Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejprve na ni nasadili soukromé detektivy a nainstalovali kamery, aby měli přehled o jejím pohybu. Chtěli ji unést přímo z jejího bytu v New Yorku, posadit do motorového člunu a převézt ji do Venezuely, ideologického spojence.
Později na ni poslali nájemné vrahy. A to hned dvakrát. V prvním případě Rusy, v druhém Američana.
Íránská novinářka, spisovatelka a bojovnice za práva žen Masíh Alínežádová přežila, v New Yorku nadále bydlí a navíc se svým vrahům u soudu postavila tváří v tvář. Zabijáky loni v březnu newyorský soudce poslal na 25 let do vězení, třetího vraha pak letos v lednu na 15 let.
„Nyní se postavím před vraha, mého potenciálního atentátníka,“ řekla před vynesením rozsudku Alínežádová. „Ale hlavním vrahem jsou v mých očích IRGC (Islámské revoluční gardy),“ dodala.
Zadavatelé jak vraždy, tak únosu jsou zřejmě stále na svobodě, pokud tedy nezemřeli během americko-izraelských náletů ve válce proti Íránu.
Zatímco americké a izraelské bomby a rakety decimují íránské politické, náboženské a armádní velení, Teherán se podle expertů může vedle dronových úderů a odpalování balistických raket na americké cíle na Blízkém východě uchýlit i k „asymetrické“ odplatě – tedy právě k atentátům či k sebevražedným misím.
Íránský režim má dlouhou historii – sahající nejméně do počátku 80. let – vražd a dalších teroristických spiknutí na území USA a proti Američanům v zahraničí, napsal k tomu americký list USA Today.
„Je nemyslitelné, že by se Írán v určitém okamžiku nepokusil o odvetné asymetrické údery,“ řekl nedávno pro list The Washington Post Matthew Lewitt, ředitel protiteroristického programu z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku, s tím, že se může jednat o poslední možnost odporu.
Lewitt připomněl, že americké a izraelské nálety těžce poškodily jaderný program a oslabily jejich spojence v regionu v čele s teroristickými organizacemi Hizballáh a Hamás.
„Posledním nástrojem, který zůstává funkční a který bude nejjednodušší obnovit, je jejich schopnost provádět teroristické útoky v zahraničí,“ dodal.
Týdny, měsíce i roky
Další experti mají za to, že taková odveta se může odehrát až za pár týdnů, měsíců, či dokonce let.
„Íránský režim má dlouhou paměť a je známý tím, že po desetiletí pronásleduje své cíle, včetně spiknutí a pokusů o útoky na disidenty v zahraničí i na americké představitele,“ napsala bezpečnostní analytička Tressa Guenovová z Atlantické rady.
Cílem mohou přitom být i nejvyšší představitelé USA. Ostatně přesně před rokem Ministerstvo spravedlnosti USA odtajnilo obvinění proti íránskému občanovi a členovi Islámských revolučních gard, který se podle prokurátorů pokusil zorganizovat vraždu Johna Boltona, bývalého poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost.
Dotyčným měl být tehdy 45letý Šahram Pousafí, který měl nájemným vrahům zaplatit za atentát na Boltona 300 tisíc dolarů. Írán se chtěl údajně pomstít za zabití generála Kásima Sulejmáního, kterého Američané zlikvidovali na území sousedního Iráku během prvního Trumpova prezidentství.
Na světě je jen málo aktérů, kteří představují pro národní bezpečnost Spojených států tak vážnou hrozbu jako Írán. Ministerstvo spravedlnosti obvinilo agenta íránského režimu, který měl za úkol řídit síť zločinců s cílem prosazovat íránské plány na vraždu svých cílů, včetně nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.
Terčem útoků Íránců se přitom měl stát (nejméně dvakrát) sám Trump. V listopadu 2024 obvinili federální prokurátoři v jižním okrese New Yorku íránského agenta. Ten měl na pokyn Íránu a IRGC „sledovat a plánovat vraždu“ Donalda Trumpa.
Americké tajné služby ale stejně jako v případě Boltona komplot proti Trumpovi včas odhalily. Současný prezident atentáty připomněl během svého projevu, když informoval o zahájení války proti Íránu, a zmínil, že první vlnu úderů nepřežil íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí.
„Dostal jsem ho dřív, než on dostal mě. Pokusili se o to dvakrát. No, já jsem ho dostal první,“ prohlásil Trump ze svého floridského sídla Mar-a-Lago.
Už dříve přitom řekl, že kdyby ho Íránci zabili, instruoval Pentagon, aby Írán „vymazal z povrchu zemského“.
„Nezbylo by nic,“ popsal svou představu o odvetném úderu americké armády.
Takto Íránci truchlili za Chameneího:
Trump také řekl, že se dají očekávat další americké oběti této války. Dosud na Blízkém východě zahynuli čtyři američtí vojáci, a to na vojenské základně v Kuvajtu.
USA si jsou nicméně dobře vědomy, že by se válka mohla vzhledem k výše načrtnuté historii íránských komplotů přenést i na americkou půdu.
I proto úřady vyhlásily po celém území USA stupeň nejvyšší pohotovosti. Starostové měst, jako jsou New York, Los Angeles či Chicago, nasadili do ulic policisty, vláda poslala operativce FBI a členy protiteroristických jednotek. Mají mimo jiné sledovat objekty, které by mohly čelit útoku. Jedná se především o synagogy a diplomatické mise.
„Tato válka bude mít domácí frontu a Trump musí najít způsoby, jak tomu zamezit,“ napsal ve svém komentáři pro Atlantickou radu Thomas S. Warrick, bývalý náměstek ministra pro protiteroristickou politiku na americkém Ministerstvu vnitřní bezpečnosti.
