Musíme připustit, že za útok na Írán bude platit účet Evropa, říká senátor

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč?

Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.).

Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků.

Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.

Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.

Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X.

Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Mohl byste mi na úvod vysvětlit vaše stanovisko k útoku na Írán, které jste o víkendu zveřejnil na sociálních sítích? - Vycházíme z toho, že mezi státy jsou určitá pravidla psaná nebo nepsaná. A dokud ta pravidla platí, tak státy menší velikosti, které nemají atomovou zbraň, jako je Česká republika, mají možnost promlouvat do toho, co se děje kolem stolu. Ve chvíli, kdy tahle pravidla přestaneme hlídat a budeme říkat, že to je vlastně jedno, že jsou to pravidla pro slabochy nebo pro ty naivní, tak bychom mohli přehlédnout, že tím házíme přes palubu naše vlastní zájmy.

2:00 Když se podíváte na aktuální verzi bezpečnostní strategie České republiky i na předcházející verze, tak všude najdeme, že právě svět, ve kterém se pravidla dodržují nebo aspoň víme, kde ta pravidla jsou, je svět, který odpovídá zájmům České republiky. Takže to jsem měl na mysli.

3:00 Vy jste se tím dostal celkem netypicky na jednu loď například s Tomiem Okamurou, předsedou hnutí SPD. - Svůj příspěvek jsem napsal v sobotu. To znamená, pokud ke mně někdo přistoupil, tak se divím.

3:30 Írán je spojenec Ruska. Politické subjekty, které jsou spojenci Ruska, kteří k němu mají nějaké pozitivní vazby nebo zkrátka omlouvají současný ruský režim, se jednoznačně postavili na stranu Íránu. A omlouvají to právě mezinárodním právem, protože to je argument, který se nabízí, pochopitelně, když to chcete zpochybnit. - Podívejte se na včerejší debatu v americkém Kongresu, to vůbec není černobílé. Počet demokratů a počet republikánů, kteří mluví kriticky o tom, za jakých okolností ten útok byl spuštěn, ukazuje, že to není černobílé. My si musíme uvědomit, že naším prvním cílem má být chránit zájmy České republiky. A pak se musíme podívat na to, jak jsou na tom naši spojenci.

5:00 Myslím, za celou dobu nikdo neřekl, že to je černobílé. Když bych vám ale argumentovala, že všichni mluví o tom, že žijeme ve světě s extrémními bezpečnostními hrozbami, rozhořel se tady konflikt mířící k nějakému globálnímu konfliktu, tak není téhle situaci, kdy agresoři soustavně porušují mezinárodní právo, krátkozraké říci: „Ale tady bylo mezinárodní právo porušeno, a proto to odmítněme.“ Nepřevažuje tady zájem, že jsme eliminovali nějakou potenciální hrozbu, která by ohrožovala naši bezpečnost, a to je v tuhle chvíli silnější? - Nevím, jestli jsme ji eliminovali. Podívejte se na útoky, které byly proti Íránu vedeny v roce 2025. Po těch útocích na jaderná zařízení americký prezident prohlásil, že nebezpečí bylo eliminováno, že se program zastavil. Tak si musíme položit otázku - protože se ukazuje, že se nepodařilo zastavit ambice Íránu - jestli se je podaří zastavit nyní. A to my nevíme, zatím.

6:00 Za druhé, existence dvojích standardů nebo dvojího metru, kdy na jednu stranu říkáme Rusku: „Tohle nesmíte, tady jsou nějaká mezinárodní pravidla.“ - Ale ta mezinárodní pravidla přece v tuhle chvíli neplatí ve velké části světa. - Číně říkáme: „Nemůžete obsadit Tchaj-wan, to je samostatná entita, i když se vám to nemusí líbit.“ A když Íránu říkáme: „Nemůžete obohacovat, vždyť jsou tady pravidla nešíření jaderných zbraní, ke kterým vy jste se přihlásili, tak se koukejte podrobit tomu, k čemu jste se zavázali.“ Tohle mám na mysli, že když to shrneme ze stolu, tak možná s tím shrneme i věci, na kterých nám záleží, a to je naše bezpečnost a prosperita.

6:30 Otevřete si smlouvu Severoatlantické aliance, která je naším pásem bezpečí, to jsou naši spojenci. Hned v prvních článcích a v prvních větách se píše, že se zavazujeme ctít Chartu OSN a jednat v jejím souladu. Podívejte se na Evropskou unii. Když začnete tvrdit, že mezinárodní právo je zbytečné, tak přestává platit Evropská unie. Protože to je postaveno na mezinárodním právu. Proto bychom neměli dělat díru do lodi, ve které sami plujeme.

9:00 Zkrátka pro vás, kdybyste si vyhodnoti to, co v tuhle chvíli víme a vidíme, tak pro vás to nejsilnější zůstává zájem na dodržování mezinárodního práva, který bychom měli upřednostnit. - Nedělejte ze mě svatouška. Já moc dobře vím, co to je Írán. To je obludný režim, který střílel do vlastních lidí, který ženám zakazoval, jak mají chodit oblečeny, který má na rukou doslova krev nejen doma, ale v širokém zahraničí. Bez toho by nefungovali ani Husíové, ani Hizballáh, ani Hamás, to jsou teroristické organizace. To nemůžete teď tvrdit, že souhlasím s terorismem, já jsem naopak rád, že ten obludný režim je dnes pod tlakem. - Neřekla jsem, že souhlasíte s terorismem, pane senátore. - Ale myslím si, že v zájmu České republiky patří, že dbáme na mezinárodní právo. Je totiž garancí naší vlastní suverenity.

14:00 Jak vůbec hodnotíte postoj, který česká vláda zaujala? - Díval jsem se na to, co dělala vláda o víkendu. Pan premiér prodával nebo doporučoval tepláky na tenis, pan Macinka byl tuším v pořadu Lubomíra Veselého místo toho, aby mluvil na tiskové konferenci a Jaromír Zůna vůbec nemluvil, takže se mi zdálo, že v téhle strategické chvíli, kdyby vláda měla říct občanům: „Jsme tady, máme věci pod kontrolou,“ tak úplně zapomněla mluvit, jako kdyby se jí ten konflikt netýkal. A v pondělí to na mě začalo působit tak, že z premiéra se stal téměř dispečer letového provozu, protože organizoval repatriační lety, ale to není jeho první odpovědnost. On by měl naopak vyhodnocovat hrozby, které se týkají České republiky, věnovat se tomu, jak například dnes vypadá rozpočet obrany státu.

15:00 Ve chvíli, kdy je potřeba posilovat za každou cenu kontakt se Severoatlantickou aliancí a s našimi spojenci, tak naše vláda dělá pravý opak. Já mám pocit, že kdyby to tady řídil Rus, tak to nedělá jinak. To znamená, nebudeme mluvit o tom, kdo nás ohrožuje. Pan ministr Zůna jako kdyby byl rukojmím SPD a dostal bobříka mlčení, dokonce doporučuje náčelníkovi generálního štábu, aby vůbec nevystupoval veřejně. A přitom hrozby, které se týkají České republiky, jsou velmi vážné a jsou reálné.

18:00 Vy jste na své sociální síti také položil premiérovi tři otázky, které podle vás vyplývají bezprostředně z konfliktu na Blízkém východě, s tím, že byste chtěl znát odpovědi na ta rizika, která podle vás z té situace vyplývají. Mezi těmi riziky je riziko terorismu v Evropě. Jak velké to riziko podle vás je? - Je to obecně riziko pro Evropu. Podívejte se na to, co říkají naši spojenci. Na území některých zemí Severoatlantické aliance už byly v minulosti pokusy o teroristické útoky. Tady nejde přece jenom o útok, tady jde o to, že byl zabit náboženský vůdce a pro ščíity je to velmi citlivá věc. Čili my nemůžeme vyloučit riziko teroristického útoku a je jedině správně, že na to vláda začala reagovat.

20:00 A uprchlická vlna, o které jste se zmiňoval, co tam podle vás lze reálně očekávat? Zatím všechny organizace hlásí, že to žádnou významnou uprchlickou vlnu nevyvolává v tuhle chvíli, ale je to krátká doba od vypuknutí konfliktu. - Je to krátká doba a pokud měříte pouze to, co se děje od soboty, tak máte pravdu. Ale není to pravda dlouhodobě. Írán má 93 milionů obyvatel, už v minulosti procházelo přes Turecko obrovské množství z nich, a když si k tomu připočteme Pákistán a Afghánistán, které jsou v jeho těsném sousedství, a odkud šla významná migrační trasa právě na západní Balkán a do Evropy, tak zdaleka nejsme hotovi s touto otázkou. Pokud by se v Íránu skutečně stalo to, že dojde k dezintegraci režimu, že tam začne například nějaká forma občanské války, tak v situaci, kdy tam je pod hranicí chudoby polovina obyvatel, vám garantuji, že se budou snažit ze všech sil dostat do bezpečí. A že ani několik set kilometrů dlouhá zeď, která je na turecké hranici, je nezastaví. Tady je potřeba, abychom poctivě připustili, že ten útok proti Íránu může způsobit takovou regionální destabilizaci a globální dopady, že Evropa za to bude platit účet.

30:00 Bude na nás mít nějaký přímý dopad to, že v letošním roce Česká republika snižuje výdaje na obranu? V kapitole Ministerstva obrany je necelých 1,8 procenta hrubého domácího produktu alokováno na obranné výdaje, ale ministryně financí tvrdí, že část těch výdajů je ještě pokryta v rámci kapitoly Ministerstva dopravy, protože dopravní infrastruktura je přece také potřeba. Každopádně ty výdaje jsou nižší i tak, než byly plánovány. Vysvětlí to vláda Andreje Babiše na mezinárodní scéně, jak tvrdí, anebo ne? - Měla by to vysvětlit napřed doma, protože obrana je v našem vlastním zájmu. Zákon číslo 177/2023 Sbírky o financování obrany České republiky jí ukládá, aby dávala na obranu minimálně 2 procenta. Vláda by měla dodržovat zákony této země. Pokud je nedodržuje, tak je to velmi vážná zpráva pro občany České republiky. Vláda je vázána zákony i Ústavou a neměla by poškozovat dobré jméno v zahraničí, zejména u těch, na kterých nám záleží, a to je Severoatlantická aliance. Z tohoto pohledu vláda ohrožuje dobré jméno České republiky, naši pověst. A zároveň podlamuje naši obranyschopnost, když lidem říká: „Nic se neděje, máme to pod kontrolou.“

33:00 Vy jste také bývalým diplomatem. Jak hodnotíte působení ministra Petra Macinky v čele resortu zahraničí? Je, nebo bude dobrým ministrem z vašeho pohledu? - Jeho personální opatření, která provedl, když nastupoval, připomínala pohromu. Takhle nenastupuje zodpovědný politik a Petr Macinka nikdy žádnou velkou organizaci nevedl, nemá zkušenosti s řízením velkých celků a Ministerstvo zahraničí je nesmírně složitý organismus. A on si dal záležet na tom, aby znejistil každého, kdo měl funkci nebo kdo ji zastává ještě dnes. Jako kdyby ty profesionály chtěl vyděsit. Mám za to, že otupil profesionalitu toho baráku právě v tom, že do funkcí dosadil lidi, kteří s tou agendou, kterou dnes zastávají, mají krátkou zkušenost. Tím vlastně oslabil Českou republiku. Rozsah personálních reforem, které udělal, je tak velký, že to vypadalo, že dělá kotrmelce. Uvidíme, jak to te'd bude zvládat, když už má jenom jedno ministerstvo. Já bych mu dal ještě čas. Ale musím říct, že na něj mám hodně otázek a že se těším, až přijde do Senátu, protože nám na ně zatím neodpověděl v dopisech a zatím se omluvil.