Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta, a to i přes nárůst geopolitického napětí od posledního jednání bankovní rady v únoru. Pro toto rozhodnutí zvedlo ruku všech sedm radních.
ČNB udržuje základní úrokovou sazbu na současné úrovni od loňského května. Meziroční inflace v Česku v únoru činila 1,4 procenta a zůstala tak pod dvouprocentním cílem centrální banky.
K možnosti upravit úrokové sazby se zdrženlivě vyjadřovali už minulý týden i někteří členové bankovní rady. Jakub Seidler v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že konflikt na Blízkém východě a s ním spojený růst cen ropy sice zvyšují globální nejistotu, ale nepředstavují zatím tak silný inflační šok, jaký ekonomika zažila po pandemii nebo po ruské invazi na Ukrajinu.
„Debata o případném zvýšení sazeb je předčasná. Pravděpodobnost, že by inflace kvůli vyšším cenám energií vystoupila mimo toleranční pásmo ČNB, zůstává nízká,“ řekl.
Na ropném trhu přitom napětí dál zesílilo. Severomořský Brent se ve čtvrtek dostal až k ceně kolem 115 dolarů za barel. Podle agentury Reuters se od začátku konfliktu na konci února cena ropy zvýšila přibližně o 64 procent.
Pokud by se naopak situace kolem konfliktu s Íránem uklidnila, ceny energií se normalizovaly a pokračovalo zpomalování inflace ve službách, mohla by se podle Seidlera znovu otevřít debata o dalším snižování sazeb. Dosavadní domácí data z roku 2026 podle něj naznačují určité zmírnění inflačních tlaků ve službách.
Inflace pod kontrolou
Také podle člena bankovní rady Jana Kubíčka si centrální banka může dovolit vyčkat s reakcí na globální růst cen ropy a nemusí kvůli němu zvyšovat sazby. Inflace by totiž měla zůstat pod kontrolou i při vyšších nákladech na pohonné hmoty, jak uvedl pro agenturu Bloomberg.
„Zatím mě to vede k přesvědčení, že dopad na inflaci bude přechodný. V tuto chvíli jsem spokojený s tím, kde se sazby nacházejí,“ uvedl Kubíček minulý týden.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla je nyní jedním z hlavních otazníků pro další měsíce právě konflikt na Blízkém východě a jeho dopady na ekonomiku.
„Bankovní rada bude tyto dopady pečlivě monitorovat. Zaměří se nejen na přímé a nepřímé dopady zdražení energetických komodit na výši inflace, ale i na možné negativní vlivy na ekonomickou aktivitu a finanční podmínky,“ uvedl na tiskové konferenci.
Pro centrální banku je podle Michla důležité, aby se důsledky konfliktu nepromítly do očekávání domácností a firem, tedy aby lidé a podniky nezačali počítat s trvale vyšší inflací.
„Dosavadní vývoj nenarušuje prostředí relativně nízké inflace. Tuzemská ekonomika má zatím příznivou výchozí pozici díky nízké inflaci a solidnímu růstu, což bankovní radě dává prostor situaci vyhodnocovat a případně reagovat až podle dalšího vývoje,“ řekl guvernér.
Michl zároveň upozornil i na domácí rizika, která by mohla tlačit ceny výš. Patří mezi ně rychlejší růst objemu úvěrů domácnostem a vládním institucím, ale také případné další zvýšení výdajů veřejného sektoru, které by mohlo posílit inflační tlaky v ekonomice.
„Rizikem zůstává i pokračující rychlý růst mezd spojený s napjatým trhem práce a také setrvale vyšší růst cen služeb,“ doplnil.
Podle Kubíčka vývoj v reálné ekonomice signalizuje, že hlavní úroková míra na úrovni 3,5 procenta není natolik přísná, aby brzdila ekonomiku. „I kdybych se pokusil odhlédnout od krize na Blízkém východě, stále bych neviděl důvod ke snižování sazeb,“ dodal.
