Článek
Mezinárodní agentura pro energii uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Jde o reakci na narušení trhu s ropou kvůli dopadům války na Blízkém východě. Oznámený objem výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.
Podle analýzy agentury Bloomberg ale i takové množství může být vypotřebováno zhruba za tři měsíce. K podobnému závěru dospěl i prezident německého ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.
Rozhodnutí uvolnit rekordní objem ropy z nouzových zásob může mít podle analytiků Bloombergu jen omezený dopad na uklidnění trhu. Ceny ropy Brent poblíž 100 dolarů za barel podle nich ukazují, že fyzické narušení exportu nyní převažuje nad politickou podporou.
„Rekordní uvolnění zásob ropy ze strany IEA sice získává čas, ale při čtyřech milionech barelů denně by se podle našeho scénáře agresivního uvolňování mohly vyčerpat už za 100 dní. Trvalá úleva stále závisí na znovuotevření Hormuzského průlivu,“ uvedli analytici Bloombergu Salih Yilmaz a Will Hares.
Pokud by kvůli válce na Blízkém východě nebylo k dispozici 25 procent obvyklých dodávek ropy a byl by uzavřen Hormuzský průliv, „pak máme po celém světě strategické zásoby ropy na tři měsíce“, řekl agentuře DPA Fuest.
Německý ekonom proto vyzval k opatrnému nakládání s rezervami: „Jelikož nevíme, zda se tato válka ještě nevyhrotí a nebude trvat možná i několik měsíců, je na místě se ptát, zda je správné uvolňovat rezervy tak brzy,“ uvedl.
Ropné rezervy nejsou určeny k trvalému kompenzování výpadků dodávek, domnívá se Fuest. „V současné době ten nárůst cen energií ještě není tak velkým problémem,“ dodal.
Nedostatečnost uvolnění zásob k vyřešení problémů na trhu dnes ve své pravidelné měsíční zprávě připustila i sama IEA. „Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením,“ upozornila agentura, podle níž je aktuální narušení trhu s ropou největší v historii.
„Konečný dopad konfliktu na trhy s ropou a plynem a na širší ekonomiku bude záviset nejen na intenzitě vojenských útoků a případných škodách na energetických aktivech, ale také, a to je zásadní, na délce trvání narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv,“ stojí ve zprávě agentury. Ta funguje zejména jako poradce členských zemí v otázkách energetiky.
Americké a izraelské síly poslední únorový den zahájily útok na Írán. Ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské základny. Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války klesla na minimum. Při normálním provozu úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.
