Článek
Koronavirová pandemie změnila chování klientů bank, kteří se více přesunuli do online prostředí a s bankami komunikovali digitálně místo fyzické návštěvy pobočky. Důvodem byly karantény, zavřené obchody i celá odvětví. Bankovní domy proto zesílily své snahy o digitalizaci a v online prostředí zpřístupnily další produkty.
Výsledkem je rušení poboček, které stále pokračuje. Podle dat České národní banky jich tuzemské banky měly ke konci minulého roku 1352, což je o 36 méně než před rokem. Na českém trhu je dokonce nejméně poboček od roku 2008, kdy se tato data začala sledovat.
„Hlavní příčinou pokračujícího poklesu bankovních poboček v Česku je dlouhodobý přesun základních bankovních služeb do on-line prostředí. Jde například o platby, změny parametrů účtů, ale i jejich zakládání a rušení,“ uvádí Roman Lux, partner v poradenské společnosti Deloitte.
„Na pobočkách se snižuje počet transakčních operací – jak hotovostních, tak bezhotovostních. Pobočky jsou tak v dnešní době využívány ke komplexnějšímu poradenství,“ upozorňuje Lux. Stejně se vyjadřují samotné banky. „Pobočky využívají klienti primárně pro komplexní záležitosti, jako je poradenství v rámci investic, pojištění či hypoték,“ uvádí mluvčí Moneta Money Bank Tereza Ryšanová.
Jednotky návštěv denně
Nejvíce poboček měly bankovní domy v závěru roku 2013, kdy jejich počet byl 2227. Od té doby začal sestupný trend, který během koronavirové pandemie ještě zrychlil. Před jejím začátkem – na konci roku 2019 – bylo na českém trhu celkem 1898 bankovních poboček. Za šest let se tak jejich počet propadl o více než pět set.
„K rušení poboček přistupujeme pouze v případě, že v dané lokalitě dlouhodobě evidujeme minimální zájem klientů o využívání pobočkových služeb, často v řádu jednotek návštěv denně. Typicky jde o místa, kde klienti téměř výhradně využívají digitální služby,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý s tím, že tento trend je patrný napříč celým bankovním trhem.
Podobně se vyjadřuje i Ryšanová: „Za poslední roky se výrazně změnilo chování našich klientů, prakticky přestali využívat pobočky pro denní operace (zjištění zůstatku, zadání příkazu, ověření platby…).“
Bankovní domy se zároveň snaží najít úspory a pobočkovou síť optimalizovat. „Uzavření poboček byla v podstatě konsolidace blízkých poboček do jedné větší, a to včetně zaměstnanců, na které to mělo naprosto minimální dopad,“ líčí mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.
Česká spořitelna snížila počet poboček z 337 na konci roku 2024 na 329 v závěru roku 2025. O dvě pobočky zeštíhlily svou síť Raiffeisenbank a Moneta Money Bank, na celkových 116, respektive na 122. Z 204 na 186 poboček pak snížila počet míst pro klienty Komerční banka. „Počet poboček se víceméně nemění, na konci roku 2024 jich bylo 176, aktuálně jich máme 175,“ doplňuje Jan Urban, mluvčí Československé obchodní banky.
Trend bude pokračovat i letos. „Předpokládáme, že v letošním roce dojde k uzavření těch poboček, o jejichž využívání ztratí většina klientů v dané lokalitě zájem,“ říká Hrubý s tím, že přesný plán Spořitelna nemá. „Nicméně na základě vývoje v předchozích letech se dá předpokládat, že v průběhu tohoto roku dojde ke zrušení minimálně vyšších jednotek poboček,“ dodává Hrubý.
O jednu pobočku méně má oproti konci loňského roku Moneta Money Bank. „Na konci prvního čtvrtletí jsme měli 123 poboček. Naším cílem je udržet pobočkovou síť o velikosti cca 120 poboček,“ vyčísluje Ryšanová.
Tento trend ale bude viditelný na celém bankovním trhu. „Předpokládám, že počet poboček bude postupně klesat i v budoucnu. Současně také dochází k optimalizaci jejich umístění,“ popisuje Lux. Podle Ryšanové ostatně není nutné, aby byla pobočka „na každém rohu“, ale aby „byla tam, kde je dobře dostupná – hromadnou dopravou či v blízkosti parkoviště“.
