Článek
Povinné zavedení nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní i mateřské školy bude podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) odloženo o rok. Pro mateřské školy by tak měly být povinné od září příštího roku a pro základní od září 2028. „Bohužel musím říct, že ta situace je ještě horší, než to vypadalo,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci.
Plošný start, který byl dříve plánovaný na září 2027, by se tak měl na základních školách posunout na 1. září 2028. Ministr odklad zdůvodnil tím, že projekt byl v minulosti řízený špatně a je potřeba na reformě dále pracovat, včetně kvalitních modelových školních vzdělávacích programů. Místo jednorázových velkých změn má vzniknout model cyklických revizí, aby byly změny pro školy srozumitelné a hlavně proveditelné.
Základní školy měly začít podle nového vzdělávacího programu, který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN), povinně učit v prvních a šestých třídách od září 2027, dobrovolně mohly od září 2025. Pro předškolní vzdělávání měly být RVP povinné od letošního září.
Pilotní školy mají pokračovat a jejich zkušenosti chce ministerstvo využít. Otevřel i konkrétní možnost úprav revize, například povinně volitelného druhého cizího jazyka nebo angličtiny od první třídy. Hlavní slovo prý však budou mít odborná doporučení.
Ministr školství Robert Plaga už v únoru připustil, že právě odklad je varianta, kterou zvažuje nejvíc, a slíbil, že konečné rozhodnutí oznámí do konce měsíce.
Odložení má svá pozitiva i negativa, uvedl programový ředitel neziskové organizace EDUin Miroslav Hřebecký. Je podle něj potřeba docílit změny v myšlení učitelů. Nepodařilo se jim vysvětlit, proč by se mělo kurikulum měnit, míní. Z tohoto pohledu podle něj dává smysl povinné zavedení změn odložit. Negativem odkladu podle něj je, že je mnoho učitelů z revize RVP znechuceno. Hrozí, že na změny rezignují, uvedl.
Podle Karla Garguláka je Plagovo rozhodnutí dobrý krok. „Samotné kurikulum potřebuje pojmové a koncepční vyladění napříč vzdělávacími oblastmi a předměty, nikoli však zásadní obsahové změny,“ napsal. Je podle něj nutné jasně a závazně vymezit očekávané výsledky učení, na to podle něj navazuje tvorba modelových školních vzdělávacích programů či učebních materiálů. Zároveň je podle něj zásadní začít sledovat výsledky všech žáků ve třetí, páté a deváté třídě. Důležité je podle něj získávat zpětnou vazbu o tom, jak se daří naplňovat cíle vzdělávacího programu.
Stát v rámcovém vzdělávacím programu (RVP) určuje, co se má na jednotlivých stupních učit a jaké výstupy mají děti na konci etap umět. Každá škola si pak podle toho skládá vlastní školní vzdělávací program (ŠVP), ve kterém si konkretizuje obsah, metody a také to, kolik času dá jednotlivým vzdělávacím oblastem.
Plaga v únorovém rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že se v posledních týdnech soustředil hlavně na to, jak je připravená podpora škol a učitelů. Podle něj je nejistota v terénu větší, než ministerstvo čekalo.
Zároveň kritizoval i samotný proces příprav, mimo jiné to, že se do reformy dostaly některé věci pozdě a bez dostatečné debaty. Jako problematický bod zmiňoval například povinný druhý cizí jazyk, který podle něj do návrhu přibyl na poslední chvíli.
Co měla reforma změnit
Nejviditelnější změna měla přijít u jazyků. Nově se počítalo s tím, že angličtina bude povinná už od první třídy.
Reforma současně mířila na to, aby se výuka posunula od zapamatovávání látky směrem k praktičtějším dovednostem, projektům a práci v souvislostech. Na druhém stupni měl být větší prostor pro volitelné předměty, aby si žáci mohli část výuky více přizpůsobit vlastním zájmům a schopnostem.
Vedle klasického „předmětového“ rozvrhu stát přes Národní pedagogický institut připravoval i varianty, kde se mají některé oblasti více propojovat nebo učit tematicky napříč předměty. Podle původního harmonogramu se měla výuka reformovat už od září 2027. Změny by se zařadily nejdřív u prvních a šestých tříd, postupně pak i v dalších ročnících.
