Článek
Vláda se chlubí, že od dubna zvyšuje platy zaměstnancům ve státní správě. Ve výsledku ale řadě z nich letos bude chodit stejná výplata jako před přidáním. Nebo si polepší mnohem méně, než vláda slibuje.
Stát totiž sice platy nařídil zvýšit, peníze na to ale nedá v dostatečné výši. Pokud vládní sliby nezaplatí obce nebo kraje, hrozí, že se bude muset škrtat v odměnách. A v součtu si tak zaměstnanci nepolepší. Nejzranitelnějším zaměstnancům se navíc nepřidá vůbec nic.
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že platy ve veřejné sféře od 1. dubna vzrostou o 2 až 9 procent podle kategorie zaměstnanců. Zvýšení se má týkat téměř všech - zdravotníků, pracovníků v sociálních službách, uklízeček, úředníků, pracovníků v kultuře i pomocných profesích.
Podle podkladů k vládnímu nařízení má celá akce přijít na 16,9 miliardy ročně. Z toho přes 5,7 miliard má protéct přes kraje a obce. A vláda očekává, že samosprávy vezmou část nových nákladů na sebe. Ve vlastních rozpočtech mají hledat i ministerstva, která už přitom mají osekané rozpočty.
„Je to marketingový tah - vláda slíbí přidání, ale nezaplatí to,“ říká poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková.
Jak a komu od dubna rostou platy
- 9 procent - Platové tarify v základní nejnižší stupnici se navyšují o 9 procent. Průměrně jde o 2 577 Kč měsíčně. Spadají sem například údržbáři, uklízeči, účetní, nezdravotničtí nelékařští zaměstnanci, zaměstnanci v kultuře, nepedagogičtí zaměstnanci v regionálním školství, management příspěvkových organizací, zaměstnanci státních vědeckých pracovišť a všichni zaměstnanci obcí a krajů, stejně jako zaměstnanci ministerstev a správních úřadů.
- 5 procent - O 5 procent (v průměru o 1 685 Kč) dostanou přidáno zdravotničtí nelékařští pracovníci, sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách (kteří zároveň nejsou zaměstnanci obcí nebo krajů).
- 2 procenta - O 2 % (v průměru o 2 858 Kč) se navyšuje stupnice platových tarifů pro lékaře a farmaceuty.
Velký problém to bude například v sociálních službách. Z terénu už zní obavy, že pokud peníze na vyšší platy nepřijdou, doplatí na to právě zaměstnanci. Protože organizace budou muset ušetřit jinde - například na odměnách, což je balík, který mohou na rozdíl od zákonem určených tarifních platů osekat.
Podle předsedy odborových svazů Josefa Středuly jsou tyto obavy oprávněné. „Pokud rozpočty nerostou úměrně s valorizací tarifů, zaměstnavatelé mohou být nuceni krátit motivační složky platu. Proto ČMKOS trvá na tom, že valorizace musí být plně pokryta státním rozpočtem – nejen na tarify, ale i na osobní příplatky a odměny,“ říká Středula.
Odborům se sice podařilo vyjednat, že v sociálních službách půjde 5 procent na tarify a procento na odměny, ale to nemusí stačit. „Je to kompromis. Navíc odměny nejsou nároková složka – není jistota, kdo a kolik dostane,“ dodává Středula. Zároveň ale dodává, že s novou vládou se v otázce daří alespoň nacházet dohody, na rozdíl od té minulé.
Zaměstnance čeká zklamání
Podle pirátské poslankyně Hany Ančincové nemají zřizovatelé sociálních služeb příliš jiných možností, než sáhnout na odměny. „Už teď totiž drtivou většinu provozního příspěvku dávají na platy. Pracovníkům dávají maximum, co jde, v rámci odměn. Když se objem prostředků nezvýší, tak prostě sníží odměny. Takže zaměstnanci dostanou sice vyšší tarify, ale kumulativně za rok dostanou stejnou částku. A ti zaměstnanci budou velice zklamaní,“ popisuje pirátská poslankyně Hana Ančincová.
Zvýšení tarifů na úkor odměn má ještě jeden důsledek - může to demotivovat nejschopnější zaměstnance. „Vede to k více rovnostářskému odměňování. Ti, kteří byli výkonnější a byly za nimi vidět výsledky, teď přijdou o možnost být za to individuálně ohodnoceni,“ vysvětluje odborářka z Ministerstva spravedlnosti Eliška Hronová.
Seznam Zprávy chtěly věc probrat s ministrem práce Alešem Juchelkou z ANO. Ten ale na opakované dotazy uvedl, že se s médiem bavit nebude. Nelíbí se mu články, které odhalily možný střet zájmů jeho poradkyně na ministerstvu.
Juchelka si při oznámení zvýšení tarifů pochvaloval především to, že se podařilo přidat těm nejpřehlíženějším skupinám zaměstnanců. Ti spadají do nejnižších platových tarifů, které se mají nově zvýšit o 9 procent.
„Jsem opravdu rád, že se nám podařilo prosadit zvýšení platů pro lidi, kteří se každý den starají o ostatní a drží veřejné služby v chodu. Uklízečky, údržbáři, pracovníci v kultuře, nepedagogičtí zaměstnanci ve školách, lidé v sociálních službách nebo nelékařští zdravotničtí pracovníci patří dlouhodobě mezi podhodnocené profese a náš resort má povinnost se jich zastat,“ řekl k tomu již dříve ministr práce a sociálních věcí.
Přidání, které nepřidá
Jenže řada z nich zvýšení nepocítí v plné výši, nebo spíš vůbec. Jak je to možné? Tito pracovníci totiž dlouhodobě mají tabulkové platy nižší, než je minimální mzda. Stát jim proto platy dorovnává na takzvaný zaručený plat. A nic se na tom nezmění ani po dubnovém zvýšení.
Pro představu - například uklízečka s desetiletou praxí ve třetí platové třídě má dnes tabulkový plat 19 510 korun. Ten se jí dorovnává na zaručený plat 26 880 korun. Po Juchelkově zvýšení bude tarif 21 265 korun - po dorovnání tak dostane uklízečka úplně stejně.
O problému ví i odbory. „Takové případy existují a ČMKOS na to dlouhodobě upozorňuje. Varovali jsme, že bez dostatečné valorizace se více než třetina tarifů propadne pod minimální mzdu a tři čtvrtiny pod úroveň zaručeného platu,“ říká Středula.
Zaručený plat 2026
Skupina prací 1 (1. a 2. platová třída)
- Příklad zaměstnání: Pomocníci v kuchyni, pracovníci ostrahy, pomocní pracovníci v rostlinné výrobě, uklízeči a pomocní pracovníci ve zdravotnických a sociálních službách
- Zaručený plat: 22 400 korun (134,40 na hodinu)
Skupina prací 2 (3., 4. a 5. platová třída)
- Příklady zaměstnání: Kuchaři, sanitáři, obsluha ostatních strojů na výrobu, úprava textilních, kožených a kožešinových výrobků, správci objektů, pracovníci osobní péče ve zdravotnictví a sociální oblasti, chovatelé hospodářských zvířat (kromě drůbeže), řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů
- Zaručený plat: 26 880 korun (161,30 na hodinu)
Krajům a obcím se nelíbí, že na ně vláda povinnost hodila, předem to s nimi neřešila a celé se to navíc děje v průběhu roku, kdy už mají schválené rozpočty. Mluvil o tom například zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). „Premiér uznal, že toto navýšení od 1. dubna platí kraje. Vláda to uznala. Uvidíme, v jakých konsekvencích se to promítne. Uvidíme, kde bude vláda krajům pomáhat,“ řekl po jednání s vládou.
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 14 miliard korun. Za kladným výsledkem stála hlavně Praha, která dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun. I když zbývající obce i kraje byly jinak v roce 2025 ve schodku, samosprávy finanční mají rezervy z dřívějších let.
Z Juchelkových dřívějších vyjádření plyne, že očekává spíše větší zapojení samospráv ve financování. Maximálně se zvažuje, že v druhé polovině roku přijdou nějaké mimořádné částky, které se ušetří na superdávce. O kolik by mohlo jít a zda se tak skutečně stane, ale není jasné. Že samosprávám s platy úředníků nepomůže, už krajům sdělil ministr vnitra Lubomír Metnar.
„Vidí na účtech krajů a obcí rezervy a chtějí je rozpustit. Ale města musí mít rezervy na jakýkoli projekt, kde je potřeba předfinancovat dotace,“ dodává poslankyně Vaňková.
Opoziční poslanci se snažili prostředky na platy navýšit už během projednávání rozpočtu, jejich návrhy ale neprošly. Situaci chtějí s Juchelkou řešit i koaliční partneři. „Budeme to určitě s panem ministrem ještě řešit. Situace u těch nejméně placených profesí je dlouhodobě tristní,“ řekla Seznam Zprávám poslankyně SPD Lucie Šafránková.
