Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Propad cen akcií, zdražení cen ropy a zemního plynu a následně pohonných hmot, ale i zdražení peněz na mezibankovním trhu jsou výsledkem společného útoku Spojených států a Izraele na Írán, který byl zahájen poslední únorový den. Od té doby se cena peněz, za kterou si půjčují banky mezi sebou navzájem, neboli takzvaný úrokový swap, prudce zvýšila.
Banky si v pátek půjčovaly peníze na tři roky za sazbu okolo 3,95 procenta a v pondělí pak dokonce za zhruba 4,2 procenta. Vyšší sazby byly na trhu naposledy v závěru roku 2023. Před začátkem konfliktu sazba klesla na 3,42 procenta.
Bankovní domy proto nevylučují, že při pokračování konfliktu budou zdražovat úvěry, včetně hypoték.
„Krátkodobě jsme na takový pohyb připraveni a nechceme ihned promítnout zdražení zdrojů do změny sazeb. Jestli konflikt brzy neskončí, budeme muset reagovat i my,“ uvádí Tereza Píchalová, mluvčí skupiny Partners, kam patří i Partners Banka.
Podobně se vyjadřují i další banky. „Pokud bude cena peněz růst i nadále a nová cenová hladina bude vykazovat stabilní charakter, není vyloučené, že se to může projevit na ceně úvěrů na českém bankovním trhu,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
V minulosti se však podle něj právě u vývoje ceny tří- a pětiletých swapů mnohokrát ukázalo, že propady a růsty jejich cen měly jen krátkodobý charakter. To je ostatně příklad zdražení peněz na začátku listopadu a prosince.
Banky čekají delší konflikt
Pokud ale drahý kapitál vydrží po delší dobu, bude to mít podle ekonomů dopad na cenu úvěrů. „S největší pravděpodobností budou banky následovat vývoj na trhu, pokud sazby vydrží na těchto úrovních. Sazby zamíří nahoru,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Přinejmenším se zastaví pokles sazeb u hypoték. „Dostávali jsme se s nabídkou sazeb níž. Při jednáních banky šly i o 0,2 procenta dolů,“ líčí stav před válkou Jiří Vagner, hypoteční expert společnosti Next finanční. Podle něj se tak spíše sazby udrží na úrovních mezi 4,4 až 4,7 procenta. „Pokud nebudou sazby na trhu stoupat víc, než je obvyklé, a nebudou nahoře příliš dlouho, tak to banky udrží,“ dodává ovšem Vagner.
Samotné finanční trhy ale nejsou příliš optimistické. „Myslí si, že to bude trvat delší dobu. Čekají nákladovou inflaci,“ doplňuje Marek Ditz, ekonomický poradce a bývalý šéf Partners Banky.
Naprosto se ostatně změnil výhled na kroky České národní banky. „Trh přestal počítat se snížením sazeb v letošním roce,“ líčí Hradil. Vývoj inflace přitom dosud nahrával možnosti, že centrální banka může sazby snížit. V únoru totiž ceny zboží a služeb meziročně vzrostly jen o 1,4 procenta, což je nejméně od října 2016.
Zdražení peněz se však dotkne rozdílně různých typů dlužníků. „Retailu se to dotkne později. U akvizičních úvěrů a podobného financování se to promítne hned,“ říká bankéř, který si nepřál být jmenován. Podobně se vyjadřuje i Ditz: „Ve firemním byznysu se to projeví hned.“
Firmy mají totiž často úvěry navázané na pohyblivou úrokovou sazbu, takže při nejbližší změně sazby se do ní promítnou dražší zdroje.
Státní dluhopisy reagovaly ihned
Válka v Íránu se už také projevila na trhu s dluhopisy. „Společnosti zastavily na začátku týdne bondové emise,“ popisuje zmíněný bankéř.
České republice se pak začalo prodražovat financování státního dluhu. Zatímco před zahájením války byl výnos u desetiletého státního bondu ve výši 4,31 procenta, tak v pátek se dostal přes 4,8 procenta. V pondělí se dostal dokonce na pět procent.
„Největší zvýšení výnosů zaznamenalo v rámci střední a východní Evropy Česko, víc než Rumunsko či Maďarsko,“ dodává zmíněný bankéř s tím, že důvodem je i obrovská nabídka státních dluhopisů ze strany Česka. „V lednu se vydaly dluhopisy za sto miliard, což už je hodně,“ vyčísluje tento bankéř. Podle ekonoma Hradila k tomu přispělo i to, že se počítalo se snížením sazeb.
