Po vstupu zbrojařské CSG na burzu se řeší úplnost jejího prospektu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Firma vstupující na burzu nese zodpovědnost za to, že její prospekt bude obsahovat všechny stanovené informace důležité pro rozhodování investorů. Pokud se ukáže, že v prospektu něco podstatného chybí, může zasáhnout dohledový orgán, vyplývá z vyjádření nizozemského regulátora AFM.

Redakce Seznam Zprávy Byznys si vyjádření dohledu vyžádala poté, co vyšlo najevo, že tuzemská zbrojařská skupina Czechoslovak Group při lednovém vstupu na burzu v Amsterdamu v prospektu nezmínila některé konkrétní informace.

Nejdříve se zjistilo, že v prospektu měla chybět informace o dočasném vyřazení španělské muničky holdingu CSG z tendrů NATO. Následně Seznam Zprávy popsaly, že v prospektu není ani údaj o silné pozici menšinového akcionáře Terzo Company, podnikatele Petra Kratochvíla, v důležité části CSG a jím uplatněná opce na odkup akcií. Za podíl požaduje 34 miliard korun. Opci Kratochvíl uplatnil v lednu, tři dny před vstupem skupiny miliardáře Michala Strnada na burzu.

„AFM vykonává dohled i po zveřejnění prospektu. Pokud se ukáže, že v prospektu chybí podstatná informace, která podle zákona měla být uvedena, může AFM zasáhnout. Možná opatření zahrnují například povinnost dodatečného zveřejnění informací nebo použití donucovacích opatření, pokud je to nezbytné,“ uvedla obecně ve vyjádření pro SZ Byznys Charlene Zikmundová, mluvčí regulátora AFM (Autoriteit Financiële Markten), který v Nizozemsku dohlíží na kapitálový trh.

„Za vypracování úplného, srozumitelného a konzistentního prospektu, který splňuje požadavky stanovené v nařízení EU o prospektu, odpovídá emitent,“ doplnila zástupkyně AFM.

Dohledový orgán následně posuzuje, zda návrh prospektu obsahuje zákonem určené informace, které jsou pro investory podstatné. Tam, kde je to vhodné, si regulátor aktivně vyžádá doplňující informace a úpravu prospektu ještě před jeho schválením. AFM se v tom podle svého vyjádření spoléhá na informace poskytnuté emitentem akcií.

Skupina CSG tvrdí, že při vstupu na burzu poskytla investorům i regulátorovi všechny informace, které měla. V prospektu byla podle holdingu otevřeně popsána struktura skupiny i to, že některé společnosti mají minoritní akcionáře, kteří mohou mít odlišné zájmy a že případné neshody mohou negativně ovlivnit fungování dotčených firem.

„Společnosti CSG ani jejím poradcům nebyl a není znám žádný právní důvod vyplývající z české nebo zahraniční legislativy, proč by měl být v prospektu výslovně zmíněn akcionář Terzo Company s podílem v jedné z provozních společností skupiny, natož pak s údajnými ‚zvláštními akcionářskými právy‘, respektive jakýkoli jiný konkrétní minoritní akcionář,“ sdělil mluvčí CSG Andrej Čírtek.

Firma Terzo Company Petra Kratochvíla je dlouhodobým držitelem zvláštní akcie s mimořádnými právy. Celá řada klíčových rozhodnutí také vyžaduje souhlas všech akcionářů. Kratochvíl je tedy může fakticky zablokovat. Stanovy navíc výslovně vylučují možnost, aby ho majoritní akcionář bez jeho souhlasu vytěsnil.

„Za obsah prospektu jsou odpovědní vedoucí zástupci CSG. Vzhledem k tomu, že mám majetkovou účast v divizích, které tvoří více než 70 procent hodnoty IPO (primární veřejná nabídka akcií, pozn. red.), očekával bych, že v prospektu budou transparentně zohledněny i aspekty týkající se práv minoritních akcionářů, zejména pokud mohou mít dopad například do cash flow,“ řekl Kratochvíl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Menšinovým akcionářem požadované nižší desítky miliardy korun mohou být podle odborníků přesně tou informací, kterou by investoři měli znát.

„Investoři nezveřejnění struktury vlastníků minoritních podílů, včetně specifikací emitovaných akcií, které jsou součástí neveřejné akcionářské smlouvy, mohou vnímat s velkou nedůvěrou v holding samotný. Pro investory je zjištění o existenci put opce Petra Kratochvíla obzvlášť důležité kvůli nutnosti vypořádání, a tak i promítnutí tohoto kroku do hospodaření firmy. Vzhledem k tomu, že Petr Kratochvíl drží podíl ve firmách, které nejsou v rámci holdingu veřejně obchodované ani z části, bude muset dojít k přecenění podílu třetí stranou pro zachování objektivity,“ uvedl analytik investiční platformy XTB Tomáš Cverna.

„Pokud by minoritní akcionář disponoval právně vymahatelnou opcí na vyplacení v řádu desítek miliard korun, šlo by o informaci zásadního významu pro budoucí cash flow skupiny. U transakcí tohoto rozsahu je běžnou praxí uvádět v sekci ‚Rizikové faktory‘ veškeré závazky, které mohou mít významný dopad na finanční stabilitu,“ podotkl portfoliový manažer J&T Investiční společnosti Štěpán Hájek.

Podle Hájka je ale až do určení hodnoty Kratochvílova podílu nezávislým znaleckým posudkem částka požadovaná za minoritní podíl jen odhadem jedné ze stran.

„Otázkou pro investory tedy zůstává, zda a v jaké fázi se tato potenciální povinnost stává natolik věcně podloženou, aby vyžadovala zveřejnění v prospektu nebo formou následného dodatku,“ dodal Hájek z J&T Investiční společnosti.

Se vstupem CSG na burzu pomáhali zbrojařskému holdingu velké banky J.P. Morgan, Jefferies, BNP Paribas a UniCredit a advokátní kanceláře A&O Shearman a Clifford Chance. Nikdo z nich situaci kolem prospektu CSG nekomentoval.