Článek
Vláda při pondělním zasedání řešila otázku drahých pohonných hmot. Ještě před tím se premiér Andrej Babiš sešel se zástupci největších distributorů nafty a benzinu. Předseda vlády chce totiž v návaznosti na růst cen limitovat jejich marže.
„Celá ta moje iniciativa se netýká malých čerpadel, soukromých českých distributorů. Týká se to pěti hlavních hráčů, kteří přijdou zítra na Úřad vlády a kteří ovládají 90 procent trhu. Takže jediné, co my můžeme teď efektivně udělat, je zastropování jejich marže. Já myslím, že deset korun je strašně moc,“ řekl předseda vlády už v neděli.
Distributoři pohonných hmot po schůzce s premiérem, šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou a vicepremiérem Karlem Havlíčkem sdělili, že se s Babišem sejdou znovu za dva až tři dny. Médiím to řekl šéf představenstva Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Zároveň odmítl, že by distributoři situace na benzinkách, způsobené konfliktem na Blízkém východě, zneužívali.
Babišův kabinet jednal asi pět hodin. „Vláda trvala déle, protože jsme řešili hlavně situaci na trhu pohonných hmot, my se tomu věnujeme už několik dní,“ vysvětlil premiér.
Dodal, že během jednání se zástupci distributorů navrhl, jak vysoké by marže mohly být. „My jsme jim představili naše názory, náš pohled na situaci a myslíme si, že jejich marže nejsou adekvátní. A že by marže měly být u nafty 3,50 koruny a u benzinu 2,50 koruny,“ upřesnil Babiš. Dodal také, že vláda zasedne znovu ve čtvrtek, aby dospěla ke konkrétním opatřením.
Nejprve se ale její zástupci opět setkají s distributory, schůzka by se měla konat ve středu. „Do čtvrtku budeme analyzovat situaci ohledně možnosti snížit spotřební daň,“ připustil pak Babiš možnost, kterou prozatím dlouhodobě odmítal s tím, že jde o krajní řešení.
Předseda vlády pak také zmínil, že stát půjčí tuzemských rafineriím sto tisíc tun ropy ze svých nouzových rezerv. Má jít o reakci na omezení dodávek.
Okamura navrhuje zrušení sankcí na ruskou ropu
Ministryně financí Schillerová už dříve řekla, že zastropování marží je „mimořádným nástrojem“, vláda s ním ale v případě potřeby nechce váhat. Že je řešení marží „rozumným“ postupem, při příchodu na Úřad vlády ostatně řekl i ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé sobě).
Motoristé přístup premiéra, který se nejdříve setká s distributory a až pak bude navrhovat řešení vládě, chválí. Že je nutné jednat, si myslí i šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Řešení navrhuje hned několik.
Vedle zastropování marží by se mu zamlouvalo i snížení spotřební daně. To ostatně v minulosti udělala vláda Petra Fialy poté, co ceny nafty a benzinu vzrostly v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Opozice toto řešení mimochodem už navrhla.
„V nejhorším bychom zkrátka řešili spotřební daň. Vzpomeňte si ale, jak minulá vláda snížila DPH na potraviny, rozpočet přišel o 14 miliard, a výsledek je jaký? Žádný, protože se to nedá spočítat. Takže vidím to v těch maržích, musí stačit tři koruny, nemohou mít 11 korun, 12 korun, to je nepřijatelné,“ prohlásil Babiš už minulý týden.
Okamura nicméně vedle dvou často diskutovaných možností nadhodil ještě jednu. „Řešením by bylo i zrušení sankcí na dovoz levnější ropy z Ruska. Rozhodnutí je na premiérovi,“ uzavřel svůj příspěvek na facebooku.
U diskuze o možném zastropování marží nicméně Okamura nebude. Setkání vlády se totiž neúčastní a tradiční pondělní koaliční rada, kde má šéf hnutí SPD šanci hovořit s premiérem o postupu v řadě otázek, se tentokrát nekonala. Co se zrušení sankcí týče, Okamura je zatím jediným šéfem koaličních subjektů, který něco podobného navrhuje.
Zastropování cen není ve hře, maďarský scénář děsí
Babiš a jeho kolegové v minulosti vyzývali vládu Petra Fialy, aby zastropovala ceny. Vadilo mu totiž, že si občané kupují „předražený benzin“, na kterém skrze daně vydělává i stát. „Víte, pane premiére, kolik se vybere na naftě, benzinu a pohonných hmotách ročně peněz? Osmdesát miliard spotřební daně, dvacet miliard DPH,“ hřímal tehdy.
Stejně jako před čtyřmi lety i dnes plní ceny pohonných hmot státní kasu skrze DPH. Oproti období před konfliktem na Blízkém východě vydělává stát díky nárůstu cen vysoké desítky milionů korun denně. Například analytik XTB Jiří Tyleček to odhadl na přibližně 54 milionů korun za den, přičemž většinu tvoří vyšší příjmy u nafty.
Podobně pak mluví i analytik Portu Marek Pokorný. „Pokud budeme kalkulovat s aktuálními cenami a s tím, že se v roce 2026 spotřebuje stejné množství pohonných hmot jako v roce 2025, tak každý měsíc stát na DPH vyinkasuje o 341 milionů korun více v případě benzinu a o 1,46 miliardy korun více v případě nafty v porovnání s cenami pohonných hmot před začátkem konfliktu,“ řekl.
K razantnímu zastropování cen nicméně přistoupit nechce, vysvětluje to hlavně děním v Maďarsku. To po podobném řešení mimochodem sáhlo v roce 2022, už tehdy se ale tato praxe ukázala jako neefektivní. Zahraniční dodavatele totiž strategie státu odradila, což se promítlo do nedostatku pohonných hmot.
To ostatně připouští i sám premiér. „Ano, je pravda, že jsem v roce 2022 mluvil o zastropování. Potom, když jsem viděl, jak to fungovalo v Maďarsku, že vlastně byli téměř bez pohonných hmot, protože když zastropujeme a ten distributor to nenakoupí tak, aby to mohl prodat alespoň s malinkou marží, tak zkrátka to nebude prodávat,“ vysvětlil Babiš v neděli, proč už se do zastropování cen nehrne.
