Hlavní obsah

V Česku jsou spíš odpůrci íránského režimu. Mohou čelit hrozbě, míní expert

Foto: Profimedia.cz

Íránské revoluční gardy mohou představovat určitou hrozbu.

V Česku žije legálně skoro 1500 Íránců. Jsou mezi nimi stoupenci íránského režimu, nebo spíš odpůrci? A mohou se radikalizovat? Expert na extremismus z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš rozebírá následky útoku na Írán.

Článek

Podobně jako je rozdělená tamní společnost, ani íránská diaspora v Česku není jednotná. Lednová data Ministerstva vnitra ukazují, že v Česku legálně přebývá necelých 1500 Íránců, mezi kterými mohou být jak podporovatelé íránského režimu, tak lidé, kteří se k situaci staví neutrálně, nebo protirežimní skupiny.

Právě odpůrci režimu mohou v reakci na americko-izraelský útok na Írán a následné protiútoky Íránců na několik zemí Perského zálivu čelit hrozbě.

„Jsou tady dva hlavní cíle, které mohou být v ohrožení. První jsou ty spojené s Izraelem, židovstvím a USA. Kdyby se našel takový cíl, který by byl pro Íránce atraktivní, čin by mohli spáchat i například lidé, kteří by na takovou akci přijeli zvenku. Zároveň jsou ohroženi právě íránští opoziční představitelé, protože ti budou nyní pod ještě větším dohledem a v hledáčku íránských prorežimních složek,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy expert na politický extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.

Vedle íránských státních složek ale v Česku operují, jak Mareš upozorňuje, i íránské tajné služby a nelze ani vyloučit, že by z okolních zemí přicestovali třeba operativci al-Kuds, tedy speciální složky Íránských revolučních gard.

V souvislosti s aktuálním děním je podle experta ve hře i varianta, že by došlo ke střetu obou stran, tedy místních opozičních sil a provládních gard. „Ale spíš by se jednalo o dílčí střet na demonstraci, který nepovažuju za tak pravděpodobný. Jako reálnější scénář spíš vidím, že by byli opozičníci vyhledáni specifickými agenty, kteří by se je mohli pokusit zlikvidovat, jako se to stalo některým představitelům íránské opozice v exilu v severní nebo jižní a západní Evropě v posledních letech,“ uvažuje politolog.

Mezi sympatizanty opozičních uskupení v Česku, které mohou být terčem útoku prorežimních sil, podle Mareše patří například příznivci exilových monarchistů, včetně nově ustavené Nesmrtelné gardy Praha, i kontroverzních Lidových mudžahedínů. „Dále jsou zde podporovatelé protirežimních kurdských skupin v Íránu a v nedávné minulosti se v Česku objevily i propagační materiály Azerů vystupujících proti íránskému režimu. Nemohu vyloučit ani sympatizanty samostatného Balúčistánu, ale nevím o nich,“ dodává.

Foto: Profimedia.cz

Miroslav Mareš.

Vláda však v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. A nemá ani informace o možném ohrožení Česka, jak popsal po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Doplnil, že policie posílila ostrahu u Rádia Svobodná Evropa, u míst vytipovaných ve spolupráci se židovskou obcí či u diplomatických objektů USA, Izraele a Palestiny.

V této souvislosti řadí Mareš například součást Rádia Svobodná Evropa publikující zprávy pro íránské publikum – redakci Radia Farda – k ohroženému cíli.

Riziko radikalizace? Pokud lidé přijdou o blízké

Že by došlo k výrazné radikalizaci muslimské komunity či přímo provládních Íránců v Česku, ale podle Mareše není příliš pravděpodobné. „Nemohu vyloučit, že se mezi místními Íránci najdou skupinky, které současný útok na Írán může vybudit k aktivitě. Velmi silnou roli může sehrát to, pokud třeba přijdou o někoho z příbuzných. To může být iniciátor další radikalizace, ale zatím o tom nemám informace,“ vysvětluje.

Kdyby docházelo k radikalizaci, týkala by se podle něj už dříve radikalizovaných struktur, a ne nutně íránských občanů. „Tyto struktury mohou být napojeny na různé šíitské organizace, třeba na teroristické hnutí Hizballáh nebo jiné sympatizanty subjektů z Osy zla (iráckých šíitských milicí, Hamásu apod.),“ nastiňuje.

Byť se stoupenci íránského režimu mohou podle Mareše soustředit kolem íránského velvyslanectví v Praze a mohou být i mezi studenty, na českém území je podle jeho odhadů spíše více opozičních aktivistů nebo těch, kteří se k situaci staví neutrálně. „To jsou lidé, kteří jsou rádi, že jsou v evropské zemi, a nesnaží se více politicky profilovat,“ nastiňuje.

Proto varuje před příliš alarmistickými výhledy. Navíc dodává, že Íránci, kteří dosud přišli do Česka, z nichž jde ve velké části o studenty, prošli mnohdy poměrně detailním prověřováním. „Lidé, kteří k nám přichází, mohou být prověřováni bezpečnostními složkami. Česko má poměrně přísnou cizineckou politiku. Někteří z nich mohou být navíc spíš prozápadně naladění nebo jde o protirežimně naladěné aktivisty. A také tady mohou být zkrátka lidé, kteří nechtějí politiku moc řešit,“ vysvětluje Mareš.

Míru rizika v pondělí po jednání vlády mírnil i premiér Andrej Babiš. „Nejsou žádné informace od služeb i ze sítí těch komunit, že by něco hrozilo. Ale určitě posílíme bezpečnost v našich ulicích,“ sdělil.

Zároveň podle experta může masivněji k radikalizaci části muslimské komunity dojít spíš v okolních evropských státech než v Česku. To ostatně popsal už i vládní zmocněnec pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.

Foto: Reuters

V Česku jsou stoupenci íránského režimu i odpůrci. Mohou se postavit proti sobě, jak vysvětluje expert na extremismus.

„Takové útoky vždycky vyžadují aspoň nějaké logistické zázemí a tomu více vyhovují větší komunity, kde se dá lépe připravit. U nás jsou tyto komunity slabé a nemusí mít takový zájem na tom, jít do konfrontace s hostitelskou zemí. Máme tady sice například speciální šíitské modlitebny, ale i ty jsou podle mě nyní klidné a pod dohledem,“ popisuje Mareš.

Přijde uprchlická vlna?

V odvetě za izraelsko-americké údery už o víkendu Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě. Dílčí riziko podle Miroslava Mareše hrozí i českým velvyslanectvím v regionu. „Ale nemyslím si, že české ambasády jsou prioritním cílem. Když si to ale vezmeme ve vnímání toho, že Česko je bráno jako součást proizraelských a proamerických sil, nedá se to vyloučit,“ říká s tím, že by šlo spíše o útok na západní cíle v širším kontextu.

Je podle něj tedy namístě „bdělost a bezpečnostní opatření“.

Zároveň Mareš nepředpokládá, že by Česko mělo být hlavním cílem pro migraci z Íránu. „Dělo se to už dříve, někteří dostávali azyl s ohledem na to, že byli v Íránu pronásledováni. Ale Česko by nebylo prioritním cílem. Samozřejmě nevíme, co se bude v Íránu dít. Pokud by tam vznikla například občanská válka, tak se dá spekulovat o masivní migrační vlně a nastala by snaha evropských států o přerozdělování uprchlíků. Ale zatím je to spekulace,“ odhaduje.

Doporučované