Hypotéky v Česku zdraží o miliardy. Nesplácení se trh ale nebojí

České domácnosti čeká účet za éru levných hypoték. Z rodinných rozpočtů odtečou jen letos do bank miliardy korun navíc.

Dopad se přitom dá jednoduše ukázat na běžné hypotéce. Pokud vezmeme úvěr ve výši tří milionů korun z roku 2021, tehdy se splátka při úrokové sazbě kolem dvou procent pohybovala zhruba na 11 tisících korun. „Úrokový šok je někde kolem tří až čtyř tisíc korun měsíčně na běžné hypotéce,“ popisuje hypoteční expert Golem Finance Libor Ostatek.

Jen letos přitom refixace čeká zhruba 140 tisíc klientů. Jde především o ty, kteří si brali hypotéky v době pandemie, kdy sazby klesly na historická minima. Tehdy nebylo výjimkou financování s úrokem kolem dvou procent.

Právě tito lidé teď narážejí na novou realitu. „Zvláště ti, kteří si brali hypotéky za ryzího covidu, teď zažijí úrokový šok. Ze sazeb kolem dvou procent půjdou zhruba na čtyři a půl,“ říká hypoteční expert Libor Ostatek.

Refixace se tak z technického kroku, který dříve většina lidí téměř nevnímala, stává klíčovou. Právě ta rozhoduje, jak velký dopad budou mít vyšší sazby na konkrétní domácnost.

Banky sice o klienty bojují, ale jejich možnosti jsou omezené. Úrokové sazby totiž nevycházejí jen z jejich obchodní strategie, ale především z ceny peněz na trhu a měnové politiky.

„Největší slevy dosáhne aktivní klient, který si nechá udělat konkurenční nabídky a je připraven odejít jinam,“ upozorňuje Libor Ostatek. Ani v takovém případě ale nelze čekat zásadní rozdíly. „Typicky se bavíme o zlepšení v řádu jedné až tří desetin procentního bodu, rozhodně ne o půl procenta,“ dodává.

Měsíční splátka hypotéky se splatností 30 let vzroste při zvýšení úrokové sazby o 0,1 procentního bodu, přibližně o 60 Kč na každý milion korun úvěru. U hypotéky ve výši pěti milionů korun tak zlevnění o 0,3 procentního bodu znamená slevu přibližně 900 korun měsíčně, tedy zhruba 11 tisíc korun ročně.

Prostor pro zlevňování navíc komplikuje geopolitika a na ni navázaný vývoj na finančních trzích. Zdražily totiž i sazby, za které si banky samy půjčují peníze, takzvané úrokové swapy, od nichž se ceny hypoték přímo odvíjejí. Ty v březnu skokově vzrostly a banky na to musely reagovat zdražením úvěrů.

Vyšší splátky přirozeně vyvolávají otázku, jestli se nezačne zvyšovat podíl rizikových úvěrů. Podle hypotečního experta Libora Ostatka se ale trh spíš přizpůsobí. Domácnosti podle něj nebudou ve větší míře přestávat splácet, ale upraví své chování. „Domácnosti se této situaci přizpůsobí. Spíše než by přestaly splácet, začnou hledat úspory jinde. Omezí spotřebu a další výdaje, aby byly schopny své závazky dál plnit,“ říká.

Podobnou zkušenost očekávají i banky. „Nepředpokládáme, že by hrozilo riziko růstu nesplácených hypoték. I v době, kdy byly hypoteční sazby výrazně nad hranicí 6 %, nedošlo mezi našimi klienty k nárůstu nesplácených hypoték,“ říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.

Podle něj se podíl problémových úvěrů dlouhodobě drží na velmi nízké úrovni. „Podíl nesplácených hypoték se v posledních pěti letech standardně pohybuje okolo úrovně 0,1 %, což představuje v průměru jen zhruba 200 nesplácených hypoték z více než 230 tisíc hypoték v našem portfoliu,“ uvádí.

„I v dobách největšího nárůstu hypotečních sazeb projevily zájem o naši nabídku snížení měsíčních splátek jen desítky klientů z našeho portfolia,“ dodává Filip Hrubý.