Tykač se uchází o zkrachovalé britské ocelárny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Český kapitál může ve Velké Británii brzy znovu zaúřadovat. Britská společnost 7 Steel UK, která patří do investiční skupiny Sev.en Global Investments českého miliardáře Pavla Tykače, je jedním ze zájemců, kteří jednají s britskými úřady o převzetí oceláře Speciality Steels UK. Jde o třetího největšího producenta oceli v Británii, který se loni v létě dostal do nucené likvidace.

Speciality Steels UK byla součástí rozsáhlého kovářského impéria britsko-indického podnikatele Sandžíva Gupty, jenž čelí problémům na mnoha frontách. Patřila mu i česká huť Liberty Ostrava. Speciality Steels UK provozovala závody v Rotherhamu a Sheffieldu a zaměstnávala přes tisíc lidí. Loni v létě ji soud prohlásil za „beznadějně insolventní“ a nařídil její likvidaci.

Informaci přinesl britský server Sky News a Seznam Zprávám Byznys ji potvrdil zdroj blízký Tykačově skupině. Mluvčí Sev.en Global Investments Veronika Diamantová odmítla záměry firmy blíže komentovat. „Nevyjadřujeme se k obchodním jednáním,“ uvedla.

Od loňského krachu se o záchranu britských oceláren zajímá několik uchazečů. Přihlásili se mimo jiné Arab Gulf Steel Industries se sídlem v Abú Dhabí a norská zelená ocelářská skupina Blastr. Právě Blastr je podle Sky News favoritem a má v záloze poradenství investiční banky Evercore, tedy banky, kterou britská vláda využívala jako poradce pro svou strategii v odvětví oceli. Blastr navíc zvažuje přesunutí své holdingové společnosti z Norska do Velké Británie, byť není jasné, zda je tento krok podmíněn úspěšnou akvizicí Speciality Steels UK.

O odkoupení vlastního bývalého majetku se údajně pokusil i samotný Gupta, a to s podporou největšího správce aktiv na světě, BlackRock. Nicméně jeho šance jsou zřejmě velmi nízké.

Britská vláda by mohla rozhodnout o preferovaném zájemci během několika týdnů. Zároveň ale nemusí uspět žádný z kandidátů, pokud nenabídnou pro vládu uspokojivé podmínky.

Pro Tykače by případná akvizice Speciality Steels UK znamenala rozšíření působnosti v odvětví, do kterého vstoupil teprve nedávno. Na podzim roku 2024 koupila jeho Sev.en Global Investments od španělské skupiny Celsa dvě ocelárny, britskou Celsa Steel UK (přejmenovanou na 7 Steel UK) a skandinávskou Celsa Nordic (přejmenovanou na 7 Steel Nordic). Španělská Celsa přitom sama čelila existenčním problémům: celkové zadlužení firmy přesahovalo 2,8 miliardy eur a prodej britských a severských aktiv byl součástí její snahy závazky splatit.

Hodnota transakce se tehdy odhadovala na přibližně 600 milionů eur, tedy zhruba 15 miliard korun. Tykač za ni získal největšího britského recyklačního zpracovatele ocelového šrotu s roční kapacitou 1,2 milionu tun. 7 Steel UK provozuje závody ve velšském Cardiffu s elektrickou obloukovou pecí. 7 Steel Nordic využívá k výrobě oceli obnovitelnou energii z vodních elektráren. Dohromady obě firmy disponují kapacitou přes dvě miliony tun stavební oceli ročně.

Od té doby Tykač svůj severský ocelářský byznys už posiloval finančně, kdy do nově nabytých firem v letech 2024 a 2025 nalil dalších více než 300 milionů eur (7,2 miliardy korun).

Boj o Speciality Steels UK se odehrává na velmi turbulentním pozadí. Britský ocelářský průmysl prochází největší proměnou od poválečné éry.

Výroba surové oceli v Británii klesla pod 4 miliony tun ročně a sektor, který zaměstnává zhruba 40 tisíc lidí a přispívá k HDP částkou 2,3 miliardy liber (64 miliard korun), přežívá především díky státní podpoře. Vláda na základě krizové legislativy přebrala kontrolu nad některými ocelárnami. Loni v dubnu zachránila British Steel před zavřením, přičemž podpora tohoto podniku stála zatím daňové poplatníky stamiliony eur. Tata Steel zase dostala státní pomoc na přestavbu waleského Port Talbotu na elektrickou obloukovou pec.

Problém britských oceláren spočívá především v levné asijské konkurenci. Současně platí britské ocelárny za elektřinu o 25 až 50 procent více než evropská konkurence. K tomu se přidávají americká cla ve výši 25 procent na britskou ocel a od ledna 2026 fungující evropský mechanismus uhlíkového přizpůsobení na hranicích (CBAM), který komplikuje britský vývoz na kontinent.

Pro Tykače je přitom evropský trh klíčový. Z jeho britských závodů míří přes 70 procent produkce oceli do Evropy. Případná obchodní jednání mezi Británií a Evropskou unií o ocelářských tarifech jsou tedy pro jeho skupinu zásadní.