Článek
Evropská komise představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména takzvaných čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě. Konkrétně jde o ochranu tří strategických odvětví: těžké průmyslové výrobky, jako je nízkouhlíková ocel, cement a hliník, čisté technologie a automobilový průmysl. Akt by měl podpořit například evropské výrobce větrných elektráren, solárních panelů či baterií pro elektromobily.
Opatření se zaměřují na odvětví, která jsou strategicky důležitá pro ekonomiku EU a která v současné době čelí silnému konkurenčnímu tlaku zejména ze strany Číny. Jde o energeticky náročná odvětví (ocel, cement, hliník, chemikálie), technologie s nulovými čistými emisemi a výrobu automobilových součástek.
Akt zavádí pravidla, že při veřejných zakázkách a státní podpoře se bude více zohledňovat, zda je produkt vyroben v EU a má nízkou uhlíkovou stopu. Tyto požadavky se budou vztahovat na výše zmíněná odvětví, do budoucna je ale možné je rozšířit i na další energeticky náročná odvětví, třeba na chemický průmysl.
„Tím se posílí evropské výrobní kapacity a podpoří poptávka po čistých technologiích a produktech vyrobených v Evropě,“ uvedla Evropská komise. V praxi by to mělo znamenat, že evropské vlády budou nuceny vynakládat více peněz svých daňových poplatníků na takzvané zelené produkty vyrobené v EU, což podpoří poptávku po domácím průmyslu, napsal bruselský server Politico.
Dohady o tom, jak by mělo nařízení vypadat, se značně protáhly. Schůzka šéfů kabinetů jednotlivých eurokomisařů začala v pondělí a nakonec se konala i v úterý. Dnes Komise návrh schválila.
Původní plán francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného měl přitom být mnohem rozsáhlejší. Negativní reakce ze strany kolegů eurokomisařů, členských států a obchodních partnerů sedmadvacítky ho ale donutily nařízení zmírnit, uvedlo Politico. Nařízení má zvrátit alarmující a zdánlivě nezadržitelně postupující úpadek evropského průmyslu.
S výsledným návrhem, který se neustále měnil a jehož zveřejnění se tak od ledna odkládalo, podle zdrojů ČTK nakonec není spokojen nikdo, ani Séjourné ani ostatní. Očekává se, že normu ještě dál pozmění spoluzákonodárci, tedy Rada EU, která zastupuje členské státy, a Evropský parlament.
„Tváří v tvář bezprecedentní globální nejistotě a nekalé konkurenci se evropský průmysl může spolehnout na ustanovení tohoto aktu, která podpoří poptávku a zaručí odolné dodavatelské řetězce ve strategických odvětvích,“ komentoval nařízení eurokomisař Séjourné. „Vytvoří také pracovní místa tím, že peníze daňových poplatníků nasměruje do evropské produkce, sníží naši závislost a posílí naši ekonomickou bezpečnost a suverenitu,“ dodal.
Podle Séjourného je cílem nových opatření zvýšit podíl výrobního průmyslu na HDP Evropské unie z 14,3 procenta v roce 2024 na 20 procent do roku 2035. V Evropě by se tedy mělo vyrábět více a neměla by být tolik závislá na dovozu.
„Návrh sice zachovává otevřenost Evropské unie vůči obchodu a investicím, ale zároveň podporuje reciprocitu ve veřejných zakázkách,“ stojí v prohlášení Evropské komise. „Země, které firmám z EU nabízejí srovnatelný přístup na trh, včetně zemí, které jsou stranami Dohody WTO (Světová obchodní organizace) o veřejných zakázkách nebo mají s EU dohodu o volném obchodu či celní unii, mohou mít prospěch z rovného zacházení,“ dodává text.
