Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Roztříštěnost národních pravidel pro firmy brzdí vznik i rozvoj nových společností, které chtějí z jednoho státu EU expandovat do dalšího. Podnikatelé z celé Evropy proto napjatě očekávali, kdy Komise přijde s návrhem jednotných pravidel pro podnikání napříč členskými státy. Den D právě nastal.
„Evropa má talent, nápady i ambice stát se nejlepším místem pro inovátory. V současné době však evropští podnikatelé, kteří chtějí rozšiřovat své podnikání, čelí 27 právním systémům a více než 60 národním formám společností,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky iniciativě EU Inc. výrazně usnadňujeme zakládání a rozvoj podniků po celé Evropě. Každý podnikatel bude moci založit společnost do 48 hodin, odkudkoli v Evropské unii a zcela online. Tento krok je teprve začátek. Náš cíl je jasný: jedna Evropa – jeden trh – do roku 2028,“ dodala.
Rozdílnost pravidel a nařízení jednotlivých členských států uvádí jako hlavní překážku pro expandování svého byznysu přes 80 procent evropských podnikatelů.
A co jim tedy novinka nabízí? Každý podnikatel bude mít možnost se „papírově“ přesunout do virtuální 28. země EU, splnit její pravidla a nařízení, která ale mají platit napříč všemi členskými státy, a podle nich zde založit firmu. To vše za poplatek zhruba 100 eur (2450 korun) a bez požadavků na minimální základní kapitál. Danit své příjmy mají v tom státě, kde uvedou, že jsou daňovými rezidenty.
Společnosti celoevropského typu budou muset předložit úřadům své údaje pouze jednou prostřednictvím digitálního rozhraní na úrovni EU, které propojí národní obchodní rejstříky. Komise plánuje také zřídit nový centrální rejstřík pro celou Evropu.
Společnosti, které si zvolí vstup do virtuální 28. země, tak získají své daňové identifikační číslo a DIČ, aniž by musely znovu předkládat dokumenty. Národní úřady si při expanzi firmy do další členské země předají údaje mezi sebou digitální cestou.
„Dnešní návrh je naší vizí, jak učinit z Unie nejlepší místo pro založení a rozšiřování společnosti. EU Inc. změní způsob, jakým v Evropě podnikáme. Jednodušší, rychlejší, levnější. Doporučení týkající se definic inovativních podniků, inovativních start-upů a inovativních scale-upů sníží nejistotu a podpoří rozvoj start-upů a scale-upů tím, že usnadní zavádění opatření šitých na míru našim inovátorům,“ řekla na tiskové konferenci při představení návrhu komisařka pro start-upy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharievová.
Konec snadno a rychle
Zakládání, rozšiřování i zavření podniků – to vše by mělo podle návrhu být pro podnikatele jednodušší. Celá byrokracie související s firmou má podle EU Inc. probíhat digitálně po celou dobu životního cyklu společnosti, včetně jejího konce.
Jedním z cílů vznikajícího 28. režimu je totiž usnadnit vznik novým start-upům, Komise proto chce, aby společnosti mohly digitálně i svoji činnost ukončit. To znamená například možnost zjednodušeného insolvenčního řízení.
„Hnací síly našeho hospodářského růstu bijí na poplach. Jednotný trh je příliš roztříštěný na to, aby se našim firmám dařilo. A to do té míry, že inovátoři hledají pro svůj růst a expanzi jiné trhy. Dnes přicházíme s pragmatickou revolucí. Dáváme budoucím zakladatelům důvod, aby rostli a rozšiřovali své podnikání v Evropě. Usnadňujeme život lidem s dobrými nápady,“ uvedla výkonná viceprezidentka pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová.
Návrh rovněž obsahuje černou listinu zakázaných postupů, aby bylo zajištěno, že se se společnostmi typu EU Inc. bude zacházet stejně jako s jakýmikoli jinými vnitrostátními firmami.
Pracovní právo v rukou národů
Pracovní a sociální právo platí pro společnosti v EU Inc. podle národních předpisů, tedy podle toho, kde je firma i daňovým rezidentem.
Tato rozkročenost návrhu mezi evropskou a národní perspektivou způsobila, že někteří podnikatelé vnímají 28. režim jako krok ke sjednocení trhu, nikoliv jako finální naplnění cíle.
„Je to sice krok správným směrem. Ale jde pouze o první krůček, nikoliv o finální řešení. Spousta legislativ totiž v tomto režimu harmonizovaná není, jako například NIS2 (pravidla kybernetické bezpečnosti) nebo GDPR, které obsahuje národní výjimky a výklady. Do stejné kategorie patří také oblast pracovního práva, daní, soudů a licencované obory, jako telekomunikace. To vše jsou oblasti, které i v 28. režimu zůstávají ne-harmonizované. Nutno také podotknout, že celá řada těchto legislativ není harmonizována ani napříč Spojenými státy americkými,“ říká pro Seznam Zprávy šéf nadnárodní technologické společnosti Y Soft se sídlem v Brně, Václav Muchna.
Podnikatelova narážka na Spojené státy není náhodná. Snaha Komise o sjednocení pravidel má usnadnit růst start-upům a usnadnit investorům, aby do nich ukládali peníze. Podle plánu bude jedno, ze kterého členského státu vloží člověk do společnosti finance, protože podniku se týkají v tomto kontextu pravidla nadřazená národním. Tím se EU chce přiblížit právě Spojeným státům, kam většina evropských start-upů utíká v případě, že chce rychleji rozšířit své podnikání.
Návrh nyní musí projednat Evropský parlament a následně Evropská rada. První zkouška pokusu o sjednocení podnikatelského systému EU přijde na řadu již ve čtvrtek, kdy o 28. režimu budou jednat v Bruselu lídři členských států na summitu Evropské rady. Komise již avizovala, že žádá, aby všechny tři instituce našly shodu do konce roku 2026.
