směju se, ale taková je realita,“ říká Štilerman. Tuk poskytuje zařízení dodatečnou izolaci proti mrazu.
I přes technické limity jsou drony nezbytné: Bez nich by obrana byla výrazně oslabená. „Používají se bez ohledu na podmínky. Máme určité limity, ale musíme je nasazovat,“ dodal Štilerman.
Zima však nepřináší jen technické potíže. V některých ohledech činí z dronů ještě nebezpečnější zbraň. Jakmile se vyjasní, bílá sněhová pokrývka se mění v past.
„Je velmi snadné vidět, kudy někdo šel nebo jel, protože stopy ve sněhu ostře vystupují,“ vysvětlil pilot brigády Achilles s volacím znakem Lafayette. Některé stroje jsou navíc vybaveny termokamerami, které v zimě zvýrazňují teplo lidského těla.
V podobných podmínkách jsou i piloti vystaveni riziku: Nízké teploty a sníh zvyšují fyzickou zátěž a omrzliny končetin jsou běžné.
„Zranění neumírají jen na střepiny a kulky, umírají také na chlad, který je v mrazu doprovází jako temný společník,“ popsala zdravotnice Nasťa z brigády Da Vinciho vlci.
Nejen mrazivé počasí komplikuje operátorům dronů činnost. Už s příchodem podzimu a omezenou viditelností způsobenou mlhou museli ukrajinští operátoři omezit nasazení dronů, což Rusové využili na některých úsecích k přesunu mužstva a techniky blíže k ukrajinským pozicím.
Další komplikací je období „rasputice“, kdy je obtížné dopravit na frontu zásoby i čerstvý personál a technika může zapadnout v blátě a stát se tak snadným cílem všudypřítomných dronů.
Ukrajinská zkušenost s extrémní zimou je varováním i pro ostatní armády, které budují dronové síly, zvláště v době, kdy mohou konflikty zasáhnout i arktické oblasti. Zároveň ukazuje, že technika, která se zdá dostupná a levná, nemusí zvládat bojové podmínky.
