Tažení proti sudetskému sjezdu. Aktivisté vyšli do ulic na výročí protektorátu

Nedělní mítinky v Praze svolaly spolky a iniciativy, které se dlouhodobě pohybují na proruské a dezinformační scéně. Mezi hlavní organizátory patří iniciativa Ne základnám nebo spolek Magistra Vitae, za nímž stojí komunistický politik Josef Skála spolu s dalšími aktivisty z okruhu radikální levice, domobraneckých hnutí a antisystémových skupin.

Podle odhadu fotografa Seznam Zpráv se na místě sešlo několik stovek účastníků.

Vznik Protektorátu Čechy a Morava, který nacistické Německo vyhlásilo 15. března 1939, si tyto skupiny v metropoli připomínaly hned dvakrát. Na poledním setkání u pomníku Edvarda Beneše na Loretánském náměstí vystoupila například Vladimíra Vítová, označovaná za známou postavu proruské scény.

Politolog Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity vysvětlil, že se na podobných akcích pravidelně potkávají skupiny z komunistického prostředí, antisystémových hnutí i ultrakonzervativních spolků.

„Hodně se to prolíná. Tradiční pravolevé rozdělení známé z ekonomické oblasti zde nehraje roli. Tyto subjekty dávají důraz na dědictví osvobození Rudou armádou a snaží se tím posilovat i současný ruský vliv,“ řekl Mareš Seznam Zprávám.

Typické je podle politologa Mareše i složení účastníků protestních akcí. „Většinou jde o starší generaci, často voliče KSČM nebo SPD, kteří se hodně sdružují v online prostoru, ale potřebují se také setkávat osobně,“ dodal.

Letos mobilizaci posiluje plánovaný sjezd sudetoněmecké organizace v Brně. „Antisudetská scéna v tom vidí výraznější mobilizační potenciál. V Praze to v neděli bude jasná symbolika – chtějí propojit sudetské Němce s 15. březnem 1939,“ uvedl.

V loňském roce titíž aktivisté organizovali akce spojené s osmdesátým výročím konce druhé světové války, což byl podle Mareše poměrně silný mobilizační prvek.

Posílení a růst jejich vlivu od loňska politolog nepozoruje, byť hnutí SPD spoluvytváří vládní koalici. Celkově ale politická uskupení napojená na tuto scénu v loňských volbách propadla. Zejména levicové hnutí Stačilo!, které věřilo, že vynese své představitele do poslaneckých lavic, u voličů neuspělo.

„Už se ukázalo, že toto téma takový potenciál nemá, jen ve chvíli, kdy se tady koná Sudetoněmecký sjezd, tak to pro jejich příznivce bude kolem jara mobilizační téma,“ dodal Mareš.

Sudetoněmecký landsmanšaft, jehož sjezd se má letos v květnu poprvé konat v Česku, je organizace sdružující potomky Němců vysídlených po druhé světové válce. Své každoroční setkání pořádá už desítky let. Dosud vždy v Německu.

Mezi odpůrce sjezdu se otevřeně řadí právě SPD. Její předseda Tomio Okamura vyzval na sociálních sítích k podpisu protestní petice a k účasti na protestní akci do Brna, kterou plánuje na 28. dubna.

Sudetské Němce do Brna na 22. až 25. května pozvali zástupci festivalu Meeting Brno. Zastupitelstvo, které čelilo minulý týden protestům desítek lidí, uvedlo, že se jedná o soukromou akci, kterou radnice nemůže zakázat.

Primátorka Markéta Vaňková (ODS) se zasedání minulý týden nezúčastnila, na lednovém jednání nicméně řekla, že to v žádném případě nevnímá tak, že by představitelé spolku chtěli jakkoli zpochybňovat válečné hrůzy, které se děly za druhé světové války ve vztahu k občanům naší republiky a našeho státu.

Plánovaný sjezd sudetoněmecké organizace vnímá pozitivně německá menšina v Česku. Ředitel Shromáždění německých spolků v Česku Martin Dzingel ho označuje především za komunitní setkání.

„Sudetoněmecký den je v první řadě rodinné setkání. Samozřejmě tam jsou i politické projevy, ale dnes se organizace ubírá směrem ke smíření a spolupráci s Českou republikou,“ řekl Seznam Zprávám a zdůraznil, že landsmanšaft už ve stanovách nemá navrácení majetku, což bylo dříve pro Čechy „strašákem“. „Z dnešního pohledu je sudetoněmecký den velice prospěšný pro česko-německé vztahy,“ doplnil.

Součástí mobilizačních témat aktivistické scény, napojené podle expertů na ruskou propagandu, jsou také spory o sovětské památníky. Jeden z nich se zrovna shodou okolností řeší v Brně, čehož využívají komunističtí představitelé a dávají to do spojitosti se sudetoněmeckým sjezdem.

„Odporná souhra okolností, nebo záměr? Brno bude hostit sjezd Sudeťáků a zároveň se objevily snahy odstranit tamní pomník Rudoarmějce – symbol osvobození od nacistické okupace,“ vyjádřila se například na sociálních sítích pražská komunistka a obdivovatelka Lenina Petra Prokšanová, která redakci rovněž potvrdila svoji účast na nedělní akci v Praze.

Podobné konflikty se v Česku objevují opakovaně. Patrně největší pozornost vyvolalo odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v pražských Dejvicích v roce 2020. Pomník, který byl vztyčen v roce 1980 na počest velitele Rudé armády podílejícího se na osvobození Prahy, se stal symbolem sporů o interpretaci historie i o vztahy s Ruskem.

Právě práce s historickou pamětí druhé světové války patří podle expertů mezi témata, která ruská propaganda v našem regionu dlouhodobě využívá. V loňském roce došlo v souvislosti s kulatým výročím konce války k několika koordinovaným snahám „ukrást“ vzpomínkové akce a překroutit historii.

Ruská propaganda totiž dlouhodobě využívá téma vítězství nad nacismem ke zveličování vlastní „spasitelské“ role a zároveň k odsouzení jakéhokoli přehodnocení sovětské historie v regionu.

Zneužívání vzpomínkových akcí ruskou propagandou a ruskými tajnými službami je podle expertů dlouhodobé. Kremelský režim například platí influencery, kteří mají vytvářet dojem jakýchsi nezávislých blogerů referujících objektivně o Rusku.

„Trendem je také zaplavování internetu strojově generovaným obsahem pro ovlivnění chatbotů a vůbec automatizace trollích továren. Také tvorba a šíření deepfaků a dalšího pokročilého obsahu,“ uvedl pro redakci bezpečnostní analytik Roman Máca.