Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tomáš Pojar patří už dvě dekády k nejviditelnějším postavám české bezpečnostní a zahraniční politiky. Bývalý diplomat, bývalý člen ODS, velvyslanec v Izraeli, poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) i národní bezpečnostní poradce, nyní vstupuje do prostředí, které je ve Spojených státech považováno za přirozenou součást politické moci – do světa think tanků.
Jeho nové angažmá v Hudson Institute, kde bude působit jako nerezidentní seniorní expert při Centru pro Evropu a Eurasii, otevírá otázku jeho vazeb na americké republikány – i toho, zda by jeho role mohla mít přínos pro Českou republiku. A pro český byznys.
Hudson Institute sídlící na Pennsylvania Avenue ve Washingtonu patří k tradičním středopravým think tankům s výrazným zaměřením na zahraniční a bezpečnostní politiku. „Je to jeden z hlavních think tanků ve Washingtonu, zajímá se dlouhodobě o Evropu a zahraniční politiku obecně,“ říká Pojar pro Seznam Zprávy. Lidé u institutu ho podle jeho slov oslovili v době, kdy už nebyl ve státní službě. „Některé lidi tam znám pětadvacet let,“ poznamenává.
Diplomatický souhlas
Konkrétní podoba spolupráce se ale zatím ladí, Pojar do Washingtonu zamíří za měsíc. „Jaké akce se budou chystat, to ještě nevím, letím tam poprvé v polovině března a dohodneme se. Předpokládám, že tam tak pětkrát v rámci roku pojedu. A případně se zúčastním nějakých jejich akcí po Evropě, pokud to časově vyjde,“ dodává.
Pojarova cesta na „diplomatický Olymp“
Svoji kariéru dvaapadesátiletý Tomáš Pojar odstartoval v neziskovém sektoru, do roku 2005 byl ředitelem organizace Člověk v tísni.
Postupně se profiloval jako expert na Blízký východ a bezpečnostní politiku. Zásadním momentem jeho kariéry bylo jmenování velvyslancem v Izraeli (2010–2014). Izrael ostatně tak trochu podědil, v zemi totiž po roce 1989 působil jako velvyslanec už jeho otec Miloš.
Právě v Izraeli začal budovat síť kontaktů, která ho později dostala do nejvyšších pater české i mezinárodní politiky. „Primárně to získával přes Izrael, to ho nakoplo,“ říká europoslanec Alexandr Vondra (ODS). V prostředí, kde se přirozeně potkávají američtí, izraelští i evropští bezpečnostní experti, si Pojar vybudoval vazby na konzervativní i republikánské kruhy.
Hudson Institute vznikl během studené války a dlouhodobě patří k bezpečnostně orientovaným institucím ve Washingtonu. Věnuje se především strategickým otázkám, Rusku, Blízkému východu, transatlantickým vztahům a Číně.
Bývalý velvyslanec a zahraničněpolitický poradce prezidenta Petr Kolář oceňuje právě jeho „jasný postoj k ČLR a Tchaj-wanu“ a míní, že zapojení českého experta může posílit transatlantickou debatu. „Spojenectví mezi Evropou a USA je klíčové pro bezpečnost nejen na našem kontinentu, ale na celém světě. Nepochybuju, že Tomáš prostřednictvím Hudson Institute přispěje svým strategickým myšlením a leadershipem k posílení a racionalizaci transatlantických vztahů,“ uvedl Kolář pro Seznam Zprávy.
Exdiplomat Michael Žantovský, znalec amerického prostředí, zase připomíná, že Hudson Institute sehrál významnou roli během studené války při obraně proti komunistické hrozbě. Na rozdíl od jiné konzervativní bašty Heritage Foundation podle něj nemá výrazné izolacionistické tendence a je běžnou součástí washingtonského prostředí. „Je užitečné, že v diskuzích washingtonského thinktankového prostředí zazní i český hlas,“ uvedl pro redakci.
České stopy v Hudsonu
Mimochodem český hlas na půdě Hudsonu už v minulosti zněl, při svých návštěvách USA ho pravidelně navštěvoval i bývalý pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský (nyní za ODS). Projev o transatlantických vztazích a Ukrajině tam přednesl v dubnu 2024 i někdejší Pojarův šéf Fiala.
Institut rovněž uspořádal Czech-US Defense and Security Forum, zaměřené na obrannou spolupráci mezi Českem a Spojenými státy. Podle Pojara by právě tato aktivita mohla pokračovat. „Pokud by se něco takového na pravidelné bázi udrželo, bylo by to dobré pro české think tanky, byznys i pro český stát,“ míní.
Finance i od PPF
Podle senátora a šéfa zahraničního výboru Pavla Fischera (klub ODS a TOP 09) je však nutné sledovat i financování amerických think tanků, které je z velké části ze soukromých zdrojů.
A právě zde se také objevuje česká stopa. Centrum pro Evropu a Eurasii při Hudsonově institutu, tedy právě to, kde nyní Pojar působí, pořádá od roku 2023 Strategický summit pro střední a východní Evropu (CEE), na nějž podle veřejně dostupných materiálů instituce přispívá i česká skupina PPF.
„PPF spolupracuje s Hudson Institute již třetím rokem s cílem, aby střední a východní Evropa byla viditelná ve Washingtonu v době, kdy je pozornost americké administrativy přirozeně zaměřená na jiná témata a oblasti. Podporujeme proto aktivity, které otevírají debatu o celém regionu, nikoli jen o České republice,“ uvedl pro Seznam Zprávy Leoš Rousek, ředitel korporátní komunikace PPF.
Jméno PPF se objevuje i ve spojení s oznámením o zapojení Tomáše Pojara do práce institutu. Hudson v této souvislosti uvedl, že je „vděčný za podporu PPF Group, která umožnila spolupráci na strategických otázkách a s novými experty, jako je Pojar“.
Podle Rouska je každopádně personální obsazení odborných pozic plně v kompetenci samotného think tanku. „Nicméně nás těší, že má Česká republika v této prestižní instituci své zastoupení. Analogicky PPF podporuje i podobně prestižní Atlantic Council. Finanční podrobnosti podpory nekomentujeme,“ doplnil.
Senátor Fischer zároveň upozornil, že spolupráce Tomáše Pojara se skupinou PPF nepředstavuje novum. Připomněl například jeho dřívější cestu do Pekingu v době, kdy skupina PPF řešila své zájmy v Číně.
Rozbití EU? Výkřik do tmy, míní Vondra
Ve veřejném prostoru se ozývají také kritiky, že konzervativní republikánské think tanky typu Hudson Institute či Heritage Foundation chtějí rozbít Evropskou unii. Podle Barbory Urbanové (STAN), členky sněmovního zahraničního výboru, se odvrací od euroatlantické spolupráce, do Evropy exportují kulturní války a vyvolávají umělé konflikty mezi lidmi. „S takovou Republikánskou stranou je dost složité najít společné zájmy,“ říká.
Slova o tom, že konzervativní americké think tanky chtějí „rozbít“ EU, ale odmítá europoslanec a někdejší ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra (ODS). „To je výkřik do tmy. Žádný think tank přeci Evropu nezničí,“ zdůrazňuje s tím, že Evropa se bez USA neobejde: „Žádné NATO bez USA nebude, musíme respektovat, koho si zvolí, a s nimi pracovat.“

Europoslanec Alexandr Vondra je vlivnou spojkou ODS do amerických republikánských kruhů.
Byť Vondra v žádném americkém think tanku nesedí, kontakty udržuje jak s Hudson Institutem, tak s ještě o trochu konzervativnější Heritage Foundation. Komunikace s těmito organizacemi je podle něho přirozenou součástí vztahů s USA. „My, co nějakým způsobem udržujeme a rozvíjíme vztahy s Amerikou, víme, že k tomu patří komunikace s think tanky. Ostatně právě k tomu jsou určené,“ říká a vysvětluje americký model.
„Američané nemají zákon o státní správě, kde by byli úředníci připoutaní od narození až do smrti. S každými volbami tam probíhá hloubková výměna. Když ti lidé končí, tak někteří z nich jdou do byznysu a někteří do think tanků,“ dodává.
Vlivná „odpočívadla“
Think tanky jsou tak místem, kde se lidé připravují na návrat do vysoké politiky. „Ta skupina, která ve think tancích zaparkuje, se připravuje, až zase vyhrají volby, aby posílila novou vládu,“ popisuje Vondra.
To ostatně potvrzuje i Pojar. „Několik lidí, kteří byli před rokem a půl v Hudsonu, tak nyní jsou součástí Trumpovy administrativy na různých místech,“ poznamenává.
V Hudson Institute mimochodem působí i členové první Trumpovy vlády, jako je bývalá velvyslankyně USA v OSN Nikki Haleyová, exministryně dopravy a manželka dlouholetého vůdce Republikánů v Senátu Mitche McConnella Elaine Chaová nebo bývalý ministr spravedlnosti William Barr.
Z toho je podle poslankyně Urbanové patrné, že jde o republikánsky laděný think tank. Na druhou stranu výše zmíněné osoby postupně všechny upadly v nemilost u Donalda Trumpa, například kvůli nesouhlasu s útokem na Kapitol v roce 2021.
Sázka na Macinku
Do jaké míry Pojarovo angažmá pomůže současné vládě Andreje Babiše (ANO) navázat kontakty v zámoří, není jasné. „Nemyslím, že by vláda měla o spolupráci se mnou zájem. Když mě ale někdo zavolá nebo se zeptá, nemám důvod potlačovat svoje češství. Když uvidím, že můžu pro zemi něco udělat, tak to udělám rád,“ vzkazuje Pojar.
Byť diplomaté a redakcí oslovení experti věří, že Česko Pojarových kontaktů přeci jen využije, Babišův kabinet se k tomu nevyjadřuje. Redakce oslovila prvního místopředsedu vlády Karla Havlíčka (ANO), který prosazuje ekonomickou diplomacii, i šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO). Na dotazy nicméně neodpověděli.
Andrej Babiš, který usiluje o setkání s Donaldem Trumpem, nyní podle diplomatických zdrojů redakce spíš sází na ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé). Ten je momentálně v USA na pracovní návštěvě a v republikánských kruzích sklízí chválu za vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se střetl s Trumpovou rivalkou Hillary Clintonovou.
Každopádně i Macinka má ve Washingtonu v plánu navštívit jak Heritage Foundation, tak „Pojarův“ Hudson Institute.
















