Článek
Podnikatel Pavel Tykač už před dvěma lety varoval, že své uhelné elektrárny zavře. Už tehdy klesající cena elektřiny a proti ní drahé emisní povolenky ukazovaly, že nejde jen o planou výhružku, ale ekonomickou realitu. Ke konci listopadu státní společnost ČEPS, která dohlíží na provoz české přenosové soustavy, obdržela informaci o plánovaném ukončení výroby v trojici zdrojů z Tykačovy skupiny Sev.en.
Právě ČEPS, která má na starosti udržování stability elektrické sítě, má nyní na stole osud elektráren Chvaletice a Počerady a také teplárny Kladno. Tyto zdroje plánuje Tykač zavřít v termínu mezi 31. prosincem 2026 a 31. březnem 2027. Provozovatel přenosové soustavy nyní posuzuje, zda provozovatel může zdroje zavřít, nebo je musí zachovat, protože by Česku chyběly.
Tržby největšího uhelného zdroje v zemi, elektrárny Počerady s instalovaným výkonem 1000 MW, za rok a půl do prosince 2024 činily 16,47 miliardy, zatímco emisní povolenky „požraly“ 11 miliard korun. Přesto jsou na tom Počerady lépe než další z elektráren skupiny Sev.en, nejmladší hnědouhelná výrobna Chvaletice s výkonem 820 MW totiž loni skončila ve ztrátě 1,43 miliardy, tržby jí klesly meziročně o 18 procent.
„Ekonomická situace v tradiční energetice je pro všechny výrobce energie využívající domácí zdroj, hnědé uhlí, velmi nepříznivá. Výhled tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek na nadcházející rok a zcela jistě také na další roky indikují jasný propad ekonomiky zdrojů a hrozbu trvalých ztrát,“ uvedla mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková.
Ke konci ledna by měl padnout verdikt ohledně toho, jestli bude nutné udržovat tyto zdroje při životě, nebo je bude moci Tykač „uklidit“. „V současné době čekáme na rozhodnutí ČEPS, žádnou z možných variant nepreferujeme a nic jiného než rozhodnutí nepožadujeme,“ upřesnila Maříková.
Jaké budou další kroky ČEPS?
Do 60 dnů od doručení oznámení o plánovaném zavření elektráren musí ČEPS vyhodnotit dopady ukončení jejich provozu. Toto vyhodnocení musí předat Energetickému regulačnímu úřadu, příslušnému výrobci a Ministerstvu průmyslu a obchodu.
ČEPS může doporučit pokračování výroby. „V takovém případě by ČEPS podle zákona doporučila technické podmínky a rozsah dalšího provozu a navrhla smlouvu o poskytování služby poskytnutí výkonu. Toto vyhodnocení bude probíhat za vyžádané spolupráce s ČEZ Distribucí a Energetickým regulačním úřadem,“ uvedl ČEPS. Společnost ČEZ Distribuce spravuje distribuční soustavu na území, v němž se elektrárny Počerady a Chvaletice nacházejí.
Jaké jsou možné scénáře vývoje?
ČEPS nemusí rozhodnout jen o tom, zda může skupina Sev.en uhelné zdroje zavřít, či ponechat. Na základě svých analýz zdrojové přiměřenosti vyhodnotí, v jakém rozsahu budou či nebudou muset výrobny fungovat.
Je několik scénářů, k nimž může ČEPS dospět a které mohou reálně nastat. „ČEPS vypočítává i analýzu zdrojové přiměřenosti (MAF) podle metodologie z ERA, i tato data budou využita. Bude se to modelovat na celoevropském hodinovém řezu a bude se posuzovat, co by se stalo, kdyby ty zdroje v soustavě nebyly,“ vysvětluje ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) René Neděla.
Buď může ČEPS dospět k závěru, že se elektrárny vypínat nebudou, protože by bez nich nastal problém na straně výroby i výkonové rovnováhy. Jelikož nejde pouze o jeden zdroj energie, nabízí se také situace, kdy ČEPS sdělí, že bezpečné bude vypnutí jen některého ze zdrojů a další bude potřeba provozovat dál.
Sev.en také podle případného rozhodnutí provozovatele páteřní sítě nebude muset udržovat výrobu v takovém rozsahu jako doposud. Například je bude muset provozovat jen v určitých hodinách v roce. V opačném scénáři by mohl také ČEPS rozhodnout o tom, že se bez této výroby obejdeme a Tykač bude moct elektrárny vypnout.
„Pokud ČEPS dojde k názoru, že zdroje nejsou potřeba, tak je čistě na provozovateli, jestli své prohlášení naplní, nebo ne. Situace na trhu se mění každý den, může to vypadat více optimisticky, rozdíl v ceně povolenky a elektřiny může být vyšší apod. I stát musí s péčí řádného hospodáře zvažovat a hodnotit, jestli je vynaložení nějakých prostředků potřeba a jestli trh a subjekty nejsou schopny službu poskytnout,“ popisuje Neděla.
ČEPS při tom musí podle zákona posoudit všechny možné varianty. Kromě výroby musí zohlednit i tzv. služby výkonové rovnováhy, které elektrárny poskytují. ČEPS se musí dívat i na to, zda by vyrovnávání výkonu v síti, které doposud zajišťují Chvaletice a Počerady, mohl udělat jiný zdroj v síti. „Bude to komplexnější analýza toho, co by zavření zdrojů způsobilo,“ dodává Neděla s tím, že i když by se Česko z hlediska bilance výroby bez těchto zdrojů obešlo, musí se brát v potaz i tyto parametry.
Kdo bude rozhodovat o tom, zda Tykačovy elektrárny dostanou podporu?
Pokud ČEPS usoudí, že se elektrárny Chvaletice a Počerady vypínat nebudou, bude řada na Energetickém regulačním úřadu (ERÚ). V jeho gesci je během devítiměsíční lhůty posoudit, zda budou mít elektrárny nárok na podporu provozu, který by byl jinak ztrátový. Regulátor také určí, jak podpora bude vypadat, resp. jak vysoká bude. Měla by pokrýt náklady na provoz a přiměřený zisk.
Rozhodnutí ČEPS ani regulátora nevyžaduje další souhlas vlády či jiných zákonodárců. „To samozřejmě neznamená, že ERÚ nebude s vládou a všemi dalšími aktéry komunikovat o možných dopadech a případných řešeních, zvláště pokud by rozhodnutí mělo výrazněji ovlivnit koncové ceny elektřiny,“ uvedl mluvčí úřadu Michal Kebort.
Kdo chod uhelných elektráren zaplatí?
Energetický regulační úřad by měl rozpočítat výši podpory uhlí mezi odběratele elektřiny. Ti by danou částku platili v rámci regulované složky ceny elektřiny, konkrétně v položce za systémové služby. Vzhledem k oznámeným termínům uzavření elektráren od prosince 2026 do března 2027 se případná podpora pro uhelky do cen elektřiny v příštím roce ještě nepromítne.
Předpokládá se, že by se daná situace odrazila v cenovém rozhodnutí ERÚ nejdříve pro rok 2027. „Konkrétní výši dopadů (na další roky) teď nelze předjímat vzhledem k tomu, že celý postup je teprve na začátku a závisí na již zmíněných analýzách. Dopady do cen se samozřejmě bude ERÚ snažit minimalizovat a bude o nich jednat s vládou,“ uvedl Kebort. Pro ilustraci, současný provoz Počerad a Chvaletic stojí podle Tykače na fixních nákladech šest miliard korun ročně.
Co bude ERÚ zohledňovat při výpočtu nákladů na výkon činnosti a přiměřeného zisku?
Primární bude podle regulátora rozsah služby poskytnutí výkonu, který určí analýza společnosti ČEPS. Stanovení přiměřeného zisku se bude odvíjet od podkladů, které musí Sev.en Energetickému regulačnímu úřadu poskytnout.
„Součástí rozhodnutí je stanovení nebo způsob stanovení výše ceny za službu poskytnutí výkonu, která je zálohovou platbou na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, odvozenou od odhadu ztráty výrobce elektřiny podle §34,“ stojí v Energetickém zákoně.
„Stanovenou výši ceny za službu poskytnutí výkonu nebo způsob jejího stanovení může Energetický regulační úřad na žádost nebo z moci úřední v průběhu výkonu povinnosti nad rámec licence změnit, pokud došlo ke změně předpokladů, za kterých byla cena stanovena, nebo z jiného vážného důvodu; provozovatel přenosové soustavy a výrobce elektřiny jsou poté povinni bez zbytečného odkladu zohlednit změnu výše ceny ve smlouvě o službě poskytnutí výkonu,“ píše se tam dále.
Bude záviset i na tom, jaká bude aktuální cena elektřiny na trhu a jaký bude vývoj emisní povolenky. „Podle toho, jak dlouho bude muset jet zdroj v provozu, se spočítá, jaké budou pravděpodobné náklady na vyrobenou MWh, a předpokládám, že se spočítá i nějaký objem celkové dodávky a z toho bude stanovena celková výše kompenzace,“ popisuje náměstek ministra průmyslu Neděla.
Co bude s teplárnou Kladno?
Jde o teplárnu, která teplem zásobuje Kladno. „Tam je velká pravděpodobnost, že bude nutnost aktivovat opatření nad rámec licence v oblasti teplárenství,“ říká Neděla.
Konec teplárny by však neměl ohrozit dodávky tepla, protože město pracuje na výstavbě náhradního zdroje. „I v případě, že město do roka nestihne dokončit avizovanou výstavbu vlastního zdroje, nezůstanou obyvatelé Kladna bez tepla. Energetický regulační úřad má možnost uložit tzv. povinnost dodávek nad rámec licence. To by v praxi znamenalo, že by zařízení Teplárny Kladno nezbytné pro dodávku tepla převzal z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu jiný subjekt a dodávky tepla by zajistil. Taková situace už v historii několikrát nastala, i když u menších zdrojů,“ říká specialista pro legislativu Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Co když Sev.en rozhodnutí ČEPS odmítne?
Uhelný byznys přestává být výdělečný, a tak by výrobny mohl jejich vlastník zavřít. Pokud ale ČEPS rozhodne, že vypnutí elektráren Chvaletice a Počerady, nebo jen jedné z nich, by bylo pro tuzemskou energetiku problematické, zavírat se nebudou.
Skupina Sev.en však může říct, že za podmínek určených ČEPS a ERÚ zdroje dál provozovat nechce. V tom případě by mohly přejít do jiných rukou. „Nastupuje soutěž, v rámci které se bude hledat jiný držitel licence, který je schopný a ochotný zařízení provozovat v technických parametrech stanovených ČEPS a ERÚ,“ vysvětluje Neděla.
Například u elektrárny Počerady, kterou Tykač kdysi koupil od skupiny ČEZ, která nyní provozuje paroplynovou elektrárnou ve stejném areálu, existuje ve smlouvě opce na to, že by ČEZ mohl zdroj od Sev.en odkoupit.
Bude někdo kontrolovat, zda elektrárna podporu potřebuje?
Dotovaný provoz elektráren může podle zákona trvat jen omezenou dobu, a to 12 měsíců. Poté může být obnoveno, jeho podmínky se mohou upravit, případně se zruší úplně.
„Důležité je také zmínit, že cena za poskytnutí služeb výkonu je v první řadě zálohovou platbou, kdy je následně dorovnán případný rozdíl. K rozdílu může dojít i vzhledem k tomu, že do reálných nákladů na provoz zdroje promlouvá vývoj cen na velkoobchodním trhu (cen silové elektřiny, povolenek, paliva aj.),“ popisuje Kebort.
Regulační úřad tak po roce vyhodnotí, jakou kompenzaci zdroj obdržel a zda byla adekvátní. Poté dojde k narovnání, aby nedošlo k tomu, že zdroj dostane víc prostředků, než bylo podle situace na trhu nezbytné.
Musí podporu pro uhelné elektrárny schválit i Evropská komise?
V případě finanční podpory uhelných elektráren jde podle MPO o bezpečnostní mechanismus, který se aktivuje jen v případě, že by hrozil výpadek dodávek energie. Nemusí tak jít přímo o veřejnou podporu, kterou by Evropská komise musela schválit.
„Ve finále se může stát, že Evropská komise řekne, že to není třeba notifikovat, protože je to bezpečnostní mechanismus. Spíš to byla naše pojistka, že se to dalo i notifikovat, aby tam nenastal nějaký problém,“ popisuje Neděla. Resort tak počítá s tím, že Brusel bude přikládat váhu bezpečnosti a dostupnosti energií, než že jde o podporu uhlí.
