„Vážný útok proti Maďarsku.“ Ministr prý podával hlášení z Bruselu do Moskvy

V krátkém spotu vytvořeném pomocí umělé inteligence jede maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na koňském spřežení vstříc voličům.

Slogan „Péťa doma“ pak oznamuje, že se šéf diplomacie zapojí do tuzemské volební kampaně.

V pondělí absolvuje mítinky hned na třech místech. Následuje tak lídra vládnoucí strany Fidesz Viktora Orbána.

Premiér ani jeho ministr přitom nejsou v Maďarsku na žádném volebním billboardu. Místo jejich tváří totiž Fidesz vsadil na antikampaň zaměřenou na lídra konkurenčního hnutí Tisza Pétera Magyara a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Nečekané oznámení volební tour Fideszu se v nezávislých médiích četlo jako důkaz, že je strana před volbami pod tlakem. Kampaň navíc dál pokračuje ve velmi vyostřené atmosféře a s tím, jak se volby blíží, je den ze dne ostřejší.

Sám Szijjártó teď musí odrážet podezření, že během války na Ukrajině opakovaně předával citlivé informace přímo z jednání Evropské unie šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi. Zprávu přinesl o víkendu americký list The Washington Post.

Pro kontext: Szijjártó je dlouhodobě hlavní tváří maďarské proruské politiky. V roce 2021 obdržel od Lavrova nejvyšší ruské vyznamenání a od začátku ruské invaze na Ukrajinu byl na návštěvě v Rusku nejméně patnáctkrát a jezdí i do Běloruska.

V Kyjevě nebyl vůbec a do Ukrajiny a jejího vedení často tepe a přebírá argumenty Kremlu.

Lavrovovi měl ministr podle WP volat přímo z Bruselu při přestávkách během uzavřených schůzek s evropskými partnery. Moskva tak měla být při unijních jednáních fakticky „za stolem“.

List se odkazuje na interní dokument ruské rozvědky, který získala jedna z evropských zpravodajských služeb, a na evropské a západní bezpečnostní činitele. Nešlo o jednorázový únik, ale o dlouhodobý problém.

Podle mluvčí Evropské komise Anitty Hipperové jsou zprávy „velmi znepokojivé“, protože důvěra mezi členskými zeměmi a institucemi bloku je základní pro fungování EU. Komise čeká na „objasnění“ od maďarské vlády, dodala v pondělí.

Na podezření opakovaně naráží právě i samotná Evropská unie. Podle aktuálních informací serveru Politico začali unijní diplomaté Maďarsko systematicky vynechávat z citlivějších debat a omezují sdílení důvěrných materiálů.

Část jednání se navíc přesouvá do menších formátů bez Budapešti. Na významu získávají užší formy spolupráce, do nichž se zapojuje jen část členských států.

Jde například o skupiny označované jako E3, E4 nebo E7 podle počtu zapojených zemí, ale i o konkrétní uskupení jako Výmarský trojúhelník, tedy Francie, Německo a Polsko, seversko-baltskou skupinu NB8 nebo vojenskou spolupráci JEF sdružující deset států severní Evropy kolem Británie.

Nedůvěra podle diplomatických zdrojů není nová. Někteří účastníci jednání už dříve uváděli, že v přítomnosti maďarské delegace mluvili jen v obecné rovině a konkrétní detaily řešili až bez ní. Podobný přístup se podle bývalého litevského ministra zahraničních věcí Gabrieliuse Landsbergise objevil i před summitem NATO ve Vilniusu v roce 2023.

Mimochodem, The Washington Post ve víkendovém textu také uvádí, že ruská civilní rozvědka SVR v interním dokumentu zvažovala i krajní scénář, jak pomoci Viktoru Orbánovi ve volbách - fingovaný atentát na jeho osobu.

Operace označená jako „gamechanger“ měla podle návrhu převést kampaň z ekonomických problémů do emotivní roviny bezpečnosti a stability a mobilizovat voliče. Deník zároveň upozorňuje, že neexistují žádné důkazy, že by se plán realizoval, ani zda se vůbec dostal na vyšší úroveň ruského vedení.

O scénáři fingovaného útoku na premiéra jako o jedné z možných variant dalšího vývoje slyšely nedávno Seznam Zprávy od vícero relevantních respondentů přímo v Budapešti.

Jde o spekulaci, s níž pracují nezávislí novináři, politologové i zahraniční diplomaté jako s jednou možností vývoje. Na stole totiž není falšování samotného hlasování 12. dubna.

K ovlivňování volebního procesu v Maďarsku dochází dlouhodobě: přizpůsobováním volebních pravidel na míru Fideszu, splynutím stranické a státní propagandy, neférovou kampaní placenou z veřejných peněz a také vytvářením atmosféry strachu z vnějšího a vnitřního nepřítele (Zelenského a lídra Tiszy Magyara).

V zemi před volbami panuje obecné napětí, které u řady lidí vede k autocenzuře a obavám ze ztráty práce. Odráží to nervozitu a nevypočitatelnou situaci, ve které je Orbánova letitá pyramida moci. Na tu je kromě vládnoucí strany napojena i síť oligarchů ovládajících veřejné zakázky.

Orbánova vláda obvinění odmítá a přechází do protiútoku. Premiér v pondělí oznámil, že pověřil ministra spravedlnosti prověřením informací o možném odposlouchávání šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa, které označil za „vážný útok proti Maďarsku“.

Žádné věrohodné důkazy o odposlechu se přitom zatím neobjevily a ani text WP nic takového nezmiňuje.

Vláda také v pondělí zaútočila na investigativního novináře Szabolcsce Panyiho, jehož osočila ze spolupráce se zahraniční rozvědkou. Investigativce už dřív Orbánova vláda odposlouchávala pomocí pokročilého spywaru Pegasus.

Ministr Szijjártó text amerického deníku označil za „zcela nesmyslnou konspirační teorii“ a součást „ukrajinské propagandy“, která má podle něj ovlivnit maďarské volby ve prospěch opozice.

Tvrdí, že za šířením podobných informací stojí domácí oponenti i jejich zahraniční spojenci, kteří se podle něj snaží zpochybnit vládu v době kampaně. Szijjártó zároveň s odkazem na nedávné ostré výroky ukrajinského prezidenta Zelenského na adresu Orbána obvinil Kyjev z vyhrožování maďarskému premiérovi.

Opozice reaguje ještě ostřeji. Šéf hnutí Tisza Péter Magyar uvedl, že pokud by se potvrdilo, že ministr Szijjártó spolupracuje s Ruskem a předává mu informace z unijních jednání, šlo by o vlastizradu, za kterou hrozí až doživotní trest.

Už dříve označil údajné „hlášení do Moskvy“ za zradu nejen Maďarska, ale i celé Evropy a slíbil, že by jeho případná vláda kauzu okamžitě nechala vyšetřit.

Szijjártó se dlouhodobě vyhýbá otázkám na ruskou agresi na Ukrajině. Když v prosinci dostal dotaz na vyhlídky míru na Ukrajině, zopakoval vládní narativ, podle něhož ve skutečnosti chce válku už jen Evropská unie.

Na otázku, jak si vysvětluje, že Rusko pravidelně narušuje území členských států NATO například pomocí dronů, pak ministr jen stručně odvětil: „To se neptejte mě. Já nejsem Rus, pracuji pro maďarskou vládu.“